Za co v lékárně zbytečně utrácíme? Vědci prověřili známé doplňky na imunitu

Dostupné systematické přehledy a klinické studie naznačují, že výsledky nejsou tak zázračné, jak slibují reklamy. Některé oblíbené doplňky stravy a další volně prodejné přípravky z lékárny mohou pomoci, u jiných jsou výsledky smíšené. A u některých zatím víme hlavně to, že se o nich hodně mluví. Takže, za co má v lékárně letos smysl utratit peníze – a co můžeme s klidným svědomím nechat v regálu?

Betaglukany patří k nejoblíbenějším doplňkům stravy na posílení imunity. A některé klinické studie skutečně naznačují, že určité betaglukany mohou souviset s menším počtem nebo mírnějším průběhem infekcí dýchacích cest.

Systematický přehled a metaanalýza 13 randomizovaných studií zjistily u kvasinkových betaglukanů nižší výskyt infekcí horních cest dýchacích, méně epizod a kratší trvání. Zároveň ale autoři upozorňují na omezený počet studií a jejich rozdílnost. Další systematický přehled 34 randomizovaných studií navíc ukázal, že se používaly různé druhy betaglukanů, v různých dávkách a po různě dlouhou dobu. (PubMed⁠)

Betaglukany tedy vypadají slibně, ale výsledky zatím nejsou dost přesvědčivé na to, abychom z nich dělali zázračné pilulky.

O vitaminu C už toho zaznělo mnoho a možná čekáte jednoduchý verdikt, že zkrátka nefunguje. Jenže je to složitější. Pravidelné užívání vitaminu C podle Cochraneova přehledu běžnou populaci před nachlazením neochrání. U lidí, kteří ho užívají dlouhodobě, ale může lehce zmínit závažnost nachlazení a o něco málo zkrátit jeho délku – u dospělých v průměru přibližně o osm procent. To samozřejmě není žádný dramatický efekt. A pokud si vitamin C vezmeme až ve chvíli, kdy už začínáme smrkat a škrábe nás v krku, výrazné zlepšení se zatím neprokázalo. (Cochrane Library)

Takže: nečekejte zázraky, ale ovoce a zeleninu s vitaminem C si dopřejte.

U probiotik jsou výsledky zajímavější. Cochraneův přehled 24 studií s téměř 7000 lidmi ukázal, že mohou snižovat riziko akutních infekcí horních cest dýchacích. U lidí, kteří prodělávali infekce opakovaně, byl efekt výraznější. Zároveň ale záleží na konkrétním kmenu probiotik a jistota některých výsledků zůstává nízká. (Cochrane)

Probiotika jsou tedy zajímavým kandidátem na prevenci, ale pozor, ne všechna probiotika fungují stejně.

O vitaminu D se poslední roky hodně mluví jako o prostředku k posílení imunity před zimou. Vitamin D je pro organismus skutečně důležitý a jeho nedostatek má smysl řešit. To je ale něco jiného než tvrzení, že jeho užívání automaticky zabrání zimním virózám. Výsledky výzkumů nejsou tak jednoznačné, jak by se z reklam mohlo zdát. Velká aktualizovaná metaanalýza publikovaná v roce 2025 zahrnula 43 randomizovaných studií s více než 61 tisíci účastníky. Celkově nenašla statisticky významný ochranný účinek suplementace vitaminem D proti akutním infekcím dýchacích cest. (PubMed)

To ale není důkaz, že vitamin D „nefunguje“. Starší výzkumy naznačovaly možný přínos zejména u lidí s nízkou hladinou vitaminu D a při pravidelném užívání. Takže vitamin D ano, ale neberme ho jako univerzální ochranu před zimními virózami.

Velký Cochraneův přehled z roku 2024 ukázal, že zinek může u některých lidí zkrátit již probíhající nachlazení. V analyzovaných studiích byl průměrný rozdíl přibližně dva dny. Jistota těchto důkazů je však nízká a výsledky jednotlivých studií se lišily. Zinek navíc může způsobovat nežádoucí účinky, například žaludeční obtíže. (Cochrane Library)

Jako spolehlivá prevence se zinek naopak neukázal.

U přípravků s extraktem z Pelargonium sidoides je situace trochu podobná. Některé studie ukazují možný přínos například u akutní bronchitidy nebo některých infekcí dýchacích cest. Cochraneův přehled ale hodnotí jistotu těchto důkazů jako nízkou až velmi nízkou a upozorňuje i na možné zkreslení. (Cochrane Library)
U některých výsledků navíc záleželo na konkrétní formě přípravku — dostupné studie naznačují, že tekuté formy (kapky) mohou být účinnější než tablety, i když pro to zatím chybí dostatek dat. (PubMed)

Pozitivní výsledky tedy v případě kaloby existují, jen zatím nejsou dost přesvědčivé.

Echinacea patří mezi stálice podzimní nabídky lékáren „na imunitu“. Data z výzkumů však nejsou příliš přesvědčivá. Cochraneův přehled 24 studií zjistil, že jednotlivé studie sice často naznačovaly malý preventivní efekt, statisticky významné snížení výskytu nachlazení se ale nepotvrdilo. Navíc se jednotlivé přípravky echinacey výrazně lišily. Pokud jde o prevenci viróz, echinacea zatím nepřesvědčila. (Cochrane Library)

Možná vás to překvapí, ale účinná prevence se často nekupuje v lékárně. Mytí rukou je jeden z nejjednodušších způsobů, jak omezit přenos infekcí. Zvlášť důležité je po návratu domů, před jídlem nebo po kontaktu s lidmi a předměty, na kterých mohou být respirační viry.

S mytím rukou souvisí další jednoduchý návyk: nesahat si zbytečně na oči, nos a ústa. Přes sliznice se mohou infekční částice snadno dostat do organismu. Není potřeba žít ve strachu a dezinfikovat každou kliku. Stačí si uvědomit, jak často si během dne automaticky saháme do obličeje a omezit to.

Další jednoduchou prevencí je obyčejné větrání. Představte si přeplněnou třídu ve škole, ranní tramvaj nebo čekárnu u lékaře. U respiračních infekcí hraje velkou roli, kolik infekčních částic se ve vzduchu nahromadí. Větrání pomáhá tuto koncentraci snižovat a je tedy důležité právě v přeplněných a špatně větraných místnostech.

Málokoho napadne, že mezi užitečné preventivní návyky patří i něco tak obyčejného jako kloktání vody. V randomizované studii z Japonska bylo 387 zdravých dospělých rozděleno do skupin. U těch, kteří kloktali obyčejnou vodou nejméně třikrát denně po dobu 60 dní, byl výskyt infekcí horních cest dýchacích asi o třetinu nižší než u kontrolní skupiny. (PubMed)

Existují však i studie, ve kterých se podobný efekt nepotvrdil. Přesto je obyčejné kloktání zajímavým preventivním návykem: nestojí téměř nic a podle dostupných dat může riziko běžných infekcí dýchacích cest alespoň trochu snížit.

Zdravý životní styl není jako prevence tak atraktivní, protože se nedá zabalit do žádné zázračné tabletky ani jednoduché rady. Přitom právě dostatek spánku, pravidelný pohyb a pestrá strava tvoří naprostý základ péče o zdraví.

Některé studie naznačují, že pravidelné saunování může fungovat jako prevence a snižovat náchylnost k respiračním onemocněním. Kontrolovaná studie s 50 účastníky zjistila, že lidé, kteří pravidelně chodili do sauny, měli méně epizod nachlazení než kontrolní skupina. (PubMed)

Ještě zajímavější je velká finská prospektivní studie, která sledovala 1935 mužů v průměru 25,6 roku. Ti, kteří chodili do sauny několikrát týdně, měli nižší riziko některých respiračních onemocnění než muži, kteří saunu navštěvovali jednou týdně nebo méně. (PubMed)

Očkování chrání proti konkrétním infekcím, na které máme vakcíny – například proti chřipce, COVID-19 a u některých lidí také proti RSV. U chřipky je přitom očkování považováno za nejúčinnější způsob, jak snížit riziko onemocnění a především riziko jeho závažného průběhu. Účinnost se ale rok od roku liší podle toho, jak dobře vakcína odpovídá právě cirkulujícím virům. (WHO)

Nejprve je ideální řešit prevenci, která opravdu funguje, a teprve potom nakupovat doplňky stravy. Očkování, hygiena rukou, rozumné větrání a běžné zdravé návyky hrají v prevenci důležitou roli.

U přípravků z lékárny je situace mnohem méně černobílá. Některé vypadají slibně, jiné mají jen malý efekt a u dalších zatím přesvědčivé důkazy chybí. Proto je při nákupu v lékárně na místě opatrnost. Nestačí, že na krabičce stojí: „pro podporu imunity“. Důležitější je, na co přesně přípravek účinkuje a co víme o jeho účinných látkách ze studií u lidí. Někdy totiž zjistíme, že nejdražší část přípravku není účinná látka. Ale příběh, který se kolem ní prodává.