Článek
Není možné, aby každý křesťan, který zemře mučednickou smrtí, i kdyby byl sebelepším či sebepoctivějším člověkem, byl blahoslavený. Umučených křesťanů je totiž příliš mnoho a neustále přibývají. Jen v současném konfliktu v Demokratické republice Kongo umírají lidé brutální smrtí, často po mučení a útocích mačetami. Podívejme se na několik historických příkladů
Jan Nepomucký – ikona českých mučedníků
Smrt Jana Nepomuckého je tak známá, že si turisté na Karlově mostě chodí sáhnout na místo, odkud mělo být jeho znetvořené tělo svrženo do Vltavy. Ruce měl mít vykloubené následkem štosování, tedy mučení spočívajícího ve vytahování člověka za svázané ruce ke stropu, na těle měl mít popáleniny. Existuje legenda o vytrženém jazyku a utopení, ale antropolog Emanuel Vlček prokázal, že šlo o mozkovou tkáň, a proražení lebky nevyhnutelně vedlo ke smrti, takže tělo bylo vhozeno do Vltavy už bez života. Sochy Jana Nepomuckého stojící nejčastěji u mostů a vodních toků jsou patrně nejčasnějšími sochami u nás, které zpodobňují nějakého svatého. Na výletě se přesvědčte sami. Poznáte ho snadno podle pěti hvězd kolem hlavy.
Jan Nepomucký s typickými pěti hvězdami kolem hlavy v Chomutově
Paul Uchibori Sakuyemona uvařen v horkých pramenech
Uchibori Sakuyemona byl japonským samurajem, který po křtu přijal jméno Paul (Pavel). Kolem jeho mučení a popravy existuje spousta mýtů. Například to, že byl hlavou dolů ponořen do bublajících horkých pramenů sopky Unzen, zpíval a provolával Bohu slávu. Zůstaňme jen u toho, že s dalšími mučedníky, kterým byly odsekány prsty (po třech na každé ruce, aby jejich zmrzačené dlaně připomínaly zvířecí spárky), byli vhozeni do vroucí vody.
Svatý Vavřinec – komik až do smrti
Krutou smrt měl svatý Vavřinec, který skonal na rozžhaveném železném roštu. Stal se patronem komiků mimo jiné proto, že prý během mučení poznamenal: „Z této strany již jsem opečen. Otočte mě a zakousněte se“. Každý svatý má svou legendu. Vavřinec se díky ní a okolnostem své smrti stal také patronem kuchařů.
Svatý Kasian z Imoly – ubodán železnými pisátky
To, že být učitelem je rizikové povolání, asi tušíme všichni. Dokonce i ti, kdo nečetli Džungli před tabulí z pera Evana Huntera (rodné jméno Salvatore Albert Lombino). Jenže Kasián z Imoly byl učitelem, jehož život skončil pod hroty železných pisátek a umlácen psacími tabulkami. Ty drželi v rukou jeho nevěřící žáci. Nálezy zranění tohoto typu na lebce, která se zachovala, tuto formu násilí potvrzují.
Svatý Bartoloměj – jedna smrt byla málo
Svatý Bartoloměj šířil křesťanství v dnešní Arménii. Být misionářem v cizí kultuře je vždycky riskantní záležitost. Bartoloměj si měl znepřátelit poštval králova bratra, a to do té míry, že byl z moci úřední odsouzen ke stažení z kůže. To je samo o sobě smrtelné, nicméně možná jako pojistku byl ještě hlavou dolů ukřižován. Někde se píše i o následném stětí, ale to je málo pravděpodobné, protože utínat hlavy ukřižovaným nebylo nikde zvykem.
„Často je zobrazován se zvláštními atributy – nožem na sdírání kůže a vakem s knihami vázanými v jeho vlastní kůži. Tato stažená kůže se vyskytuje i v Sixtinské kapli ve Vatikánu, kde autor světoznámé fresky (jedná se o Michelangelův Poslední soud, pozn. autora) vetkl do bolestí zkřivené tváře rysy vlastního portrétu,“ píše server cirkev.cz. Možná ho jeho krutá smrt předurčila jako patrona řezníků, za kterého je považován.
V porovnání s nimi byla smrt svaté Ludmily, jež byla uškrcena vlastní šálou, svatého Václava, jenž zemřel na bodná zranění, poměrně nenápaditá. Jenže svatými se stali především díky svému životu a tomu, jaký význam jim přisoudila církev. Násilná smrt byla jen potvrzením jejich neobyčejnosti.
