Reportáž ze zádušní mše za Charlieho Kirka a o uvedení dezinformací na pravou míru

Zádušní mše se konala 15. září 2025 od 12 hodin v Chrámu Matky Boží před Týnem v Praze. Bohoslužbu za zavražděného a někdy i kontroverzního Charlieho Kirka, celebroval kardinál Dominik Duka.

Krátce po zahájení mše došlo k malému konfliktu těsně za vstupem do chrámu. Jeden demonstrant (více jsem jich neviděl) se snažil proniknout do kostela s nějakým transparentem a s jasným cílem bezohledně narušit bohoslužbu. Došlo k tahanici o transparent a hádce. Provokatér si stěžoval, že byl napaden. Přivolaná policie ale v tu chvíli zakročila, demonstranta vyvedla a další provokaci už v kostele nedovolila. Tento odstavec byl aktualizován 18. září 2025.

Chrám byl zcela zaplněn, řeč pana kardinála byla umírněná. Uvedl, že donedávna o Charlie Kirkovi nic nevěděl, ale byl požádán, aby se mše ujal.

Připomněl tisíce vražděných v Nigérii, krátce promluvil o konfliktu v Gaze, uvedl, že válka je hrozná, ale stejně hrozná obrana je někdy nevyhnutelná. Promluvil také o širokém držení zbraní v USA, což je pro Evropany těžko pochopitelné, neboť Evropa šla cestou vytváření obraných složek. Vzpomněl i na nedávné střelby na amerických katolických školách a oběti, které vlastními těly chránily mladší spolužáky.

V této souvislosti se mi vybavily kritické komentáře na sociálních sítích, že pan kardinál za mrtvé studenty mši necelebroval, ale v případě Kirka ano. Že nejde o mši, ale o politiku.

Myslím, že kdyby měl pan kardinál sloužit mše za každou střelbu v USA, nedělal by nic jiného. Tentokrát byl ale požádán a míra šířeného zla různými světlonoši už přetekla. Názorové spory prostě nelze řešit vražděním.

Kdo čekal nějakou plamennou řeč plnou dštění síry, byl zklamán. Žádná senzace se nekonala. Byla to důstojná mše.

Při odchodu z chrámu policisté a antikonfliktní tým oddělovali demonstranty od odcházejících. Opět totiž došlo k ostřejší výměně názorů. Osobně si myslím, že lidem tolik nevadila samotná demonstrace, ale citlivěji vnímali, že proběhla se zádušní mší.

Pro mě bylo i zajímavé, že zatímco zastánci Charlieho Kirka neměli problém s komunikací, výměnou kontaktů a pořizováním videozáznamů či fotografií, u části odpůrců tomu tak nebylo.

Představa, že jdu protestovat na demonstraci, kde mě reportéři nesmí natočit ani vyfotit, je absurdní. O to víc, kdybych automaticky vyžadoval tolerování hanebného pokřikování na pana kardinála i verbálních či písemných útoků transparenty na duše věřících. To je podle mě za hranou korektnosti a zavání to bolševickou drzostí.

Na moji otázku demonstrantům, proč si k protestu zvolili právě zádušní mši, což nepovažuji zrovna za vhodné, ale provokativní, reagovali opět strojeně. Přišli prý jenom s Kirkovými citacemi. Takže jsem se odpovědi nedočkal.

Častou dezinformací je tvrzení, že Kirk chtěl homosexuály ukamenovat. Vznikla na základě jedné teologické debaty o starozákonních předpisech, kdy citoval Leviticus 18:22 a upozornil na to, že je v něm uvedeno: „ti, kteří ulehnou s jiným mužem, budou ukamenováni“. Kirk ale odmítal akceptovat, že by takový trest měl být používán i dnes. Pro křesťany je nakonec směrodatný Nový zákon.

Stephen King se později omluvil za tvrzení, že Charlie Kirk „obhajoval ukamenování homosexuálů k smrti“. Uznal, že šlo o vytržení z kontextu.

