Článek
Psala se 20. léta minulého století. Rusko bylo krátce po Únorové revoluci, která na konci první světové války ukončila vládu carů a dala moc do rukou lidu. Během Říjnové revoluci se pak absolutní moc dostala do rukou bolševiků. A Rusko se tehdy snažilo soupeřit s celým světem ve snaze být tou technologicky a vědecky nejvyspělejší zemí ze všech.
Ilja Ivanovič Ivanov se teorií křížení druhů zabýval už před vypuknutím první světové války. Ke křížení druhů mělo docházet ve zkumavce, tedy na podobném principu jako probíhá umělé oplodnění. Své úspěchy demonstroval na křížení rozdílných živočišných druhů. Nejprve se mu povedlo takto stvořit křížence osla a zebry, později pak myši a krysy. Jeho plány ale byly mnohem smělejší. Chtěl křížit i větší a rozdílnější živočišné druhy. Neměl na to ale dost peněz, a tak dlouho jeho plány zůstaly pouze na papíře.
Teprve ve 20. letech se jeho výzkum dočkal uznání ve Francii a tato země mu nabídla finanční podporu a možnost provádět výzkumy na chovné stanici ve Francouzské Guinei. Oficiálně pracoval Ivanov na křížení živočichů, podle dokumentů, které spatřily světlo světa před dvaceti lety, tam ale pracoval i na tajném výzkumu, kterým ho pověřil přímo ruský diktátor Stalin. Nelze však říci, zda Francouzi, kteří výzkum financovali, o tomto speciálním úkolu věděli.
Stalin Ivanova žádal o stvoření dokonalého sovětského pracovníka, který by necítil bolest, pracoval by jako několik běžných lidí, nechtěl žádnou mzdu a bylo by mu jedno, co dostává k jídlu. A takového pracovníka měl Ivanov stvořit zkřížením člověka a šimpanze. Stalin byl tímto projektem doslova posedlý, protože by jednak získal tu nejlevnější a nejvýkonnější pracovní sílu, zároveň by však v případě úspěchu umlčel církev a dokázal by, že člověk se skutečně vyvinul z opice. A taková rána by silně podryla důvěryhodnost náboženství, o což šlo komunistům především.
Ilja Ivanovič Ivanov
Kvůli šimpanzům se ale musel vypravit do Afriky, kde si je nechal odchytávat. Poté, co selhaly jeho pokusy oplodnit lidským spermatem šimpanzí samice, to zkusil i obráceně, šimpanzím spermatem chtěl oplodňovat ženy. Nenašel na to ale místní dobrovolnice. Jeho cesta tak směřovala spolu se šimpanzi zpět do Ruska, kde by mohl ve výzkumu pokračovat. Jenže všichni šimpanzi mu cestou uhynuli a jemu zbyl pouze jeden orangutan. Marně se však snažil najít ženy, které by se oním orangutanem nechaly oplodnit. Nakonec sehnal pouze jednu, v té době už byl ale orangutan mrtev.
Objednávka nových šimpanzů sice do Ruska dorazila, ale politické změny v Rusku vystavily Ivanova kritice a čekalo ho vězení. Jeho rozsudkem bylo pětileté vyhnanství a práce v zoologickém institutu. Ivanov při práci v tomto zařízení dostal mozkovou mrtvici a roku 1932 zemřel. Ve výzkumu pak už nikdo nepokračoval.
Zpracováno na základě:
