Jeden hit a dost (1): Edwin Starr - War

Charles Edwin Hatcher, známý pod uměleckým jménem Edwin Starr, je typickým představitelem populární hudby s jediným top hitem. Ale ne jen tak ledajakým. Obsahoval výraznou linku protestního songu, kterou oslovil světovou veřejnost. Text písně je sice obecnou kritikou války, ale v kontextu doby mířila proti odvodům a válce ve Vietnamu.

Na YouTube je často uváděno, že se jedná o originální video k hitu z roku 1969. Ten však byl vydán až o rok později a videoclipy se v té době ještě netočily. Domnívám se proto, že jde o televizní záznam pořadu Upbeat z  5. září 1970. V archivu je jako host uveden Edwin Starr s písní War.

Starr se narodil v roce 1942 (Nashville), od roku 1983 žil trvale v Anglii a zemřel předčasně na srdeční infarkt ve věku 61 let (Nottingham). S hudební kariérou začal už v 15 letech, pak přišla třílétá vojenská služba v Evropě (Německo) a po skončení mu manažer kapely, se kterou tehdy vystupoval, doporučil používat umělecké jméno.

K proslulé nahrávací společnosti Tamla Motown se dostal tak, že měl smlouvu s detroitskou Ric-Tic Records, kterou v roce 1968 Motown (založil ji manažersky veleúspěšný Berry Gordy) koupila. V té době už ale měl za sebou menší hit Agent Double-O-Soul (21. místo v hitparádě Billboard Hot 100 a 8. místo na R&B). Ale pořád nebyl vnímán jako interpret první důležitosti, což se nakonec paradoxně ukázalo jako rozhodující v cestě na vrchol.

Protestní píseň War (autoři Norman Whitfield a Barrett Strong) původně nazpívali souloví The Temptations a vyšla na jejich psychedelicko-soulovém albu Psychedelic Shack. Název Psychedelická chatrč dobře odpovídá hulící atmosféře období hnutí hippies a skladby občas znějí poněkud vesele.

V jejich podání však na mě píseň působí příliš uhlazeně a hudebně chudě. Opakovaně v ní jsou na pozadí navíc slyšet povely z výzviku rekrutů „hup, two, three, four“, které opakuje baskytarista skupiny. Možná to američanům znělo hodně protiválečně a angažovaně, ale mě to spíš ruší. Pravdou ovšem je, že od posluchačů brzy po vydání alba přišlo do Motownu asi čtyři tisíce žádostí, aby píseň byla vydána i na singlu.

Jenže společnost Motown nechtěla riskovat komerčně velmi úspěšnou kariéru The Temptations s tak silně politicky nabitou písní.

Byl to čas, kdy sílil odpor k válce ve Vietnamu a přicházelo rozčarování ze způsobu vedení války.

Podpora účasti USA ve válce sice u veřejnosti byla pořád kolem 45 % a jen necelých 20 % požadovalo stažení vojsk, ale Američané v televizorech stále častěji také viděli, že posun v bojích není žádný. Navzdory stoupajícímu počtu odvedenců byl k vidění jen zmar namísto větší eskalace a rychlého ukončení bojů.

Mezi vysokoškoláky se šířily obavy z odvedení a začínali silně proti válce protestovat. Přestaly působit i příběhy o hrdinství za II. světové války či války v Koreji. Veřejnost si i začínala všímat, že ve Vietnamu slouží nadměrný počet černošských Američanů, než by odpovídalo zastoupení v populaci (12 %). Mezi řadovými vojáky jich bylo až 25 %.

Kolem vydání písně na singlu se i proto vedly chvílemi až konfliktní diskuze (Motown se kontorverzním skladbám vyhýbal), o nichž se doslechl i Edwin Starr a nabídl se, že píseň nazpívá. Měl na kontě jen komerčně tradiční produkt Gordyho hudebního vydavatelství, chytlavý hit Twenty five miles (6. místo v hitparádách v USA, spoluautor), kterým si teprve začínal upevňovat svou pozici v Motownu, takže poškození kariéry nehrozilo. Přesto vycítil šanci na mimořádný úspěch. Motown i autoři skladby s novým interpretem souhlasili, ale pro jistotu byl hit vydán u dceřiné společnosti Gordy Records.

Starr si prosadil drsnější intenzitu a silnější dramatičnost skladby, je v ní více emotivní hněv a odpor k válce ve Vietnamu, byla i přizpůsobena jeho soulovému projevu ovlivněného výkřiky Jamese Browna.

Singl byl vydán 10. června 1970, 11. července pronikl do hitparády na 72. místo  a neúprostě stoupal na vrchol hitparády Billboard Hot 100 v USA. Zde se udržel 3 týdny (29. srpna až 19. září) a na žebříčku dlouhých 15 týdnů.

Na vrchol dosáhl i v Kanadě, do první desítky pronikl v Británii, Irsku, Norsku, Německu atd.

V novém kabátě se píseň stala jedním z nejoblíbenějších protestních songů všech dob a dostalo se jí uznání i od Johna Lennona, v té době protestujícího proti válce. Obava z přibrždění kariéry se nenaplnila, stal se pravý opak. Ze Starrse byl najednou i liberální řečník, vystupující proti válce.

V roce 1985 představil svoji verzi písně i Bruce Springsteen (8. místo na B-HOT 100), ale nezdá se mi, že by překonala verzi Starra. Ani svérázná verze od Frankie Goes To Hollywood (1984) a dalších umělců.

V socialistickém Československu měla samozřejmě americká protiválečná píseň zelenou a vyšla jako první skladba na dvojalbu Černá galaxie v roce 1975 v edici Gramofonového klubu Supraphonu. Povedené vydání v době normalizace. Jen si říkam, že dnes by takový název nepolitickou korektností neprošel.

Ve vnitřní části dvojalba je popis Motownu a veškerého profesionálního dění v této na soul zaměřené společnosti. V komentáři o Edwinu Starrovi je ale věta, nad kterou jsem se kdysi dávno i dnes pousmál:

Asi to tak mělo být napsané, protože tak to bylo správné. Za pokrokového socialismu by přece nikdo nemohl být součástí kupní smlouvy.

A o čem se vlastně v tomto hitů zpívá? Obsahově asi toto:

K čemu, dobrý Bože, je dobrá válka? Absolutně k ničemu. Mluvte o tom všichni a poslouchejte mě. Nenávidím ji, protože znamená zničení nevinných životů. Znamená slzy v očích tisíců matek, když jejich synové odcházejí do boje a umírají. Láme srdce. Válka je přítel hrobníka, ale nepřítel lidstva. Myšlenka na válku mi bere rozum. Způsobila neklid mezi mladou generací, odvody a zničení. Kdo chce umřít? Zničila sny mnoha mladých mužů. Udělala z nich mrzáky, zahořklé a zlé muže. Život je příliš krátký a vzácný na to, aby se trávil válčením. Válka nemůže dát život, může ho jen vzít. Mír, láska a porozumění, není pro ně dnes místo? Říkají, že musíme bojovat, abychom si udrželi svobodu, ale Bůh ví, že musí existovat lepší způsob řešení. Řekněte to, vstaňtě a křičte: „K čemu je dobrá válka? Absolutně k ničemu!“

War | Edwin Starr | Památník afroamerických veteránů | Goodbye My Darling, Hello Vietnam