Článek
Americká pomoc Ukrajině a Evropě proti Rusku nebyla a není žádnou charitou!
Dejme tomu, že navýšení výdajů NATO na obranu na 5% HDP je hlavně Trumpovou zásluhou (ačkoliv třeba Polsko a Estonsko i bez něj investuje do obrany již nyní kolem 5%)[1], neodpustím si však, abych mírně jedovatou poznámkou nezchladil Donaldovu ješitnost.
Těmito náklady totiž Evropané v jistém smyslu platí dluhy za Ameriku. Tím má na mysli fakt, že pokud to vezmeme z gruntu, pak potřeba navyšovat např. obranné výdaje v r. 2025 je pouze zoufalou snahou popasovat se s problémy, které jmenovitě americké vlády způsobily za posledních 100 let svým mylným, krátkozrakým, resp. oportunistickým přístupem k Rusku, když tento nereformovatelný státní útvar opakovaně zachraňovaly před zkázou a dokonce pomáhaly i budovat - v letech 1923-24, 1941-45 a následně v 90. letech… namísto, aby pomohly jeho bolševický, sovětský a poté postsovětský režim potopit anebo aspoň ponechali východní Mordor jeho osudu.
Viz články
„Jak Američané poprvé zachránili Rusko: Leninův hladomor, kanibalismus v SSSR a cynický ruský nevděk“: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-jak-americane-poprve-zachranili-rusko-leninuv-hladomor-kanibalismus-v-sssr-a-cynicky-rusky-nevdek-112057,
Podíl Sovětů a západních Spojenců na osvobození světa, mýtus o „osvoboditelské roli“ Rudé armády: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-podil-sovetu-a-zapadnich-spojencu-na-osvobozeni-sveta-mytus-o-osvoboditelske-roli-rude-armady-118250
a
„Americká válečná pomoc SSSR, nepříjemná fakta“: https://ferohrabal.blogspot.com/2017/04/americka-valecna-pomoc-sovetskemu-svazu.html
Pomník letcům - Zyrjanka, Jakutsko
Za fatální chyby americké politiky vůči Rusku, odkud se rudý mor rozšířil do ¼ světa, takže Američani následně krváceli v boji proti komunismu a ruským proxy-armádám po celém světě od Vietnamu, Kambodže a Koreje po Afghánistán, Irák a Grenadu, zaplatily ostatně svými životy i statisíce amerických vojáků.[2]
Nutno ovšem zmínit, že Amerika selhala již v zárodečné fázi ruské hrozby, tj. v době, kdy se v Rusku dral k moci rudý moloch, který následně málem vykroutil krk celé západní civilizaci.
Spojené státy americké se totiž podílely na zahraniční intervenci během ruské občanské války (1918-1922), kterou spustil bolševický převrat v listopadu 1917, víceméně symbolicky (a to jak v poměru k silám ostatních aktérů, tak k početnímu nasazení v jiných amerických intervencích). I když prezident Wilson zpočátku váhal s přímou účastí, v létě 1918 bylo schváleno vyslání amerických vojenských sil do Ruska s podmínkou jejich užití pouze k ochraně skladů s vojenským materiálem apod. Po podpisu separátního míru v Brest-Litevsku a zahájení série německých ofenzív na západní frontě se totiž americký prezident znovu ocitl pod silným tlakem ze strany britské a francouzské vlády na změnu svého postoje, jelikož evropské armády byly značně vyčerpané 4 lety války.
Tyto americké síly byly rozděleny do dvou hlavních expedičních sborů:
· Sibiřský expediční sbor pod vedením generála Wiliama S. Gravese se vylodil ve Vladivostoku a čítal asi 9 000 vojáků. Jejich primárním úkolem byla ochrana Transsibiřské magistrály a podpora československých legií (když Američané odmítli poskytovat vojenskou podporu admirálovi Kolčakovi). Zůstal v Rusku do dubna 1920.
· Expediční sbor „Polární medvěd“ a vedený plukovníkem Georgem E. Stewartem působil na severu evropského Ruska: Skládal se ze 6 000 vojáků, kteří působili v oblasti Archangelsku a Murmansku. Jednalo se vesměs o nováčky s nedostatečným vojenským výcvikem naprosto nepřipravených na podmínky, ve kterých se ocitli. Ti se z Ruska stáhli v červnu 1919.[3]
Celkově se tedy do intervence zapojilo přibližně 15 000 amerických vojáků, což v poměru ke 200 milionové populaci Ruska anebo třeba 50 tisícovému sboru malého Československa byl doslova kabaretní útvar, který neměl šanci nějak vojenskou ani politickou situaci v obrovské zemi ovlivnit. (Asi jako kdyby dorazila do dnešního Česka dělat pořádek 800 členná jednotka.) Není tudíž divu, že nakonec zvítězily v Rusku komunistické hordy, když antibolševické síly se věnovaly hlavně drancování a vnitřním šarvátkám, Japonci i Američané jen přihlíželi a téměř veškerá tíha bojů ležela na malé československé armádě.
... A další velkou historickou chybou bylo asi i naivní, resp. krátkozraké rozhodnutí Trumanovy administrativy, která zakázala MacArthurovi použít v r. 1951 atomovky proti čínské invazní armádě útočící na J. Koreu a strategickým cílům v ČLR: https://www.echo24.cz/a/w3pM3/atomova-korejska-valka-mel-general-macarthur-pravdu, a zavinila následné rozšíření nukleární komunity o ČLR a KLDR představující dnes světovou hrozbu 🙁 !
TO JSOU PROSTĚ FAKTA.
Však nikoho, kdo četl některé mé články jako např. „Díky bohu, že si Amerika hraje na světového policajta“: https://ferohrabal.blogspot.com/2017/04/diky-bohu-ze-si-amerika-hraje-na.html
nebo
„Tajemné pozadí antiamerikanismu“: https://ferohrabal.blogspot.com/2017/04/tajemne-pozadi-antiamerikanismu.html
- určitě nenapadne obvinit mě, že jsem antiamerikanistický sluníčkáři.
Na závěr ještě doplním, že výše uvedený elaborát by neměl vyznít ve smyslu, že ta všechno mohou Američané, zatímco my, Evropané, jsme z obliga …
Dnes je již všeobecně známým faktem, že tzv. VŘSR, tj. bolševická revoluce v listopadu 1917 nebyla revolucí ani velkou, ani socialistickou, ale prachobyčejným spiknutím party profesionálních revolucionářů, pučem v režii německého generálního štábu, financovaným vládou vilémovského Německa a německými bankami. Stejně jako je obecně známo, že oficiální představitelé Německého císařství, se souhlasem císaře Viléma, zorganizovali v r. 1917 přepravu Lenina a jeho revolučního štábu v zapečetěném železničním vagonu ze Švýcarska přes Německo a Skandinávii do Ruska. Podrobnosti o financování podvratné činnosti bolševiků v Rusku jednoznačně potvrdily dokumenty, které emeritní profesor Oxfordské univerzity Zbyněk Zeman začátkem 50. let objevil v archivu německého ministerstva zahraničí z let 1871-1945 (převezeném v r. 1948 Spojenci z Berlína do Londýna). Další potvrzení poskytly pak po pádu komunistického režimu moskevské archivy počátkem 90. let.[4]
Zrovna tak je všeobecně známo, že od 70. let klíčové se západní státy v rámci politiky détente, poprvé prezentované francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem (který tím sledoval možnost získání iniciativy nezávislé na Spojených státech) začaly naivně pokoušet o zmírnění mezinárodního napětí (a kšefty s Moskvou) zlepšením vztahů se Sovětským svazem, vehementně takovou politiku razil např. západoněmecký kancléř Willy Brandt. (Obdobnou politiku prosazoval Richard Nixon, který svou strategii koncipoval se svým poradcem pro národní bezpečnost a pozdějším ministrem zahraničí Henrym Kissingerem.)[2]
Každopádně, Spojené státy jako supervelmoc se o vykrmování ruského Molocha zasloužili nejvíce, resp. stejnou měrou, jakou převyšovaly mocensky a ekonomicky své evropské spojence.
Bohužel, nedávné a aktuální kroky americké vlády evokují nešťastná rozhodnutí americké administrativy v letech 1918-1920, 1922-1923, 1941-1946 a 1990-1992, která vedla ke globální geopolitické krizi, které čelíme dnes.
Tím mám na mysli, že Spojené státy americké, konkrétně administrativa prezidenta Donalda Trumpa, de facto pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině. A to včetně poskytování zpravodajských informací. Toto rozhodnutí bylo oficiálně potvrzeno Bílým domem 4. března 2025.
Je to jen pár dní, co amatérský šéf Pentagonu oznámil seškrtání pomoci Ukrajině 🙁 a zatímco Rusáci bombardují permanentně ukrajinskou energetiku (a zničili ji už min. z 50%), USA vyzvaly Kyjev, aby neútočil na ruskou energetiku (což je jeden z mála prostředků k oslabení agresora, které napadená Ukrajina má), jelikož Trump sleduje pouze svoje kšefty a mediální image Pána světa … kromě toho Trump stopnul peníze např. i organizaci, která se snaží vrátit z Ruska domů unesené ukrajinské děti 🙁, což nelze chápat jinak, než podlézání ruskému diktátorovi.
Kyjevský Majdan - provizorní památník padlým
Dopady na Ukrajinu a Evropu: USA byly největším vojenským podporovatelem Ukrajiny od začátku plnohodnotné invaze Ruska. Pozastavení pomoci proto představuje značnou ránu pro ukrajinské obranné schopnosti, ale i důvěryhodnost USA, potažmo celého NATO.
A navazuje na celý řetěz předchozích nešťastných kroků americké vlády.
Již na konci roku 2023 a na začátku roku 2024 došlo k faktickému (a fatálnímu) pozastaveníamerické vojenské pomoci Ukrajině, a to z důvodu, že Kongres USA (tj. Trumpovi spolustraníci a stoupenci) neschválil nové finanční prostředky.
Koordinátor Rady národní bezpečnosti USA John Kirby v lednu 2024 potvrdil, že pomoc, kterou USA poskytovaly, se zastavila, dokud Kongres neschválí nové financování. To znamenalo, že i když neexistovalo přímé nařízení o pozastavení, dodávky se zastavily kvůli nedostatku schválených prostředků. Dne 12. března 2024 oznámily USA sice první balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu v roce 2024 ve výši 300 milionů dolarů, který však pokrýval jen nejnaléhavější potřeby a byl považován za nedostatečný. Situace se vyřešila až 23. dubna 2024, kdy Kongres nakonec schválil nový balíček pomoci ve výši 61 miliard dolarů.
Vojenská pomoc schválená Kongresem USA v dubnu 2024 začala fyzicky přicházet na Ukrajinu až po podpisu zákona prezidentem Bidenem 24. dubna 2024.
ALE hlavně nebýt Trumpa a jeho stoupenců - kteří zmařili jak likvidaci černomořské flotily před 2 roky díky vypnutí Starlinku, tak ukrajinskou ofenzivu zastavením dodávek pomoci na 3/4 roku (2023-24, aby mohli Rusáci vybudovat opevnění a minová pole), mohlo být už dávno dosaženo buď porážky Ruska anebo aspoň příměří na Ukrajině. Viz https://www.natoarmy.sk/2025/03/04/trump-zastavil-vojensku-pomoc-ukrajine-ako-zareagoval-zelenskyj/ *** https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-musk-loni-zmaril-ukrajincum-utok-na-flotilu-u-krymu-236540
Součástí zřejmého „protiukrajinského komplotu“ bylo údajně cílené „vypnutí Starlinku“ v okamžiku ukrajinského útoku na ruskou Černomořskou flotilu na podzim 2023, které je dodnes obestřeno určitými kontroverzemi a nejasnostmi.
- Okolnosti údajného vypnutí/omezení Starlinku a jeho dopadu na fungování ukrajinské armády: Údajně cílené vypnutí Starlinku donutilo ukrajinské síly spoléhat se na zranitelnější rádiové a mobilní komunikační sítě, které dokáže Rusko rušit nebo odposlouchávat. To opakovaně zpomalilo v kritickém momentě příjem a přenos dat z bojiště, což omezilo koordinaci a přesnost ukrajinských úderů.
- Nejvíce medializovaným případem je tvrzení, že Elon Musk (SpaceX), zamezil v září 2023 ukrajinskému dronovému útoku na ruskou Černomořskou flotilu u pobřeží Krymu. Podle biografie Waltera Isaacsona o Muskovi, když se tehdy ukrajinské podmořské drony napěchované výbušninami se blížily k ruským lodím, následně „ztratily spojení a byly neškodně vyplaveny na pobřeží“. Isaacson uvádí, že Musk nařídil vypnout Starlink v dané oblasti, protože se obával „mini-Pearl Harboru“ a možné eskalace konfliktu.
Že nešlo v souvislosti s aférou Starlink o nedorozumění či mystifikaci, napovídají mnohá související fakta.
Spojené státy americké sice Ukrajině od počátku pomáhaly, ale zároveň uvalily a poté jenom postupně uvolňovaly řadu restrikcí na používání vojenské pomoci dodávané Ukrajině. Tyto restrikce se týkaly jak systémů protivzdušné obrany Patriot, tak raket delšího dosahu.
Restrikce na dostřel amerických raket
Spojené státy dlouho udržovaly striktní omezení na používání amerických zbraní k útokům na ruské území z obavy před eskalací konfliktu. Tato omezení se týkala i raket dodaných Ukrajině, zejména systémů jako ATACMS.
- Počáteční omezení: Zpočátku USA souhlasily s dodávkami střel ATACMS s doletem až 300 km, ale nepovolily jejich nasazení za hranicemi Ukrajiny, tedy na ruské území. Ukrajinské síly je mohly používat pouze proti ruským vojenským cílům na okupovaných ukrajinských územích. Toto omezení dostřelu bránila Ukrajině účinně zasahovat zásobovací linie, velitelská centra a letiště hluboko na ruském území, což poskytovalo Rusku jistou bezpečnou zónu. Uvolnění těchto omezení dává Ukrajině větší strategickou flexibilitu a schopnost bránit se útoky na zdroje a logistiku ruské invaze. To nutí Rusko přemístit své důležité cíle dál od hranic.
- Postupné uvolňování: Až v listopadu 2024 povolila americká vláda Ukrajině používat střely ATACMS k útokům na ruském území, ale výhradně jen proti vojenským cílům. To znamená, že cíle jako ropné rafinerie nebo civilní infrastruktura stále nebyly povolené cíle. Povolení se týkalo zejména ruských pohraničních oblastí, jako je Kurská oblast, kde ukrajinské jednotky operovaly.
Okleštěný software Patriotů pro Ukrajinu
Součástí restrikcí limitujících efektivní využití americké vojenské pomoci ukrajinskou armádou byl „vykuchaný“ softwar Patriotů dodaných Ukrajině. Konkrétně šlo o omezení funkčnosti nebo absenci systému Link 16.
- Link 16: Jde o standardní NATO taktickou datovou síť, která umožňuje v reálném čase sdílet data (např. pozice přátelských a nepřátelských letadel, cíle, stav senzorů) mezi různými platformami – letadly (včetně F-16), pozemními radary a systémy protivzdušné obrany (jako Patriot).
- Důvod omezení: Zdroje, včetně The Wall Street Journal, naznačovaly, že USA zpočátku váhaly s poskytnutím systému Link 16 do Patriotů pro Ukrajinu kvůli obavám z úniku citlivých informací a technologií do Ruska.
- Dopad: Bez plné integrace Link 16 měly systémy Patriot omezenou schopnost „identifikace přítel-nepřítel“ (IFF) v reálném čase ve vztahu k ukrajinským letadlům. To zvýšilo riziko „friendly fire“ (palby do vlastních řad), protože operátoři Patriotů neměli okamžitý a spolehlivý přehled o poloze a identitě všech letounů v prostoru.
· Příkladem je Incident Oleksii Mes ze srpna 2024 kdy právě absence plné integrace Link 16 na systémech Patriot dodaných Ukrajině vedla k sestřelení vlastního letounu F-16..
Příkladem pozdní pomoci mohou být i dodávky západních tanků, jmenovitě pak hlavně amerických, které nakonec nesehrály díky okolnostem ani žádnou významnou roli v konfliktu..
Spojené státy americké dodaly totiž Ukrajině tanky Abrams až v čase, kdy efektivita jejich nasazení rapidně klesala – jednak v důsledku nadcházející rasputici (podzimní proměny terénu v bažinu) a vzniku masivních opevnění a minových polí během pozastavení ukrajinské ofenzivy kvůli pozastavení amerických zbrojních dodávek na přelomu let 2023/2024, jednak kvůli narůstající dominanci ruské bezpilotní flotily (útočných dronů).
Ukrajina obdržela 31 tanků M1A1 Abrams až během září a října 2023, tedy rok a půl po začátku války.
Než skončilo jarní tání a zpevnil se terén natolik, aby mohly být nasazeny tanky do boje, stihli mezitím Rusové – díky ukrajinskému nedostatku munice – v klidu vybudovat podél celé fronty několik linií opevnění a minových polí, navíc pod masivní leteckou kontrolou, které byly pro tanky nepřekonatelnou překážkou. Z tanků se tak staly pouhé statické prostředky polní artilerie, z níž navíc k dnešnímu dni není údajně funkční ani kus.
...
Na tomto místě bych rád rozebral řadu argumentů, jimiž se ohání odpůrci vojenské pomoci Ukrajině:
Že prý je pomoc Ukrajině pro USA příliš nákladná či nerentabilní
A když už se mnozí trumpisté, resp. odpůrci podpory Ukrajině obecně, velmi často ohání „přílišnou drahotou“ této pomoci, nutno říct, že pokud to vezmeme striktně jen z finančního hlediska, pak hodně miliard vyšlo nazmar hlavně díky tomu, že kvůli kličkování a sabotování amerických dodávek vždy v kritickém okamžiku se válka protahuje. Díky tomu, že tak Rusko dostává opakovaně oddychový mezičas, válka dál a dál eskaluje, protahuje se a prodražuje!
Však staré přísloví říká: „Kdo rychle dává – dvakrát dává“!
Přitom Trump má i dnes možnost válku opravdu zastavit během pár dní, jak kdysi barnumsky prohlašoval. ALE ne tak, že bude opakovaně kamarádsky vytelefonovávat s Putlerem a doufat v gentlemanskou dohodu s kremelským banditou (když vidí, že i Kim z něj má srandu a zbrojí dál). Nedovedu si představit, že Roosevelt či Churchill vedou v r. 1943 hodinové telefonické rozhovory s Hitlerem 🙂 a přemýšlejí, zdali už dodat Sovětům konečně relevantní výzbroj.
Že prý „je těžké vysvětlit občanům USA, proč mají dál posílat miliardy dolarů zemi která je 7,5 tisíc km daleko za oceánem“.
To je hloupost, kterou lze srovnat s bláboly Chamberlaina či Daladiera … Jenže inteligentní člověk, který má aspoň elementární znalosti z geopolitiky, potažmo geografie a historie, se podívá na globus a dojde mu, že zde prostě existují geopolitické spojené nádoby: Konglomerát Rusko+Irán+Jemen+Čína+KLDR+Venezuela jako Osa zla už se snad USA „trochu“ týkají?! A co polovina amerických měst na dostřel ruských raket z arktických základen?
S tím souvisí další pochybný argument, který zní:
Co je prý Americe do Evropy, jejím strategickým prostorem je Dálný východ a Indo-Pacifik a jejím hlavním potenciálním nepřítelem je komunistická Čína, nikoliv Rusko.
Ale pokud akceptuje americký slabomyslný poplatník anexi Ukrajiny (a následně logicky i Pobaltí . Gruzie a Kazachstánu), není pochyb že se porážkou Ukrajiny se zhroutí celý mezinárodní bezpečnostní systém, takže diktátoři pochopí, že síla a drzost stojí nad zákony … načež další Ukrajinou bude Taiwan, J. Korea, Guam, Filipíny a oblast Indo-Pacifiku, případně Guyana (na kterou má zálusk ruský spojenec Maduro) … a ty už nejsou „kdesi 7,5 tisíc km daleko za oceánem“!
Americké válečné operace v Pacifiku jako memento
Rusko-ukrajinská válka prý není válkou Trumpa, nýbrž reliktem Bidenovy administrativy
Setkávám se nezřídka i s námitkou, že Trump nemůže za vylomeniny americké administrativy vůči Ukrajině, potažmo Rusku, v prvních třech letech rusko-ukrajinské války, jelikož je momentálně u moci ani ne 1/2 roku.
No a co?
1) Jenom pokračuje ve vylomeninách, které v prvním funkčním období realizoval se svými skoro-kamarády Putinem a Kimem (kdy světu nabulíkoval, jak elegantně vyřeší korejské nebezpečí atd.);
2) Je představitelem právě oné republikánské frakce, která celé roky sabotuje pomoc Ukrajině a jejíž členové tvoří dnes jeho administrativu anebo podporují jeho kroky z lavic Kongresu, takže není podstatné, jak dlouho je v Bílém domě nyní podruhé, jelikož po celou dobu dělal totéž v zákulisí.
Ačkoli Trumpovi chyběly hluboké tradiční politické vazby, vytvořil si v Kongresu okruh loajálních stoupenců. Mezi ně patřili například: republikánští senátoři a kongresmani, jako je Lindsey Graham, Ted Cruz, Matt Gaetz a Marjorie Taylor Greene, se stalo hlasitými obhájci Trumpa a jeho politiky.
Především pak
· Mitch McConnell: Ačkoli se s Trumpem občas rozcházel v otázkách rétoriky, jako lídr republikánské většiny v Senátu často zajišťoval legislativní podporu pro Trumpovu agendu, včetně schvalování soudních nominací.
· Kevin McCarthy: Jako lídr republikánů ve Sněmovně reprezentantů byl klíčovým zastáncem Trumpovy politiky.
· Jim Jordan, Mark Meadows a další členové silně konzervativního bloku „Freedom Caucus“ve Sněmovně reprezentantů byli už tehdy hlasitými zastánci Trumpovy agendy a jeho politiky „America First“.
Během prvního prezidentství Donalda Trumpa (2017-2021) byly jeho interakce s Ruskem předmětem kontroverze, zejména kvůli probíhajícím vyšetřováním ruského vměšování do amerických voleb v roce 2016, jakož i nejednoznačným, potažmo pofidérním krokům ve vztahu k ruskému vůdci a kremelskému režimu. Zde jsou klíčové aspekty:
· Problematické schůzky s ruskými představiteli během ruské hybridní války: Nejvíce medializovaná byla Trumpova schůzka v Bílém domě v květnu 2017 s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a tehdejším ruským velvyslancem v USA Sergejem Kislyakem. Během této schůzky s nimi Trump údajně sdílel vysoce utajované informace týkající se terorismu a bezpečnosti letecké dopravy, což vyvolalo obavy ohledně ohrožení zpravodajských zdrojů.
· Summit v Helsinkách - 2018:Kontroverzním momentem bylo setkání s Vladimirem Putinem v Helsinkách v roce 2018, kde Trump veřejně vyjádřil důvěru Putinovu popírání vměšování do voleb, čímž podkopal zjištění amerických zpravodajských služeb.
· Poradci Bílého domu s vazbami na Rusko:Několik Trumpových poradců a spolupracovníků mělo prokazatelné vazby na Rusko, což vedlo i k jejich rezignacím a obviněním (např. Michael Flynn, Paul Manafort).
Celkově byla Trumpova jednání s Ruskem v letech 2017-2021 charakterizována složitou kombinací osobní přitažlivosti Trumpa k Putinovi, navzdory uplatňování některých tvrdých opatření vůči Rusku pod tlakem Kongresu a dalších členů jeho vlastní administrativy. Rétorika prezidenta Trumpa a jeho osobní interakce s Putinem se často lišily od kolektivních postojů Západu (NATO/EU) a dokonce i od politických kroků, které podnikala jeho vlastní administrativa.
Stejně kontroverzní jeví se vztahy Trumpa s vůdcem komunistické KLDR, jejichž výsledkem nebylo nikdy nakonec nic víc, než mediální humbuk a Donaldovo PR jakožto globálního mírotvůrce, obdobně jako v případě jeho aktuálního cynického šou na pozadí ukrajinské genocidy.
Během svého prvního prezidentského období (2017-2021) se Donald Trump snažil o přímá jednání s vůdcem KLDR Kim Čong-unem s prezentovaným cílem dosáhnout denuklearizace Korejského poloostrova. Tato jednání byla charakterizována bezprecedentními summity a snahou o osobní diplomacii.
Trumpovy „mírové summity“:
· Singapur (červen 2018): První historický summit mezi úřadujícím americkým prezidentem a severokorejským vůdcem. Oba lídři podepsali deklaraci, která zahrnovala závazek k „úplné denuklearizaci Korejského poloostrova“ a k navázání nových vztahů mezi USA a KLDR. Konkrétní kroky a časový plán však nebyly specifikovány.
· Hanoj (únor 2019): Druhý summit, který se však předčasně zhroutil bez dohody. Hlavním sporným bodem bylo rozsah sankcí, které by USA zrušily výměnou za severokorejské kroky k denuklearizaci. KLDR nabídla demontáž jaderných zařízení v Jongbjonu výměnou za zrušení většiny sankcí, což USA odmítly jako nedostatečné.
· DMZ (červen 2019): Třetí, neformální setkání v demilitarizované zóně (DMZ) mezi Severní a Jižní Koreou. Oficiálním cílem USA byla „úplná denuklearizace Severní Koreje“. KLDR však později odmítla tento cíl jako „anachronický“ a zdůraznila, že její jaderný status nelze zvrátit. Trump kladl velký důraz na osobní vztah s Kim Čong-unem, věřil, že přímá jednání mohou vést k průlomu. Tato strategie se však setkala s kritikou, že tím fakticky legitimizuje Kimův režim bez dosažení konkrétních výsledků v denuklearizaci.
· I přes jednání s Trumpem KLDR pokračovala v testech raket krátkého doletu, což porušovalo rezoluce Rady bezpečnosti OSN a naznačovalo pokračující vývoj zbrojního programu.
· Lídři se dohodli na obnovení jednání na pracovní úrovni, ale k významnému pokroku nikdy nedošlo. Naopak od té doby severokorejský režim mílovými kroky pokročil nejen ve vývoji, testování a výrobě balistických raket, ale i v jejich exportu do spřátelených členských zemí „Osy zla“.
· Navíc se, namísto demilitarizace KLDR, tamní režim otevřeně zapojil do ruské agrese vůči Ukrajině, tedy přímo při hranicích NATO a dalších amerických spojenců, a to jak dodávkami těžké výzbroje a munice ruské armádě, tak vysláním vojenského kontingentu na ukrajinskou frontu.
I přes historické summity a osobní schůzky se nepodařilo dosáhnout podstatného pokroku v denuklearizaci KLDR. Jednání se často potýkala s neshodami ohledně definice denuklearizace, časového plánu a rozsahu ústupků, přesně ve stylu bolševicko-hokynářského handrkování a spekulování. Celkově Trumpova jednání s Kim Čong-unem představovala významný odklon od předchozích amerických přístupů k Severní Koreji, ale nakonec nepřinesla trvalé řešení otázky severokorejského jaderného programu.
Při každé zprávě o dopadu severokorejských raket na ukrajinská města, o transportech tisíců tun severokorejské munice ruské invazní armádě a severokorejských expedičních jednotek proudící na evropské válčiště vzpomínám na velkohubá prohlášení oranžového šoumena-mírotvůrce 🙁 : https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/donald-trump-severni-korea-japonsko-diplomacie-kim-cong-un.A250208_105729_zahranicni_herp
Autor na mezinárodním memoriálním hřbitově příslušníků jednotek OSN (ze 17 zemí) padlých během Korejské války
Na závěr se jen letmo zastavím u osoby samotného Donalda Trumpa.
Namísto „objevování Ameriky, tedy Trumpa“, dovolím si citovat trefnou charakteristiku z pera Kryštofa Pavelky: „Trump je atypický vůdce. Nemá vlastní agendu. Každý, kdo se s ním v posledních čtyřiceti letech potkal, ať už na byznysovém, či politickém hřišti (a byl ochoten o tom mluvit), se vyjadřuje stejně: Donald Trump je katastrofálně nevzdělaný narcis, podvodník a šejdíř. Jediné, co ho zajímá, je jeho mediální obraz, dříve v televizi a novinách, dnes především na sociálních sítích. Trump je ochoten plácat cokoliv a kdykoliv, pokud má pocit, že mu to aktuálně pomůže. Obzor jeho přemýšlení o světě je omezen horizontem nejnovějšího internetového trendu či posledních titulků v bulváru.“ https://www.reflex.cz/clanek/komentare/130754/krystof-pavelka-to-nedelas-dobre-s-tim-iranem-donalde.html
Těžko k tomu něco dodat.
Kvůli své ješitnosti zbavil se Trump i většiny svých rozumnějších spolupracovníků a obklopil se – jako císař Nero – hlavně partou nevzdělaných patolízalů a pologramotných pochlebníků, resp. podobných psychopatů a namyšlených napomádovaných babráků: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/usa-hegseth-ministr-obrany-pentagon-neznalost.A250619_102957_zahranicni_Ichuc
Zatím tak vidím jenom to, že bláznivý „mírotvůrce“ Donald pobabral co se dalo, nechal se ukolébat svými kamarády diktátory, kteří si z něj dělají srandu - Putlerem i rakeťákem Kimem (který dnes zásobuje municí a žoldáky ukrajinskou frontu a tedy vede proxy-válku proti Západu); žere návnady Putlerovi (kterému pomáhá zničit nejen Ukrajinu, ale celý Světový řád). Namísto, aby Donald přitlačil sankcemi Putlera, telefonuje si sním stále dokola jako s parťákem z golfu a vydírá Zelenského a fakticky sabotuje pomoc Ukrajině …
Ve zkratce: zatím se trumpistům podařilo 3/4 ročním zablokováním vojenské podpory Ukrajině zmařit ukrajinskou ofenzivu i zničení černomořské flotily a od druhého nástupu Trumpa válka na Ukrajině rapidně eskaluje, Číňané, Korejci i Iránci mnohonásobně navyšují dodávky zbraní do všech rizikových regionů, Rusové vyzbrojují novými technologiemi Kima, ohrožujícího americké spojence … a iránskou jadernou hrozbu nakonec (namísto Donaldova telefonování) relevantně řeší hlavně Izraelci … není divu, že spojenci USA začínají např. stornovat objednávky americké výzbroje a nakupovat raději korejské a švédské zbraně, když sledují, že americkou politiku řídí ješitný egocentrický a psychopatický kramář, který mezinárodní obchod i spojenecké závazky chápe jako soukromé mocenské šachy či pokerovou partii. Už jenom Donaldův nápad věřit nějakou gentlemanskou písemnou dohodu s Putlerem, Kimem či ajatolláhy je známkou chorého mozku.
Přestože je obklopen především pochlebníky, i z řad jeho stoupenců se už ozývá kritika jeho pokerovo-hokynářské politiky: „Tati, Rusové nechtějí mír.“ píše z hořícího Kyjeva dcera Trumpova vyslance !
A pokud jde o ekonomiku, pak svými arogantními amatérskými zásahy zlikviduje především tu americkou a docílí toho, že renomovaní exportéři ze spojenecké EU zkrachují anebo si najdou nové trhy, zatímco posílí čínská obchodní expanze. Ukázkou naivity je už jen představa, že všichni zahraniční výrobci přesunou své kapacity do USA, přičemž nebere do úvahy, že ze dne na den se asi těžko v USA vyrojí desetitisíce kvalifikovaných pracovníků pro přesunuté výrobní závody (které rovněž nikdo nepostaví přes noc) … a hlavně, že američtí zaměstnanci určitě nebudou pracovat za české, slovenské či polské, natožpak indické anebo vietnamské mzdy a tak by výrobky zákonitě musely násobně podražit … Pokud jde snad o stabilizaci vnitřních poměrů v USA, už tím, že Donald nejprve vyburcoval ozbrojený útok na Kapitol a poté všechny vzbouřence omilostnil, otevřel de facto stavidla násilí jako regulérní součást politického boje a odstartoval vlnu násilí, která hrozí, že smete základy americké demokracie a srazí USA na úroveň Kolumbie či Mexika … škoda dál pokračovat
===============================================
[1] Lotyšsko vydávalo v roce 2024 na obranu na 3,1 % HDP a plánuje nárůst na 3,65 % HDP v roce 2025, do roku 2026 vyčlení na obranu minimálně 4 % HDP. Litva, která v roce 2024 vynaložila odhadem 2,8 % HDP, se zavázala zvýšit výdaje na obranu na 5 % až 6 % HDP počínaje rokem 2026.
[2] Válečné oběti USA v „cizích válkách“ = WW1: 118 000 mrtvých (viz http://ivy.sgo.cz/dejepis/pt/1_sv_valka.pdf ); WW2: 450 tisíc mrtvých (viz http://en.wikipedia.org/wiki/World_War_II_casualties ); Vietnam: 60 000 mrtvých; Korea: 50 000 mrtvých.
[3] Miles Hudson: Intervention in Russia 1918 – 1920, Barnsley (UK), 2004, Pen æ Sword Books.
[4] Populární formou je toto téma zpracováno např. v knize Parvus Helphand – Freibeuter der Revolution. Eine politische Biographie (Scharlau Winfried / Zeman Zbyněk, Verlag Wissenschaft und Politik, Köln 1964; české vydání: Parvus Helphand − Muž, který financoval Lenina. Paseka, Praha 1999)
-----------------------------------
Pro vcítění do ruské mentální reality proto doplňuji můj text několika letmými autentickými sondami do všedního života, myšlenkového světa a uvažování ruských dezolátů.
Podstata ruského myšlení o Ukrajině v jedné minutě: https://www.facebook.com/100002069298316/videos/487423040461194/
VÝBĚR Z PEREL RUSKÉ PROPAGANDISTICKÉ ŽUMPY:
Zločinci v ruské televizi tvrdí, že se moci na západě zmocňují satanisti: https://www.facebook.com/100002069298316/videos/1147293309820345/
Pro zapomnětlivé občany, kterým již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť (a dementní mladé komsomolce s portrétem sadistického psychopata Che Guevary na tričku) doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB:
„Báječná léta pod psa“: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.502456976461054&type=3
nebo třeba „HISTORIE KOMUNISMU A FAŠISMU V OBRAZECH“:
a tématická obrazová alba:
„Nové Rusko“ - Imperiální tragédie v obrazech
+ videokanály:
POLITIKA - Rusko, dezinformace, dezoláti a kolaboranti: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9×GYiOfCl-KyWnx6uasacl1
AUTENTICKÉ RUSKO - Život ve východním Mordoru: https://www.youtube.com/playlist?list=PL01QgMMH96-CgQjPF4DfxwKG32PyjnPTi
VÝCHODNÍ MORDOR - Reálný život v Rusku: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9yUbS-NNX9cGq93d_25d_FS
RUSOVÉ - MANKURTI A ZOMBIES 21. STOLETÍ: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9wZhz6ZHNWvr_7bGYQHKUda
RUSKÝ FAŠISMUS A NEONACISMUS: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9zLTQAvRyn51×OfEE9SpENl
Historie RUSKA / SSSR: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9yF1R_kzl9fmG-a6icItDwE
DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:
Temné mraky nad Evropou - O úpadku demokracie i zdravého rozumu: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-temne-mraky-nad-evropou-o-upadku-demokracie-i-zdraveho-rozumu-161308
Nastal nejvyšší čas na spuštění nové „Železné opony“, nezbytnost Velké evropské zdi na hranici civilizací: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-nastal-nejvyssi-cas-na-spusteni-nove-zelezne-opony-velke-evropske-zdi-na-hranici-civilizaci-154873
Nastává soumrak demokracie? Světový řád dnes čelí globální vzpouře deprivantů a lůza se šikuje k "poslední bitvě": https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-nastava-soumrak-demokracie-svetovy-rad-dnes-celi-globalni-vzpoure-deprivantu-a-luza-se-sikuje-148112
Ohrožuje nás Rusko? Jak koho: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-ohrozuje-nas-rusko-jak-koho-143970
Preludium Apokalypsy aneb „Ruský mír“ je vždy jen předehrou k válce, habaďůrou na naivní demokracii: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-preludium-apokalypsy-aneb-rusky-mir-je-vzdy-jen-predehrou-k-valce-habadurou-na-naivni-demokracii-131558
Ruský Mordor je jiná civilizace aneb Fatální dopady genetického mísení denisovanů a druhu homo longi: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusky-mordor-je-jina-civilizace-aneb-fatalni-dopady-genetickeho-miseni-s-potomky-dracich-lidi-141127
O „Novém Rusku“, jehož symboly jsou i nadále láhev vodky, automat kalašnikov a pokálená latrína: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-o-novem-rusku-jehoz-symboly-jsou-i-nadale-lahev-vodky-automat-kalasnikov-a-pokalena-latrina-138811
Putin - bílý kůň pitěrské mafie, jenž přerostl svým patronům přes hlavu a míří k trůnu Ivana Hrozného: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-putin-bily-kun-piterske-mafie-jenz-prerostl-svym-patronum-pres-hlavu-a-zamiril-k-trunu-ivana-iv-134763
Morbidní neostalinistická nostalgie - nebezpečný ruský postsovětský satanismus Stalinových pohrobků: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-morbidni-neostalinisticka-nostalgie-nebezpecny-rusky-postsovetsky-satanismus-stalinovych-pohrobku-109262
Kauzy Skripala, Litviněnka a Vrbětic aneb Stín „Železného Felixe“ nad Albionem i Českou kotlinou: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-kauzy-skripala-litvinenka-a-vrbetic-aneb-stin-zelezneho-felixe-nad-albionem-i-ceskou-kotlinou-110863
Ruský „historický nárok“ na Krym je stejně pofidérní jako německé „odvěké právo“ na Sudety: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusky-historicky-narok-na-krym-je-stejne-pofiderni-jako-nemecke-odveke-pravo-na-sudety-141895
Íránská teroristická metastáze - klerofašistický nádor Středního východu a článek světové Osy zla: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-iranska-teroristicka-metastaze-klerofasisticky-nador-stredniho-vychodu-a-clanek-svetove-osy-zla-143250
Čínský drak versus ruský medvěd aneb Spojenectví které vyjde Rusku hodně draho, jako to předchozí s Hitlerem: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-cinsky-drak-versus-rusky-medved-aneb-spojenectvi-ktere-vyjde-rusku-hodne-draho-jako-to-s-hitlerem-156973
=================================================================
O AUTOROVI:
Fero HRABAL-KRONDAK
Autorovy rozhovory o Rusku, geopolitice a cestování:
Reagovat posměšky a zpochybňováním ověřitelných faktů je zbytečné, nemíním házet hrách na zeď a přesvědčovat jednoho truhlíka po druhém o kulatosti země. A propos: Své názory a odpovědi na předpokládané „argumenty“ jsem kromě řady svých knih („literárně-politologických cestopisů“), rozhovorů a článků dávno vyjádřil polopaticky např. v blogu POCHOD PODLÝCH "REVOLUCIONÁŘŮ": http://ferohrabal.blogspot.co.id/2017/04/pochod-podlych-revolucionaru.html … a každý inteligentní člověk pochopí, že je nesmysl, abych se stále dokola pokoušel v internetových komentářích sdělit fakta a názory, které jsou v mých knihách shrnuty na několika tisících stranách.
Slabomyslné „chcimíry“ reagující na mé komentáře jízlivými poznámkami, že bych měl sám jít bojovat na frontu, bych rád upozornil, že 1) moji příbuzní tam už dávno bojují; 2) naše rodina již dávno zaplatila nejednu tragickou daň za ruské bratrství, resp. utrpěla smrt rukou ruské svoloče … a 3) nemít již sedm křížků na zádech, jsem na frontě i já ! Nemluvě o tom, že ruská FSB zavraždila dva z mých dobrých přátel, ruská raketa již podruhé během 10 let zničila dům mé kamarádky a ruští okupanti se vyvalují v domech mých kamarádů, takže můj pohled se liší od toho jejich.
Autor mezi obránci na východní Ukrajině - podzim 2014
Zrovna tak je trapné, pokud mě gaučoví analytici a politologové sebevědomě poučují o Rusku či Ukrajině, které na rozdíl ode mě sami znají jenom z YouTube a TV … na východní Ukrajině jsem byl mimochodem třeba i na podzim 2014, stejně jako každý rok předtím i potom. A v Rusku samotném jsem prožil řadu let a znám ho lépe než 95% občanů RF, natožpak nějací rusofilní truhlíci.
Viz VÁLKA NA UKRAJINĚ – Genocida ve jménu slovanského bratrství: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9z0hAAr936ertldjOV3EZD_
