Akta X jsou zpět jako horor. Nová verze filmu odhaluje děsivější tvář kultovní série

Pokud jste v posledních dnech otevřeli Disney+, možná jste si všimli titulu, který na první pohled působí jako úplně nový film. Akta X: Chci uvěřit – Vrach Frankenshteyn však není třetím filmem ani novým pokračováním slavného seriálu. Jde o novou režisérskou verzi filmu Akta X: Chci uvěřit z roku 2008, kterou po téměř dvaceti letech sestavil samotný tvůrce série Chris Carter. Na Disney+ se nová verze objevila 14. srpna 2026 a vrací se v ní především k hororové stránce příběhu, která byla z původního filmu výrazně upozaděna.

Na první pohled může být existence nové verze trochu překvapivá. Film z roku 2008 totiž nebyl považován za jeden z největších triumfů série. Kritici mu vytýkali především nevyrovnaný příběh a skutečnost, že místo velkolepého pokračování slavné mimozemské mytologie nabídl spíše komorní thriller. Zároveň ale nikdo nemohl popřít, že David Duchovny a Gillian Andersonová stále dokázali vytvořit mezi Mulderem a Scullyovou onu specifickou chemii, která byla jedním z hlavních důvodů úspěchu původního seriálu. Původní film má na Rotten Tomatoes 32 procent od kritiků, přičemž právě vztah ústřední dvojice patří mezi jeho nejčastěji zmiňované klady.

Nový sestřih proto není obyčejným pokusem přidat několik vystřižených scén. Carter se rozhodl film výrazněji přiblížit své původní představě. Výsledkem je kratší verze, která omezuje část vztahové linky Muldera a Scullyové a více prostoru věnuje děsivým experimentům, násilí a Frankensteinovským motivům. A právě v tom je možná největší zajímavost celé novinky: Akta X byla vždy napůl sci-fi, napůl detektivka a napůl horor. Tentokrát se poslední část dostává do popředí.

Podivně znějící podtitul Vrach Frankenshteyn není jen marketingovým trikem. V překladu jde o označení „Doktor Frankenstein“ a přímo odkazuje k tématu, které Carter považoval za jeden z hlavních inspiračních zdrojů filmu. Příběh se totiž točí kolem experimentů s lidským tělem, transplantací a pokusů překonat hranice, které by podle běžné etiky a medicíny měly zůstat nepřekročitelné.

Carter při vysvětlování nové verze zmínil jako inspiraci skutečný případ neurochirurga Roberta J. Whitea, který se zabýval experimenty s transplantací hlav u zvířat. Právě představa lékaře, který se pokouší přenést část lidského těla způsobem připomínajícím Frankensteinovo monstrum, mu připadala jako ideální námět pro Akta X. Základní myšlenka tak není založena pouze na nadpřirozenu, ale na mnohem nepříjemnější otázce: co všechno je člověk ochoten udělat, když věří, že dokáže překonat samotné limity života a smrti?

Hororový tón přitom není v případě Akt X žádnou novinkou. Právě naopak. Některé z nejslavnějších epizod seriálu patří k nejznepokojivějším televizním hororům devadesátých let. Carterova série nikdy nepotřebovala démony nebo klasické příšery. Často jí stačilo ukázat, že za zdánlivě normálními dveřmi se může skrývat něco, co lidský rozum nedokáže vysvětlit.

Příběh se odehrává několik let po událostech původního seriálu. Fox Mulder už není aktivním agentem FBI a Dana Scullyová se věnuje medicíně. Jejich cesty se však znovu spojí poté, co zmizí několik žen a také agent FBI. Vyšetřování komplikuje bývalý kněz Joseph Crissman, který tvrdí, že má děsivé psychické vize související se zmizeními.

Mulder je pochopitelně fascinován možností, že jeho případ má nadpřirozené vysvětlení. Scullyová naopak zůstává věrná své vědecké povaze a snaží se jednotlivé události vysvětlovat racionálně. Právě jejich odlišné pohledy na svět byly od začátku základním stavebním kamenem celých Akt X. Ani po letech se proto nemusí shodnout na tom, co přesně před sebou mají.

