Článek
Nad jižním Vietnamem se s hukotem prohnal letoun C-123. Letěl nízko, těsně nad korunami stromů, a za sebou nechával jemnou, bělavou mlhu. Pak přiletěl další. A další. Celá akce měla v armádních manuálech technický, téměř nevinný název: Operation Ranch Hand. Pod tímto krycím jménem americká armáda mezi lety 1962 a 1971 rozprášila v regionu téměř 19 milionů galonů herbicidů. Nejznámější z nich dostal jméno podle oranžového pruhu na sudech: Agent Orange.
Záměr generálů zněl až banálně prakticky: zbavit stromy listí, aby se partyzáni neměli kde skrýt, a zničit úrodu, která je živila. Ve válce se totiž i obyčejný list stává štítem protivníka. Jenže lidé na zemi neviděli strategické mapy. Viděli, jak se jim svět mění před očima. Zelená džungle se během týdnů proměnila v hnědou pustinu připomínající spáleniště. Břehy řek se sesouvaly, vodní kanály měnily směr a tam, kde kypěl život, zůstalo ticho.
Vědci dlouho netušili, proč se příroda nebrání a proč se zelená barva nevrací ani po období dešťů. Válka nakonec skončila, vojáci odešli, ale ta pravá hrůza teprve začínala probublávat na povrch.
Ticho, které se usadilo v půdě
Po letech se ukázalo, že problém nebyl jen v mrtvých stromech. Problém byl v tom, co po postřiku zůstalo. Vznikly takzvané „hotspoty“ – místa s extrémní kontaminací, typicky kolem bývalých leteckých základen jako Biên Hòa nebo Đà Nẵng, kde se herbicidy skladovaly a přečerpávaly.
Tato chemie se nechová jako konfety, které po oslavě zametete. Chová se spíše jako neviditelná mastnota. Ulpí na půdě, prosákne do vody, usadí se v sedimentech. A co je nejhorší: vstupuje do potravního řetězce. Dioxiny se hromadí v tucích. Ryba sní kontaminovaný plankton, kachna sní rybu, člověk sní kachnu. S každým krokem koncentrace jedu stoupá.
Nebyl to jen herbicid
Jak se z „obyčejného“ ničitele plevele stala taková hrozba? Rozuzlení se skrývá v chemické nečistotě zvané TCDD (2,3,7,8-tetrachlordibenzo-p-dioxin). Agent Orange byl směsí dvou látek, ale při výrobě jedné z nich vznikal jako nechtěný vedlejší produkt právě tento vysoce toxický dioxin.
Dioxiny jsou zákeřné v tom, že patří mezi perzistentní organické polutanty. Nerozkládají se. Čekají. Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že v lidském těle mají poločas rozpadu 7 až 11 let. To znamená, že „vypnutí“ jejich účinku není otázkou víkendu. Je to podobné, jako by vám do domu zatekla voda – i když opravíte střechu, zdi budou vysychat a plesnivět ještě dlouhé roky.
Dopady jsou drtivé: poškození imunity, hormonální poruchy, rakovina a vrozené vady u dětí, které se narodily dlouho po válce. A netýká se to jen Vietnamců. I americké úřady po letech přiznaly „dostatečné důkazy“ o souvislosti mezi vystavením látce Agent Orange a nemocemi u vlastních veteránů, včetně leukémie a chlorakné.
Jizvy, které se hojí pomalu
Existuje vůbec dobrá zpráva? Ano, ale je vykoupená miliardami dolarů a dekádami práce. Kontaminace se dá odstranit, ale je to inženýrská noční můra. Na letišti v Đà Nẵngu proběhl masivní projekt, kde se kontaminovaná zemina doslova „upekla“ při vysokých teplotách, aby se dioxiny rozložily. Projekt trval téměř deset let. V lokalitě Biên Hòa je situace ještě horší – objem zamořené půdy je tam násobně vyšší a čištění potrvá další roky.
Co si z příběhu odnést?
Příběh s titulkem Agent Orange není jen kapitolou z dějepisu. Je varováním, které přesahuje hranice Vietnamu:
- Válečná „rychlá řešení“ mají dlouhý stín: To, co generálům připadalo jako efektivní taktický tah, zničilo životní prostředí na generace dopředu.
- Neviditelný nepřítel je nejhorší: Skutečná katastrofa nebyla v tom, co bylo vidět (opadané listí), ale v tom, co vidět nebylo (dioxin v půdě a rybách).
- Sanace není gesto: Je to tvrdá, drahá a technicky náročná práce, která přichází na scénu až ve chvíli, kdy kamery dávno odjely.
„Jen postřik“ zní jako poznámka pod čarou. Ve skutečnosti nám Agent Orange připomíná jednu krutou pravdu: některé zbraně nezmizí s posledním výstřelem. Jen změní podobu, vsáknou se do země a začnou vést svou vlastní, tichou válku proti všemu živému.
P.S.
Díky, že věnujete čas tématům, která nejsou zrovna lehká, ale jsou důležitá pro pochopení světa. Pokud vám dnešní analýza příběhu Agent Orange přinesla nové souvislosti, budu moc rád za drobnou podporu v ceně jedné kávy. Pomůže mi to dál pro vás rozkrývat příběhy, na které by se nemělo zapomenout!
