Našeptávač dorazil na Netflix. Robert De Niro pátrá po zmizelém chlapci v mrazivém thrilleru

Některé kriminální případy nikdy skutečně nezmizí. Mohou být uzavřeny, pachatel může skončit ve vězení a vyšetřovatelé mohou pokračovat dál, ale vzpomínka na ně zůstává. Přesně na této myšlence staví nový netflixovský thriller Našeptávač (The Whisper Man), který měl premiéru 28. srpna 2026. V hlavních rolích se představují Robert De Niro, Adam Scott a Michelle Monaghan, přičemž film kombinuje klasické detektivní pátrání s psychologickým thrillerem.

Příběh začíná zmizením osmiletého Jakea Kennedyho. Jeho otec Tom, kterého hraje Adam Scott, je ovdovělý spisovatel kriminálních románů a po zmizení syna se ocitá v situaci, na kterou ho nepřipravila ani léta psaní o zločinech. Obrací se proto na svého odcizeného otce Petera Willise, bývalého policejního detektiva v podání Roberta De Nira. Peter má s podobným případem zkušenosti až děsivě osobní: před lety totiž dopadl sériového vraha známého jako Našeptávač. Když se nyní objeví indicie připomínající starý případ, minulost se začne vracet způsobem, který si nikdo z nich nepřál.

Na první pohled tedy Našeptávač působí jako klasická detektivka o zmizelém dítěti a starém nevyřešeném tajemství. Ve skutečnosti je ale jeho nejzajímavější částí něco jiného. Film se nesoustředí pouze na otázku, kdo za zmizením stojí, ale také na vztah mezi dvěma generacemi mužů, kteří spolu dlouhé roky nedokázali normálně komunikovat. Zločin je tím, co je znovu spojí, ale zároveň odhaluje všechno, co mezi nimi zůstalo nevyřešené.

Obsazení Roberta De Nira je jedním z hlavních důvodů, proč Našeptávač přitahuje pozornost. Herec má za sebou několik desetiletí filmové kariéry a kriminální žánr je s jeho jménem spojený téměř od začátku. Objevil se v legendárních filmech jako Mafiáni, Taxikář, Nelítostný souboj nebo Irčan. Peter Willis není typickým mladým policistou, který má před sebou kariéru. Je to muž, který už z vyšetřování odešel a který se musí vrátit k případu, jenž ho poznamenal.

Peter navíc není pouze zkušeným vyšetřovatelem. Je otcem Toma a dědečkem zmizelého Jakea. Film tak využívá kriminální případ jako prostředek k otevření rodinného konfliktu. Peter a Tom se totiž odcizili a dlouhé roky spolu nekomunikovali. Když Jake zmizí, Tom nemá jinou možnost než požádat právě svého otce o pomoc. Najednou tak musí spolupracovat dva muži, kteří mají nejen rozdílný pohled na vyšetřování, ale také dlouhou společnou historii plnou bolesti a nevyřčených problémů.

Právě vztah Petera a Toma byl podle režiséra Jamese Ashcrofta jedním z nejdůležitějších důvodů, proč ho příběh zaujal. Kriminální zápletka je sice hlavním motorem děje, ale v jejím centru stojí vztah mezi otcem a synem. Ashcroft pro Netflix uvedl, že právě tato rodinná rovina byla pro něj při adaptaci zásadní. Díky tomu se Našeptávač nesnaží být pouze dalším filmem o sériovém vrahovi, ale také příběhem o tom, co může udělat dlouho potlačovaná vina a neschopnost lidí si společně promluvit.

Pro Adama Scotta představuje Našeptávač zajímavou změnu oproti jeho nejslavnější současné roli. Diváci si ho v posledních letech výrazně spojili především se seriálem Odloučení, kde hraje Marka Scouta, muže žijícího v podivném světě rozděleném mezi pracovní a osobní identitu. V Našeptávači je však jeho postava mnohem civilnější a zároveň vystavená velmi osobnímu strachu.

Tom Kennedy je spisovatel, který se po smrti své manželky snaží postarat o syna a začít znovu. Jeho život se však v okamžiku Jakeova zmizení úplně rozpadne. Scott proto musí hrát postavu, která se pohybuje mezi zoufalstvím, pocitem viny, strachem a potřebou zachovat si alespoň nějakou kontrolu nad situací. Sám herec přiznal, že při přípravě na roli čerpal také z vlastních zkušeností rodiče a z představy, jak silný strach může vyvolat možnost, že se dítěti něco stane.

Právě tato část může být pro diváka silnější než samotná detektivní zápletka. Tom není profesionální vyšetřovatel. Je otcem, který se snaží najít svého syna. Každá další informace proto není pouze novým vodítkem v případu, ale zároveň připomínkou toho, jak málo může člověk kontrolovat situaci, když jde o někoho, koho miluje.

Scott navíc dostal možnost vytvořit postavu, která je velmi odlišná od jeho nejznámějších rolí. Tom není cynický ani komediální hrdina. Je to člověk, který se ocitl uprostřed noční můry a musí přitom spolupracovat s otcem, se kterým má velmi komplikovaný vztah. Právě tato kombinace osobního traumatu a detektivního příběhu tvoří základ celého filmu.

Významnou součástí pátrání je také detektivka Amanda Becková, kterou hraje Michelle Monaghan. Její postava představuje profesionální stránku vyšetřování a zároveň člověka, který se snaží oddělit emoce od faktů. To je v příběhu důležité, protože případ se postupně stává stále osobnějším pro všechny, kteří se do něj zapojí.

Monaghan má s kriminálními a thrillerovými projekty vlastní zkušenosti a v Našeptávači dostává prostor vytvořit postavu, která není pouze pomocnicí hlavního hrdiny. Amanda má vlastní pohled na případ a postupně odhaluje souvislosti, které mohou být pro Toma i Petera nepříjemné. Její vyšetřování zároveň připomíná, že případ nelze vyřešit pouze návratem k minulosti. Je nutné zjistit, co se děje právě teď.

Její přítomnost také pomáhá udržovat film mezi dvěma světy. Na jedné straně stojí osobní příběh otce a syna, na druhé klasická policejní práce. Právě střet těchto přístupů umožňuje filmu postupně odhalovat další vrstvy případu, aniž by všechno spočívalo pouze na Peterovi a Tomovi.

Jedním z nejzajímavějších hereckých jmen filmu je také Michael Keaton. Ten zde ztvárňuje Franka Cartera, původního Našeptávače, který je už ve vězení. Jeho přítomnost je zásadní, protože Peter Willis je muž, který ho kdysi dopadl. Starý případ se proto nestává pouze informací z policejního spisu. Peter se musí znovu vrátit k člověku, kterého už jednou dostal za mříže.

Právě scény mezi De Nirem a Keatonem patří podle režiséra Jamese Ashcrofta k nejzajímavějším momentům filmu. Oba herci mají úplně jinou energii a právě jejich rozdílnost umožnila vytvořit mezi jejich postavami zvláštní psychologické napětí. Ashcroft popsal jejich společné scény jako jakýsi souboj dvou velmi odlišných hereckých osobností.

Keatonův Frank Carter přitom není pouze tradiční filmový padouch. Film se snaží zajímat také o jeho minulost a o to, jakým způsobem mohou rodinné vztahy ovlivnit člověka, který se stane nebezpečným. Bez prozrazování konkrétních zvratů lze říct, že právě vztah mezi otci a syny je jedním z hlavních motivů celého filmu. Nejde tedy pouze o vztah Toma a Petera, ale o několik generací, jejichž problémy se v příběhu nečekaně propojí.

Našeptávač není původní netflixovský příběh. Film vznikl podle stejnojmenného románu britského spisovatele Alexe Northa, který vyšel v roce 2019 a stal se bestsellerem. Kniha se zaměřuje na ovdovělého Toma Kennedyho a jeho syna, kteří se po rodinné tragédii přestěhují do nového města. Jejich nový začátek však netrvá dlouho, protože se ocitnou uprostřed případu připomínajícího dávné zločiny Našeptávače.

