Článek
Studený mediální mráz blížící se totality (korporací) tentokrát nepřišel z Kremlu, ale z domácího prostředí.
Ač text mailu vypadá nevinně, mrzí mě, kam se společnost posunula. Seznam je sice soukromá firma, ale svým dosahem plní i veřejnou službu, a proto je minimálně diskutabilní, zda si může opravdu dělat, co chce. Postup hojně využívaného Seznamu mě proto vyděsil. Kam až to vše zajde? Nejde totiž jen o běžnou aktualizaci smluvních podmínek. O co tedy jde?
O něco fundamentálnějšího. Možná i o svobodu projevu, svobodu slova. Velká korporace (firma) v tichosti a kvapně přepisuje pravidla hry tak, aby si zajistila (fakticky) neomezenou moc nad vámi a vašimi údaji.
Co se má stát
Seznam si nově vyhradil právo smazat váš účet (mail), pokud bude více než 2 kalendářní roky neaktivní. To může i nemusí být rozumné. Obecně si myslím, že dva roky jsou příliš málo. Ovšem v nových podmínkách také uvádí, že k tomu může dojít „zejména, pokud se uživatel do tohoto uživatelského účtu nepřihlásil (2 roky) nebo uživatelský účet vykazuje jiné znaky neaktivity“ (viz bod 5.4 Smluvních podmínek).
Už vidíte ten problém? Co to jsou a co mohou být ony „jiné znaky neaktivity“? Jejich definici jsem nenašel. Mohou tedy znamenat cokoliv a krýt třeba i zvůli.
Přihlásím se k účtu, ale když jej nevyužiji, jsem neaktivní? Smažu mail, ale jinak nic neudělám, je to neaktivita? Nebudu mít nějakou dobu interakci s účtem, stane se z toho také neaktivita? Bohužel Seznam si ponechává absolutní volnost při výkladu „jiných znaků neaktivity“. A vy nebudete mít tušení, co může být považováno za porušení smluvních podmínek.
Začíná mediální totalita
Neuvěřitelně zní odstavec v bodě 5.3. Seznam si vyhradil právo smazat účty těm, kdo „nedoplní do uživatelského účtu informace, které jsou stanoveny provozovatelem jako povinné“. To sice vypadá rozumně, bezpečnostně a pochopitelně, ale v obdrženém mailu Seznam uvedl, že užíváním služby přijímáte nová pravidla. To ovšem znamená retroaktivitu a položení hlavy na špalek, protože každou chvíli si lidé v korporaci svévolně mohou říci, že někomu chybí nějaký údaj, a bez upozornění, bez možnosti nápravy a jakékoliv náhrady mu mohou smazat účet.
Schování se za nového Boha, za algoritmus
Děsivý je bod 5.5. „Provozovatel si vyhrazuje právo činit opatření podle tohoto článku administrátory Služby a/nebo formou automatizovaných systémů.“ Co to fakticky znamená? Alibismus. Oficiálně vás nebudou mazat lidi, ale nějací roboti, programy či prostě algoritmy, které jste nikdy neviděli, jejichž logiku neznáte, zadání pro jejich chování není transparentní. V nějakém svém datovém setu si systémy řeknou, že to či ono vypadá jako neaktivita a vyhodí vás. Bez diskuse. Paráda. Nová doba, nové stroje. O člověka už nejde vůbec.
Likvidační kaskáda
A teď si představte, že smazáním jednoho účtu vše nekončí. Když jich máte víc (nic neobvyklého, pokud máte v životě různé aktivity a nechcete vše mít nepřehledně v jednom mailu), díky bodu 5.2 můžete přijít o všechny. Doslova kaskádovitý efekt je popsán takto: „Provozovatel je oprávněn uplatnit tato opatření i vůči uživatelským účtům, ke kterým se váží stejné identifikační údaje“. No a je to. Mají vás šmahem z krku. Jak v 50. letech. Sice bez popravy a uvěznění, ale touha po moci je stejná.
Zablokování či smazání jednoho účtu může spustit likvidaci všech dalších, přestože je využíváte aktivně pro naprosto odlišné účely. Celá vaše digitální identita na Seznamu zmizí. Klidně bez varování. Bez možnosti bránit se. Bez odvolání. Bez náhrady. Čest práci, soudruzi, chce se mi poblahopřát.
Souhlas mlčením vs. volný výběr
Skoro až záludné je to, jak se automaticky na nic nikoho podmínky neptají. V bodě 7.3 se zcela zřetelně praví, že pokud budete účet dál používat, „má se za to, že tím přijímáte změnu Podmínek“.
Tohle ale není aktivní souhlas, nýbrž vydírání. Buď přijmete podmínky, které vlastně ani pořádně neznáte a nerozumíte jim (protože to není možné), anebo přestanete mít přístup ke svému e-mailu, účtu. Otázka zní: Jakou máte volbu? Odpověď: Žádnou.
GDPR
Pamatujete si na nekonečné debaty kolem GDPR? Máte, (prý) oficiálně, nějaká „práva“. Správně tedy máte mít možnost vybrat si. Přijmout nové podmínky, nebo zastavit službu. Tady jsme ale svědky situace, kdy skutečná volba neexistuje.
Oprávněné zájmy nejsou definovány. Právní jistoty neexistují, přestože může jít o významné změny v neprospěch uživatelů. Změny se ohání dobrými mravy i veřejným pořádkem, ale je diskutabilní, co to vlastně je a umožňuje to poněkud volný výklad. V širším kontextu mi tohle páchne totalitní minulostí.
Hlubší problém
Popsané není ale ojedinělý jev. V raném kapitalismu měli kapitalisté kontrolu a moc nad zaměstnanci, kteří vytvářeli ekonomiku především určováním pracovní doby, bezpečnosti, výší mzdy apod.
V současnosti mají kapitalisté moc a kontrolu nad veřejností tím, co o každém vědí. Mají pod kontrolou data lidí, jejich digitální existenci. Kontrolují, co můžete dělat a děláte online. A tahle kontrola s mocí nemá žádné hranice.
Jiní mediální hráči
Seznam není jediný, kdo se změnil. Google také mazal účty (podle podobné logiky). Facebook stejně tak. Může být dokonce vypnut i váš web. Jít proti velkým hráčům znamená risk a mít s nimi účet znamená držet se jejich (u Seznamu vágních) pravidel, která si ovšem mohou měnit, jak se jim zlíbí. Anebo nemohou? Máme přece nějaké zákony, jen je neumíme používat. Je to náročné, drahé, nejisté, nepohodlné. A tak se většinou vzdáváme a přijímáme.
Doplnění podmínek na mě působí i jako předzvěst komercionalizace dosud bezplatné služby.
Jenže pokud se nepletu, tak třeba Google (i Meta/Facebook) při podobných změnách postupoval transparentněji a šetrněji. Uživatele opakovaně upozorňoval s několikaměsíčním předstihem a výslovně definoval změny i výjimky pro YouTube, platby, účty. V květnu 2023 informoval a až na přelomu let 2023/24 začal neaktivní účty mazat. My prostě musíme být vždycky papežtější než papež.
Co alespoň udělejte
- Přihlaste se ihned do všech svých účtů na Seznamu a pošlete si alespoň jeden e-mail. Tím byste se měli (snad) ochránit před smazáním jako neaktivní uživatelé. Je to sice přechodné řešení, ale je to lepší než neudělat nic.
- Ověřte všechny své údaje, které momentálně Seznam chce. Bez toho vás Seznam může digitálně jednoduše i zničit.
- Nezůstávejte závislí jen na Seznamu. Zřiďte si třeba i vlastní doménu, kterou vám nějaký „algoritmus“ nemůže vzít. Mějte své údaje a data i jinde. Ať nejsou jen v „jejich“ rukách. Stáhněte si vše, co jen půjde a zálohujte.
- Dělejte si screenshoty, ať máte alespoň nějaký důkaz o vaší aktivitě.
- Protestujte a hlasitě upozorňujte ostatní. Buďte aktivní a pište své podněty na Seznam. Pište na toto téma další články, sdílejte je. Nesmiřte se s tím, co jsem popsal, protože je to taková právní šedá zóna, v níž si firmy mohou dělat, co chtějí. Ale tlak veřejnosti tyto věci mění.
Závěr
V roce 1989 jsem byl na Národní třídě. Pak přišla svoboda a bylo tu pár let opojné období, které ale různí lumpové zneužili. Jenže šrouby se začaly stále více a rafinovaněji utahovat a dnes abych se zase bál už i v soukromé komunikaci napsat svobodně svůj názor.