Příběh přitom nevyžaduje znalost kompletní mytologie seriálu. Nejde o další kapitolu rozsáhlé mimozemské konspirace ani o příběh, v němž by divák musel znát všechny události z předchozích řad. Film funguje jako takzvaný „monster of the week“ příběh – tedy samostatné vyšetřování, jakých původní seriál nabídl desítky. Právě díky tomu může novou verzi bez problémů sledovat i člověk, který nikdy neviděl jedinou řadu Akt X.

Když se řekne Akta X, většině lidí se pravděpodobně vybaví UFO, mimozemšťané a slavná věta „Pravda je tam venku“. To je ale pouze jedna část celého seriálu. A možná právě zde spočívá důvod, proč Akta X dokázala přežít několik desetiletí.

Seriál vytvořil Chris Carter a poprvé se na televizních obrazovkách objevil v roce 1993. Jeho základ byl jednoduchý: agent FBI Fox Mulder věří v paranormální jevy a v existenci mimozemšťanů, zatímco lékařka a agentka Dana Scullyová se snaží všechno podrobit vědeckému zkoumání. Společně vyšetřují případy, které se vymykají běžným policejním a vědeckým vysvětlením.

Jednou epizodou tak mohli řešit mimozemskou konspiraci a hned v další se ocitnout proti mutantovi, psychopatovi, paranormálnímu jevu nebo něčemu, co se zdánlivě vůbec nedá vysvětlit. Seriál díky tomu nikdy nebyl pouze jedním žánrem. Byl sci-fi, detektivkou, thrillerem, dramatem, mysteriózním seriálem a velmi často také hororem.

Bez Foxe Muldera a Dany Scullyové by Akta X pravděpodobně nikdy nebyla tím fenoménem, kterým se stala. Jejich vztah totiž nebyl postaven pouze na romantice. Mnohem důležitější bylo, že každý z nich představoval úplně jiný způsob uvažování.

Mulder je člověk, který chce věřit. Fascinuje ho všechno, co se nachází za hranicí běžného lidského poznání, a jeho osobní zkušenosti ho postupně přesvědčují, že za oficiálním vysvětlením událostí často existuje něco dalšího. Je ochoten věřit nepravděpodobným teoriím, protože už několikrát zjistil, že zdánlivě nemožné může být skutečné.

Scullyová je jeho protiváhou. Je vzdělaná lékařka, která se opírá o důkazy a vědecké vysvětlení. Neznamená to však, že je jednoduše „ta, která nevěří“. Právě naopak. Scullyová se postupně dostává do situací, kdy její vlastní zkušenost začíná odporovat tomu, čemu celý život věřila. A právě tato dynamika vytvořila jednu z nejlepších dvojic televizní historie.

Horor byl v Aktech X přítomen od jejich úplného začátku, ale seriál nikdy nepoužíval jediný typ strachu. Některé epizody děsily groteskními monstry, jiné psychologií a další samotnou představou, že člověk nemůže věřit vlastnímu tělu.

Mezi fanoušky se dodnes diskutuje například o epizodách jako Squeeze, v níž se objevuje Eugene Tooms, nebo Home, která patří k nejkontroverznějším dílům celého seriálu. Právě Home je ukázkovým příkladem toho, jak daleko dokázala televizní série v devadesátých letech zajít. A pokud někdo zná Akta X pouze jako seriál o UFO, podobné epizody mohou být velmi překvapivým připomenutím toho, jak temný tento svět ve skutečnosti byl.

To je také důvod, proč Carterova nová verze filmu dává smysl. Vrach Frankenshteyn se nesnaží z Akt X udělat něco, čím nikdy nebyla. Naopak zdůrazňuje jednu z jejich původních vlastností. Tentokrát však nemusí Carter bojovat s televizními limity ani s požadavkem na mírnější filmovou přístupnost a může svůj příběh posunout výrazně blíž k čistému hororu.

Když Carter původní film připravoval, představoval si mnohem děsivější podívanou. Studio 20th Century Fox však požadovalo rating PG-13, a proto musely být některé z nejtvrdších scén odstraněny nebo zmírněny. Podle Cartera se film dokonce několikrát upravoval, aby požadovanou přístupnost splnil.

Tento zásah měl následky. Část hororových prvků ustoupila do pozadí a větší prostor dostal vztah Muldera a Scullyové. To samo o sobě není špatně – právě jejich vztah je jednou z nejsilnějších součástí celého univerza –, ale film se tím vzdálil Carterově původnímu záměru.

Nová verze je proto zajímavá nejen jako další produkt značky Akta X, ale také jako svého druhu návrat k původní autorově představě. A překvapivé je, že režisérský sestřih není delší. Carter naopak film zkrátil a odstranil část scén, které podle něj odváděly pozornost od hlavního hororového příběhu. Výsledkem je přibližně 98minutová verze, která se snaží být sevřenější a děsivější.

Původní seriál běžel od roku 1993 do roku 2002 a následně se ještě dvakrát vrátil. Šestnáctiletá pauza mezi původním koncem a návratem v roce 2016 ukázala, že zájem o Muldera a Scullyovou nezmizel ani po letech. Po dalších dvou řadách se seriál naposledy vrátil v roce 2018.

Za tu dobu se z Akt X stal jeden z nejvýraznějších televizních fenoménů své generace. Seriál ovlivnil způsob, jakým televizní tvůrci pracovali s mysteriózními příběhy, konspiracemi i epizodickým hororem. Především ale vytvořil svět, v němž nemusí mít každá záhada jednoznačné vysvětlení.

A právě to je možná důležitější než samotní mimozemšťané. Akta X nikdy nebyla jen o tom, jestli existují. Byla o lidské potřebě věřit, pochybovat a hledat odpovědi i tam, kde žádné jednoduché odpovědi nejsou.

Nový režisérský sestřih přichází v zajímavém okamžiku. Značka se totiž připravuje na další velký návrat v podobě nového seriálu, který vzniká pod vedením Ryana Cooglera, režiséra filmů Creed a Black Panther. Coogler je velkým fanouškem původní série a jeho projekt má představit novou dvojici agentů FBI, kteří budou stejně jako Mulder a Scullyová vyšetřovat paranormální případy.

V novém seriálu mají hrát Himesh Patel a Danielle Deadwylerová. Nejde tedy o jednoduché přeobsazení Muldera a Scullyové, ale o nový začátek ve stejném světě. Zároveň se v poslední době stále více mluví o možnosti, že by se v projektu mohli určitým způsobem objevit také David Duchovny a Gillian Andersonová. Jejich návrat však zatím není něco, co by bylo možné považovat za definitivně potvrzené.

Je příznačné, že se Akta X vracejí právě nyní. V době sociálních sítí, teorií o tajných vládních projektech, UFO a nekonečného množství informací je myšlenka, že „pravda je tam venku“, možná ještě aktuálnější než v devadesátých letech. Rozdíl je jen v tom, že Mulder by dnes nemusel pátrat po dokumentech v zaprášeném archivu. Stačilo by mu několik hodin na internetu – a pravděpodobně by našel tisíce dalších teorií, kterým by mohl věřit.

Akta X: Chci uvěřit – Vrach Frankenshteyn možná nebude filmem, který definitivně změní pohled na celou sérii. První reakce kritiků ostatně naznačují, že samotné přidání hororových scén nedokáže úplně odstranit všechny problémy původního filmu. Nový sestřih je však podle prvních hodnocení sevřenější a výrazněji zaměřený na horor než původní kinoverze.

Ještě zajímavější je ale jeho načasování. Na Disney+ se nyní mohou k Aktům X vrátit dlouholetí fanoušci a zároveň může nová generace poprvé zjistit, proč se z příběhů dvou agentů FBI stal takový fenomén. A protože nový film funguje jako samostatný případ a nevyžaduje znalost celé mimozemské mytologie, může být překvapivě snadnou vstupní branou.

Možná tedy skutečně nastává další éra Akt X. Nevíme, jestli budou noví agenti stejně ikonickou dvojicí jako Mulder a Scullyová, ani jestli Cooglerův seriál dokáže zopakovat atmosféru původního seriálu. Jedno je ale jisté: po více než třiceti letech se stále najdou lidé, kteří chtějí věřit, že někde za hranicí toho, co dokážeme vysvětlit, existuje něco dalšího. A právě na tom Akta X vždy stála.

Zdroje: