Článek
O americké občanské válce, známé jako válka Severu proti Jihu, si můžeme myslet ledacos, ale jeden fakt je nevyvratitelný. Vedla k trvalému zrušení otroctví na území tehdejších Spojených států.
200 tun granátů a střelného prachu
Oficiální ukončení války Severu proti Jihu proběhlo 9. května 1865, takže exploze munice, k níž došlo v alabamském Mobile o šestnáct dnů později, byla vlastně už v mírových dobách.
Když je válka, státy přecházejí na válečnou výrobu. Všechno se muselo podřídit válečným požadavkům – od zavedení cenzury přes výrobu uniforem a obvazů až po zásobování vojáků zbraněmi, jídlem a tabákem.
Jih nebyl vyzbrojen
Samotná zbrojní výroba byla extrémně asymetrická: průmyslově vyspělý Sever měl proti agrárnímu Jihu obrovskou převahu. Zatímco Springfield Armory chrlila na Severu stovky tisíc pušek, které si mohla dovolit díky mnoha modernizacím (například zavedení parního pohonu v továrnách), jižanský Richmond Arsenal jich vyrobila zhruba 30 000. Kromě jiného se v nich vyráběla i tříštivá munice, tedy střely, které explodovaly několik málo vteřin po opuštění hlavně.
Město, které se pokojně vzdalo, bylo sice válkou poničené, ale nedošlo k totální destrukci, takže se poměrně rychle začalo zvedat na nohy. Když válka ze dne na den skončila, byly válečné sklady plné munice, která najednou neměla využití. Jeden z nich byl v Mobile. V muničním skladu na Beauregard Street bylo uskladněno zhruba 200 tun granátů a střelného prachu.
Nejprve požár, pak výbuch
Podle svědectví se z muničního skladu nejprve začal valit kouř a následně nastala obří exploze.
„Tlaková vlna strhla domy, chodce roztrhala na kusy, a vyslala do všech stran smrtící krupobití v podobě výbušných projektilů. Dvě lodiěna řece Mobile se potopily, ale nejhorší škody postihly severní část města, kde se zášlehy zápalných střel slily v jedinou vybuchující kouli ohně,“ píše kolektiv autorů v knize 501 katastrof, které otřásly světem.
Podle Alabama Pioneers měly padající trosky zabít kolem tří stovek lidí, ale bezesporu svůj podíl na zranění a úmrtí měla i tlaková vlna. Hořící trosky se staly ohnisky dalších požárů. „Hosté hotelu Battle House zpanikařili, když se okna směřující do ulice St. Francis Street roztříštila spolu s velkými zrcadly a zřítila se část sádrového stropu,“ popisuje situaci Tom McGehee na webu Mobile Bay.
Kdo za to může?
Protože exploze přišla krátce po kapitulaci hlavních jižanských armád, okamžitě se objevily spekulace o možné sabotáži. Vojenská komise zkoumala druh uskladněné munice i podmínky jejího skladování. Přesnou příčinu katastrofy se však nepodařilo spolehlivě určit. Ve hře mohla být nešťastná souhra okolností stejně tak jako nedbalost. Záměrné cizí zavinění, tedy sabotáž, se neprokázalo.
Situaci navíc komplikovala přítomnost skladů bavlny v bezprostředním okolí, které přispěly k šíření následných požárů. Celková škoda byla vyčíslena na 700 000 tehdejších dolarů, což je částka, která by dnes překročila téměř 14,5 milionu současných dolarů. Mobile tak k největším válečným škodám přišlo až po válce.