Northův příběh je zajímavý také tím, že samotný autor přiznává osobní inspiraci. V rozhovoru pro Netflix Tudum vysvětlil, že jeho knihy jsou do určité míry autobiografické, především pokud jde o myšlenky a témata, která zpracovávají. U Našeptávače je důležitá především otázka rodičovství, strachu, vztahů mezi otci a syny a toho, jak minulost ovlivňuje další generace.

Román se přitom nestal předlohou filmu bez změn. Adaptace je vždy kompromisem mezi tím, co funguje na stránce, a tím, co může fungovat na obrazovce. Scenáristé Ben Jacoby a Chase Palmer proto některé prvky změnili nebo zjednodušili. Samotný Alex North však uvedl, že s úpravami neměl problém a že podle něj scenáristé zachovali to, co bylo pro jeho příběh skutečně důležité.

Jedním z nejzajímavějších aspektů filmu je způsob, jakým pracuje s tématem rodiny. Na první pohled je příběh jednoduchý: dítě zmizí a dospělí ho musí najít. Pod touto zápletkou se ale skrývá mnohem složitější příběh o otcích, kteří nedokázali své děti ochránit před vlastními problémy.

Tom má pocit, že jako otec selhal. Peter zase žije s následky rozhodnutí, která učinil během své policejní kariéry. Frank Carter představuje nejtemnější podobu toho, kam mohou vztahy mezi rodiči a dětmi dojít. Tyto tři postavy tak vytvářejí jakousi pokřivenou rodinnou osu, na které film staví většinu svých emocí.

Právě proto režisér James Ashcroft nechtěl, aby byl případ sériového vraha pouze efektní zápletkou. Podle něj je zločin spíše pozadím, prostřednictvím kterého může film zkoumat jednotlivé postavy a jejich osobní problémy. Tento přístup je důležitý, protože jinak by Našeptávač mohl snadno skončit jako další film o policistech hledajících nebezpečného zločince. Místo toho se snaží ukázat, že největší hrůza nemusí být vždy v samotném případu, ale také v tom, co může udělat lidem, kteří se do něj dostanou.

Našeptávač se vědomě vrací k tradici kriminálních thrillerů, které dominovaly Hollywoodu v devadesátých letech. Atmosférou připomíná filmy jako Sedm, Mlčení jehňátek nebo Sběratel kostí, tedy příběhy, v nichž detektivové pátrají po zločinci a postupně se dostávají stále hlouběji do jeho psychiky. Současně se ale snaží vytvořit vlastní identitu prostřednictvím rodinného dramatu.

Tento návrat k devadesátým letům je zajímavý hlavně proto, že dnešní streamovací produkce často hledá nové způsoby, jak klasický thriller modernizovat. Našeptávač naopak čerpá z atmosféry starších filmů a používá jejich známé ingredience: malé město, policistu s komplikovanou minulostí, tajemného zločince, starý případ a rodinu, která se dostane do středu vyšetřování.

Výsledkem je film, který může být pro některé diváky příjemně nostalgický, zatímco jiní v něm mohou vidět až příliš mnoho motivů, které už podobné thrillery použily. První reakce kritiků jsou ostatně poměrně rozporuplné. Někteří oceňují atmosféru a herecké obsazení, jiní filmu vyčítají příliš známé žánrové postupy, pomalejší tempo nebo nedostatečně propracovaný scénář.

V době, kdy se true crime těší obrovské popularitě, může Našeptávač na první pohled působit jako film inspirovaný skutečným případem. Není tomu tak. Příběh je fikce a vychází z románu Alexe Northa. Autor však při vytváření atmosféry a některých motivů čerpal také z reálného světa a z historie skutečných zločinů.

To je důležité především kvůli tomu, že film pracuje s velmi realistickým prostředím. Neodehrává se v nějakém fantastickém světě a jeho postavy nejsou superhrdinové. Je to obyčejné americké město, obyčejná rodina a obyčejní policisté, kteří se najednou ocitnou v situaci, kterou nikdo z nich nečekal.

Právě realistické prostředí může být pro thriller účinnější než jakýkoli nadpřirozený prvek. Divák si totiž nemusí představovat vzdálenou budoucnost nebo fiktivní monstrum. Stačí mu představa, že něco podobného by se mohlo stát v jakémkoli klidném městě, kde lidé žijí své každodenní životy a věří, že mají všechno pod kontrolou.

Přestože Netflix film označuje především jako thriller a mysteriózní drama, jeho atmosféra má výrazné hororové prvky. Dům, kam se Tom se synem přestěhuje, působí znepokojivě, minulost města je plná tajemství a příběhem se opakovaně vracejí motivy šeptání, dětských představ a pocitu, že někdo sleduje prostor, který by měl být bezpečný.

Film přitom nestaví pouze na explicitním násilí. Mnohem více využívá nejistotu. Divák neustále přemýšlí, co je skutečné, co může být pouze dětskou představivostí a co má svůj původ v traumatu postav. Právě tento způsob vytváření napětí je blízký psychologickému hororu, přestože Našeptávač zůstává především kriminálním thrillerem.

Zajímavým prvkem je také Jakeův imaginární svět. Jeho představy a vzpomínky postupně získávají v příběhu větší význam a film záměrně nechává některé otázky otevřené. Režisér James Ashcroft potvrdil, že určité nadpřirozené náznaky chtěl ponechat záměrně nejednoznačné, aby si divák mohl sám rozhodnout, jak si je vysvětlí.

Režisér James Ashcroft není v oblasti psychologicky znepokojivých filmů úplným nováčkem. Upozornil na sebe například snímkem Coming Home in the Dark a později natočil The Rule of Jenny Pen. Jeho filmy často pracují s nepříjemnou atmosférou a situacemi, v nichž se člověk postupně dostává do stále bezvýchodnější pozice.

U Našeptávače měl proto zajímavou příležitost spojit svůj cit pro temnou atmosféru s velkou hollywoodskou produkcí a známými herci. Film se natáčel v různých lokacích v New Jersey a podle režiséra bylo důležité, aby nepůsobil jako typický sterilní streamovací thriller, ale měl skutečný filmový vzhled.

Velkou výhodou pro něj bylo také obsazení. Pracovat s Robertem De Nirem a Michaelem Keatonem v jednom filmu nabízí režisérovi možnost postavit napětí na hereckém souboji místo toho, aby se musel spoléhat pouze na akční scény. Právě jejich společné momenty patří podle Ashcrofta k částem, které si během natáčení nejvíce užíval.

Na to je zatím příliš brzy. Film je na Netflixu teprve od 28. srpna a první reakce jsou rozdělené. Jisté však je, že má všechny ingredience potřebné k tomu, aby se o něm mluvilo: slavné herecké obsazení, známou knižní předlohu, tajemný případ, návrat k atmosféře klasických kriminálních thrillerů a příběh, který se nesnaží být pouze detektivkou.

Navíc přichází v době, kdy se diváci stále vracejí ke starším thrillerům a psychologickým detektivkám. Našeptávač se nesnaží konkurovat velkým akčním blockbusterům. Jeho největší zbraní je spíš atmosféra a postupné odhalování minulosti. Pokud tedy někdo hledá film, u kterého může dvě hodiny postupně skládat dohromady jednotlivé stopy, právě nový netflixovský thriller může být zajímavou volbou.

Jeho skutečná hodnota se ale ukáže až s odstupem. První reakce naznačují, že film má velmi dobré jednotlivé ingredience, ale ne každému kritikovi se podařilo přesvědčit, že dohromady tvoří dokonale fungující celek. Přesto může Našeptávač zaujmout právě tím, že spojuje klasický kriminální thriller s rodinným dramatem a lehkým nádechem hororu.

Netflix tak tentokrát nenabízí další příběh o světě, který zachraňují superhrdinové, ani další velkolepý akční blockbuster. Nabízí mnohem menší a osobnější noční můru. Jedno zmizení totiž stačí k tomu, aby se po desetiletích znovu otevřel starý případ, o kterém si všichni mysleli, že už je dávno uzavřený.

Zdroje: