Článek
Co vlastně jsou Backrooms?
Příběh Backrooms začal v roce 2019 na internetovém fóru 4chan. Uživatel zde zveřejnil fotografii prázdné místnosti se žlutými stěnami, zářivkami a kobercem. Na první pohled nešlo o nic zvláštního, ale právě obyčejnost snímku vyvolávala zvláštní neklid.
K obrázku se brzy přidal popis, podle kterého se člověk může náhodou „proklouznout“ z reality do nekonečného labyrintu opuštěných místností. Prostoru, kde neexistuje cesta ven a kde člověk nikdy neví, zda je skutečně sám.
Během několika měsíců se z jednoduchého nápadu stala jedna z nejznámějších creepypast moderního internetu.
Fenomén, který ovládl sociální sítě
Popularita Backrooms výrazně vzrostla především díky YouTube, TikToku a fanouškovským komunitám. Lidé začali vytvářet vlastní mapy, příběhy, monstra i teorie o tom, co se v nekonečných chodbách vlastně skrývá.
Na rozdíl od většiny hororových příběhů přitom Backrooms nestaví na krvi ani násilí. Největší zbraní je atmosféra.
Prázdné kanceláře, hučící zářivky a nekonečné chodby připomínají místa, která většina lidí někdy viděla. Právě tato podivná kombinace známého a neznámého vytváří nepříjemný pocit, který psychologové označují jako „liminální prostor“.
Od YouTube až do Hollywoodu
Velký zlom nastal v roce 2022, kdy tehdy šestnáctiletý tvůrce Kane Parsons zveřejnil na YouTube krátký film The Backrooms (Found Footage).
Video během několika měsíců nasbíralo desítky milionů zhlédnutí a ukázalo, že z internetového fenoménu by mohl vzniknout plnohodnotný film.
Hollywoodská studia si úspěchu všimla velmi rychle. Parsons se stal jedním z nejmladších režisérů, kteří dostali příležitost natočit celovečerní horor pro velké publikum.
Detail, o kterém se příliš nemluví
Mnoho českých článků se soustředí především na samotný příběh, ale zajímavá je i práce s prostředím.
Tvůrci údajně testovali desítky variant osvětlení a barevných odstínů stěn, aby dosáhli co největšího pocitu dezorientace. Některé chodby byly navrženy tak, aby působily větší, než ve skutečnosti jsou. Používaly se například specifické úhly kamer a opakující se architektonické prvky, které mají diváka zmást podobně jako hlavní postavy.
Právě díky těmto detailům působí prostředí nepřirozeně, aniž by většina diváků dokázala přesně vysvětlit proč.
Proč jsou Backrooms tak děsivé?
Zajímavé je, že mnoho lidí se Backrooms obává, přestože zde často není vidět žádné nebezpečí.
Psychologové tento efekt spojují s přirozenou potřebou orientace. Lidský mozek očekává, že každé místo má svůj účel a jasnou strukturu. Backrooms však vypadají jako prostory, které někdo vytvořil, ale nikdy je nepoužíval.
Prázdnota, ticho a nekonečnost vytvářejí pocit, že je něco špatně. A právě tento pocit bývá často silnější než klasické hororové lekačky.
Nová éra internetových hororů
Úspěch Backrooms ukazuje, že inspirace pro velké filmy už dávno nevzniká pouze v knihách nebo komiksech.
Internetové příběhy, které vznikly jako krátké příspěvky na fórech, dnes dokážou oslovit miliony lidí po celém světě. Podobně jako dříve Slender Man se i Backrooms staly důkazem, že moderní horor se stále častěji rodí přímo na internetu.
Rozdíl je však v tom, že Backrooms nesází na konkrétní monstrum. Největším nepřítelem je zde samotný prostor.
Závěr
Backrooms jsou fascinujícím příkladem toho, jak se z jediné fotografie může stát celosvětový fenomén. To, co začalo jako internetový příspěvek na fóru, se během několika let proměnilo v jeden z nejdiskutovanějších hororových projektů současnosti.
Ať už film diváky nadchne nebo zklame, jedno mu upřít nelze. Dokázal proměnit obyčejnou kancelářskou chodbu v místo, které si po zhlédnutí jen těžko vyženete z hlavy.