Pokud jste viděli reportáž uvedenou výše, ve které mladí muži diskutují na toto téma, doporučuji pro pochopení sporu zhlédnout tento záznam:

V něm Charlie Kirk naopak velmi silně hájí práva homosexuálů. Takový byl jeho skutečný postoj.

Ověření faktů: Charlie Kirk neřekl, že homosexuálové by měli být ukamenováni

Člověku se chce zařvat, aby odpůrci Kirka zmlkli a drželi jazyk za zuby.

V dubnu 2023 Kirk prohlásil, že „některá úmrtí způsobená střelnými zbraněmi jsou bohužel cenou, kterou platíme za ochranu druhého dodatku“. Ten se týká práva držení a nosení zbraní už z roku 1791.

Za svůj výrok byl Kirk kritizován jako necitlivý k obětem střelných zbraní. Kontext však byl takový, že obhajoval ústavní práva a kladl důraz na prevenci před masovými vraždami. Nešlo o bagatelizaci ztrát lidských životů.

Druhý dodatek je navíc od samého počátku předmětem neustálých debat ohledně jeho interpretace a rozsahu kontroly zbraní, zejména v souvislosti s uvažovanou dobře organizovanou milicí pro bezpečnost státu.

V českém rybníčku jsem už ale zaznamenal posměšné komentáře, že na to, co obhajoval, nakonec i doplatil. To jsou opravdu nemístné komentáře.

Toto téma je velmi polarizující. Kirk obhajoval názor věřících, podle kterého by dcera ve věku deseti let, pokud by byla znásilněna a otěhotněla, měla dítě donosit. Na to reagovali aktivisté, že by rizikový porod nejspíše nepřežila. Pokud si někdo myslí, že desetileté dívky mohou otěhotnět, nebudu mu to vyvracet. Každopádně některá média tohle nesmyslně interpretovala jako projev Charlieho bezcitnosti.

Podstatné je, že každý věřící považuje život za dar, a proto ho nelze ukončit. Kirk tím nevyjadřoval svoji touhu, nýbrž výkládal náboženskou doktrínu, kterou se řídí mnoho církví. Nikde však není napsáno, jak by se v dané situaci skutečně zachoval.

Řečnickou otázkou zůstává, zda je v pořádku, že ukončení života minutu před porodem považujeme za potrat, zatímco minutu po porodu už za vraždu. Kirk v jedné debatě masové potraty pro nechtěné těhotenství označil za holocaust, nebo za něco ještě horšího.

Celé obvinění vzniklo vytržením pár slov z debaty s Jackem Posobiecem o programech rozmanitosti, rovnosti a inkluze v leteckých společnostech (DEI). „Když uvidím černošského pilota, pomyslím si, doufám, že je kvalifikovaný.“

Netvrdil, že černošský pilot je špatný, ale kritizoval pravidla pozitivní diskriminace při náborech a pravidla různých kvót. V rozhovoru také říká, že to není to, v co věří, ale jak ta pravidla působí. Vybízejí k nezdravému myšlení.

Co vám kritici Kirka neřeknou, je to, že se jej zastali i komentátoři a piloti tmavé pleti, protože pochopili, jak to myslel. Naopak „eskadra nových komunistů“ tohle pochopit nechtěla.

Ověření faktů: Skutečný citát Charlieho Kirka o kvalifikaci černošských pilotů koluje online

Rozmohl se nám tu takový nešvar v té snaze lynčovat Kirka i po smrti. Jakkoliv jsem ochoten připustit, že například výrok „Černé ženy nemají dostatečnou mozkovou kapacitu, aby byly brány vážně.“ vyznívá rasisticky, cesta k onálepkování Kirka za rasistu je přesto velmi dlouhá. A cesta k označení za fašistu je prakticky nekonečná. Však onen výrok se týkal konkrétních osobností: Michelle Obamy, Joy Reid, Sheilu Jackson Lee a Ketanji Brown Jackson, a pozitivní diskriminace.

Ověření faktů: Charlie Kirk jednou řekl, že některé prominentní černošky nemají „schopnost zpracovávat informace v mozku“, aby je bylo možné brát vážně

Jedna vlastnost ale byla pro Charlieho charakteristická. Věřil v sílu diskuse: