Před 7 300 lety došlo k erupci megavulkánu. Jeho magmatický krb se zas plní

„Jeden z nejmocnějších supervulkánů Země pomalu doplňuje svůj obrovský podzemní rezervoár magmatu, tisíce let poté, co způsobil jednu z největších sopečných erupcí v nedávné geologické historii,“ píše vědecký server Science Daily s odvoláním na Univerzitu v Kóbe.

Japonsko je známé svou sopečnou aktivitou. Většina všeobecně známých erupcí se však odehrála v historické době a máme o nich písemné záznamy. To ale není případ supervulkánu Kikai ležící zhruba 60 km od ostrova Kjúšú. Kaldera, která tady vznikla před 7 300 lety, leží dness téměř celá pod hladinou, nad ní vykukují v podobě ostrůvků jen lávové dómy. Erupce zásadně přetvořila sopečný systém a na staletí ztížila nebo znemožnila osídlení okolních oblastí.

Seismická aktivita je tady stále patrná. Nově se ale ukázalo, že se magmatický krb znovu pomalu plní. I japonští vulkanologové, pro které je sopečná aktivita jejich ostrovů denním chlebem, zpozorněli.

Studie zaměřená na pohyb magmatu v oblasti vysvětluje, jak fungují supervulkány, jako je ten pod Yellowstone. Pokud vás napadla otázka: K čemu je to dobré?, tak odpověď je jednoduchá. Když vědci pochopí, jak supervulkány fungují, jednak z rozborů minulých erupcí, a zároveň z modelů explozí budoucích, budou schopni vydat příslušná varování.

To samozřejmě neznamená, že v případě exploze nenastanou masivní obětina životech. Stačí totiž, aby příslušné orgány vědecká fakta ignorovaly. Přesně to se totiž stalo v případě kolumbijské sopky Nevado del Ruiz. Politická ignorace a ignorance (lat. ignorantia- nevědomost) nakonec vyústila v katastrofu, na jejímž konci bylo 25 000 obětí.

„Předchozí výzkumy odhalily, že se v blízkosti středu kaldery v posledních přibližně 3 900 letech vyvíjí nová lávová kupole. Lávová kupole vzniká, když se relativně hustá, viskózní láva hromadí kolem sopečného průduchu, místo aby volně proudila okolní krajinou,“ píše Science Daily. Nová láva, která doplňuje magmatický krb z pradávné obří erupce, to zní jako varování. Jenže katastrofické mediální titulky nejsou na místě.

Supervulkány jsou atraktivní téma, o hrozbě exploze supervulkánu pod Yellowstone píše třeba National Geographic. Jenže jedná se o pouhou spekulaci. Lidský rod sice zažil jak explozi Kikai, tak explozi supervulkánu Toba (Indonésie) před zhruba 74 000 lety nebo erupci novozélandské sopky Taupó před asi 26 500 lety, ale z moderních dějinlidstvanic takového neznáme. Proto je z vědeckého hlediska pochopení historických explozí tak důležité.

Vznik kaldery je snadno pochopitelný. Když se magma během erupce „vyvrhne“ skrz sopouch sopky nebo se vylije bočními trhlinami, tak se hornina nad vyprázdněnou nádrží zřítí a zanechápo sobě širokou, kotlovitou nebo miskovitou prohlubeň. Té se říká kaldera.

Jedna z velkých kalder se částečně zachovala v Doupovských horách, mnohem menší je u Roztok v severních Čechách. Ale v obou případech jde spíše o geologické označení než jasně patrný geomorfologický útvar.