Článek
Příběh muže, jenž dostal přezdívku White Feather (Bílé pírko), by se dal shrnout do dvou slov. Od malorážky po kulomet. Malorážkou totiž začínal, a s kulometem dosáhl neuvěřitelných zásahů. Malorážka byla JC Higgins ráže, kulometem Browning M2.
Otec veterán
Narodil se 20. května 1942 v North Little Rock. Těžko říct, zdali dětství z rozvedené, tedy řečeno dnešní terminologií „rozvrácené“, rodiny mělo vliv na jeho afinitu ke zbraním. Jiné informace praví, že ho po rozvodu rodičů vychovávala babička, ale všichni se shodují na jeho první zbrani, nefunkčním mauserovi, který měl otec coby válečnou relikvii. Ta sloužila jako hračka. Malorážka ráže .22 byla první lovnou zbraní, kterou se naučil ovládat.
Nejlepší mariňácký ostrostřelec
Podle Enycklopedie Arkansasu měl potvrzených devadesát tři smrtících zásahů, nicméně je rozdíl mezi potvrzenými a skutečnými, byť třeba nemusely být fatální. Odhad těch druhých je kolem tří stovek. Nízký počet potvrzených zásahů tkví v tom, že zásah musela potvrdit třetí osoba, ideálně nadřízený důstojník. Jenže ten většinou na misi nebyl. A slovo odstřelovače a jeho pozorovatele nestačilo. Dostal se i do souboje odstřelovače proti odstřelovači, ze kterého vyšel vítězně.
Jeho poznávací znamení bylo bílé pírko, které nakonec dalo pojmenování i pušce komerční verzi pušky M25 White Feather (viz video). Vojenská verze M25 byla natolik dobrá, že ji využívali i příslušníci speciálních jednotek SEALs. Přezdívku dali Hathcockovi vojáci Vietkongu a později, když se ukázaly jeho odstřelovačské kvality, na něj vypsali nebývale vysokou odměnu 30 000 dolarů. To logicky vzbudilo zájem vietnamských odstřelovačů. Ti z mariňáků, kteří si vážili Hathcockovy práce, si začali dával na přilbu bílá pírka, aby zmátli vietnamské „lovce hlav“. Tedy jedné konkrétní hlavy.
Hathcockův kulomet
Jednalo se o těžkou zbraň, „em dvojka“ je těžký kulomet jak ráží, která byla .50 BMG, tak vahou. S trojnožkou váží až 58 kg, takže rozhodně není určen na jemnou odstřelovačskou práci. V jeho konkrétním případě mu pomáhal dalekohled s desetinásobným zvětšením a pozorovatel. Měl několik potvrzených zásahů na vzdálenost 1 000 yardů (914 m), což ale není nic proti jeho rekordnímu výstřelu. Střela zničila protivníka na vzdálenost 2 500 yardů (2 286 metrů). Dnes už je velkorážní odstřelování mnohem častější, jenže v roce 1967 šlo o velmi vzácnou disciplínu.
Pokračování rodu
I jeho syn, Carlos Norman Hathcock III. se stal v řadách mariňáků odstřelovačem, ale otcovy úspěchy a slávu nepřekonal. Naštěstí. Nemusel, jako jeho otec, zachraňovat zraněné kamarády poté, co obrněný LVTP5 ve kterém seděl, najel na protitankovou minu, ani nebyl vyslán na téměř sebevražednou misi s cílem zlikvidovat jednoho z vietnamských generálů. A naštěstí ani netrpěl roztroušenou sklerózou, na jejíž následky legendární odstřelovač roku 1999 zemřel.
