Hlavní obsah
Věda a historie

Hledání kavkazské Šambhaly.Okultisté z NKVD, záhadné lebky a tajný nacistický aerodrom pod Elbrusem

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

O tajemných místech, kde se na severním Kavkaze střetly zájmy sovětské NKVD a Himmlerovy Ahnernebe. Výňatek z mého „literárně-politologického cestopisu“ Cesta na konec světa a zpět

Článek

Málokdo ví, že u úpatí Elbrusu se nachází místo obestřené závojem tajemství, spjaté nejen se starodávnými legendami, ale přímo spojené i s nacistickými vojensko-okultními operacemi během II. světové války. Tzv. „německý aerodrom“, kde za války údajně přistávala letadla Luftwaffe.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Elbrus

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Džily-su, Kabarda

Když vystoupáme stezkou, která vede z doliny Džily-su podél pravého břehu potoka Irachikjuz vzhůru svahem, zjeví se před námi onen tajemný „aerodrom“, zhruba kilometr dlouhá kamenitá plocha, orientovaná na jih od Irachiksyrty ( vlevo od nás se tyčí dva vrcholy Elbrusu, vpravo plato Irachiksyrt).

Tato téměř absolutně rovná plošina leží uprostřed rozeklaných skalních štítů, rozsedlin a propastí ve výšce 2850 m nad mořem.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět 3)

3g_aerodrom

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět 3)

3h_aerodrom

Podle očitých svědků v roce 1942 na této plošině údajně opakovaně přistávalo dvoumotorové německé letadlo Focke-Wolf Fw 189.

A co je nejzajímavější i nejpodivnější, je tvrzení pamětníků, že sem prý jednou letadlo přivezlo též skupinu bíle oděných, holohlavých mužů výrazně asijského vzezření.

Na základě dostupných informací – jakož i důkazů o organizování několika německých expedic, jež měly (z pověření H. Himmlera a vedení organizace Ahnernebe) mj. hledat v Tibetu vchod do bájné Šambhaly – dospěli ruští badatelé k závěru, že zde šlo s největší pravděpodobností o skupinu tibetských mnichů, kteří sem byli dopraveni za účelem provádění okultního obřadu, jenž by zajistil Hitlerovi vládu nad světem.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

Elbrus

Zdá se, že s touto hypotézou přímo souvisí i poněkud bizarnější verze o obsazení hory německým komandem v r. 1942 (u kterého se zastavím později). Podle ní prý mělo tehdejší obsazení vrcholu Elbrusu rovněž okultní pozadí. Hitler byl údajně přesvědčen o pravdivosti legendy, že na vrcholu hory je ukryta mytická Pandořina skříňka, s jejíž pomocí ovládne svět. V čemž jej mohly utvrzovat i četné legendy kladoucí právě na úpatí Elbrusu centrum zaniklé starověké árijsko-slovanské říše Ruskolan.[1]

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

Operace Elbrus (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

Operace Elbrus (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

Každopádně skutečnost o využívání této lokality jako tajného letiště nepřímo potvrzuje i zpráva № 041 rozvědky 2. střelecké divize z podzimu 1942, nedávno nalezená v archivu sovětského ministerstva obrany. A stejně tak podtrhuje reálnost informací o utajovaných aktivitách i skutečnost, že oblast severního Přielbrusí byla od konce války až do 60. let absolutně uzavřena pro návštěvníky – turisty, geology, archeology, a dokonce i pro pastevce!

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Kabarda

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Džily-su, Kabarda

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Kabarda

Shodou okolností právě na severních svazích Elbrusu se nachází četné stopy dávného osídlení, o čemž svědčí řada starověkých menhirů, jakož i starodávné nápisy a petroglyfy pokrývající některé skalní stěny. Mnohé nálezy prehistorických božišť a kultovních míst svědčí o tom, že tato místa nebyla po dlouhá staletí považována jen za krásný přírodní útvar, nýbrž hlavně za místo s ohromným energetickým potenciálem. Dnes totiž zasvěcení badatelé již dobře ví, že duchovní centra starověkých civilizací vznikala právě na místech vyznačujících se pozitivní energií.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět, 3.díl)

Chasautské malby

Analýza archeologických nálezů napovídá, že zdejší jeskynní příbytky byly obývány zhruba od 6. století př. n. l. a opuštěny kolem r. 450 n. l.

S každým dalším objevem se však vynořují i nové otazníky.

Některé z jeskyní např. obsahují množství lebek neobvyklé velikosti a tvaru, náležejících dle místních pověstí příslušníkům tajemné rasy „nadlidí“, nazývaných zdejšími lidmi „alvini“, resp. „alki“ (synové bohů, sestoupivší z hvězd). Tento zdejší nález je unikátní, jelikož se tak řadí mezi trojici podobných, ojedinělých objevů na třech kontinentech.

Podobné lebky byly totiž nalezeny třeba v prehistorické nekropoli paracaské kultury [2], resp. na pohřebišti kečujských žreců, vládců peruánské civilizace ze 6. století. Další byly nalezeny v hrobkách staroegyptského faraona Echnatona a jeho příbuzných ze 14. stol. př. n. l.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

Tajemné lebky (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

Naskýtá se tudíž otázka, jaké bylo pozadí zájmu o tuto oblast ze strany NKVD (a od r. 1954 i KGB). Proklamovaný ateismus a „vědecký materialismus“ komunistického režimu nijak nezpochybňuje možnost, že i sovětská NKVD – stejně jako nacistická Ahnernebe [3] – se zde pídila po jakýchsi magických artefaktech.

Stejně jako SS-Reichsführer Heinrich Himmler, i řada jeho sovětských kolegů, významných funkcionářů OGPU / NKVD, se aktivně zabývala okultismem a v rámci sovětských bezpečnostních složek existovala tajná pracoviště, které se věnovala bádání na poli paranormálních fenoménů (PSI / psí) a okultních věd i terénnímu výzkumu oblastí vyznačujících se anomálními jevy.

Nejlepším příkladem nám asi může být zmíněný proslulý čekista-okultista Gleb Ivanovič Bokij, blízký spolupracovník V. I. Lenina a šéf Zvláštního oddělení VČK/GPU/OGPU RSFSR (od r. 1934 – NKVD SSSR) a v období 1936-1937 náčelník Zvláštního oddělení IX. správy GUGB NKVD, jehož zájmy o parapsychologii a okultismus svedly ke spolupráci s proslulých okultistou Nikolajem Rerichem, který pod patronátem NKVD pátral v Tibetu po tajemné Šambhale.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (ilustrace z knihy Země na střeše světa)

ilustrace z knihy Země na střeše světa_1

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (ilustrace z knihy Země na střeše světa)

ilustrace z knihy Země na střeše světa_3

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět 1)

Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět 1

Však na Bokého odkaz dnes navazují desítky ruských obskurních organizací a hnutí koketujících s okultismem v kombinaci se slavjanským pohanstvím a absurdní směsí černosotněnské, neonacistické a bolševické ideologie:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Cesta na konec světa a zpět)

rusko_ve_stinu_rudehvezdy&kolovratu_02a

---------------------------------------------------------

[1] V polovině srpna 1942 překročili němečtí horští myslivci průsmyk Chotju-Tau a bez boje obsadili „Elbruský dům“, horskou chatu a s ní spojenou meteorologickou stanici. Následně, 21. 8. 1942, pak 8 mužů z 1. a 4. horské divize vztyčilo na vrcholu Elbrusu říšskou válečnou vlajku a zástavy obou divizí. Tento cenný opěrný bod zůstal v německých rukou až do začátku ledna 1943 a nacistickou vlajku se Sovětům podařilo z vrcholu Elbrusu strhnout až v únoru. Kromě propagandistického účelu měla tato operace i nepochybný strategický význam. Horská chata ve výšce 4200 metrů totiž sloužila jako opěrný bod sovětské vysokohorské jednotky, z něhož bylo možno ovládat přístupy od Elbruského ledovce přes průsmyky Dongus-Orun, Assau a Nachar.

[2] Legendární lebky z peruánské Icy, známé jako „Lebky z Paracasu“.

[3] Plným názvem Forschungsgemeinschaft Deutsches Ahnernebe (Výzkumná společnost německého dědictví předků), výzkumný ústav Himmlerova SS-Reichsführerhauptamtu, jehož hlavní úlohou bylo potvrdit nacistické rasistické teorie o původu a nadřazenosti árijské rasy.

[4] Nejužší vedení Čeky / NKVD.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Kavkazský dolmen

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Moskevská Lubjanka - Sídlo NKVD/KGB/FSB

============================================================

Zdroje:

F. R. Hrabal-Krondak: CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT. Výňatek z 1. dílu, str. 137–141 (http://www.cadpress.sk/rusko2017recenze.htm)

F. R. Hrabal-Krondak: CESTA NA KONEC SVĚTA A ZPĚT. 3. díl, výňatek z kapitoly „Hledání kavkazské Šambhaly a nacistický aerodrom pod Elbrusem“ (str. 68-76)

---------------------------------------------------------------

TÉMATICKÉ a DOPORUČENÉ WEBY :

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Fero HRABAL-KRONDAK

O AUTOROVI:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

cnks3obalka_mini

Autorovy rozhovory o Rusku, geopolitice a cestování:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Moje další tematické články na platformě Medium:

Pohanská oslava Novoletí 7527 aneb Slavjanský svátek Ovseň se sibiřskými starověrci:

Spor o Ilju Muromce, jeho souboj s ukrajinským yettim a dožívání v klášterní kobce kyjevské lávry: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-spor-o-ilju-muromce-jeho-souboj-s-ukrajinskym-yettim-a-dozivani-v-klasterni-kobce-kyjevske-lavry-117959

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz