Článek
Eva Gerová: Zapomenutá hvězda prvorepublikového filmu, která vyměnila slávu za obyčejný život
Když se řekne prvorepubliková československá kinematografie, většině lidí se vybaví jména jako uhrančivá Adina Mandlová, galantní Oldřich Nový nebo veselá Nataša Gollová. Vedle těchto ikon ale existovala i herečka, která si dokázala během několika málo let získat pozornost publika i filmařů, a přesto později téměř zmizela z veřejného života. Eva Gerová patřila k výrazným tvářím českého filmu druhé poloviny 30. let. Její osud je dnes fascinující právě tím, že se dobrovolně vzdala herecké kariéry v době, kdy mohla dál zářit.
Dětství v umělecké rodině
Eva Gerová se narodila 4. března 1920 v Praze jako Eva Branbergerová. Umění měla doslova v krvi. Jejím otcem byl hudební vědec a skladatel Jan Branberger, matka Doubravka Branbergerová-Černochová působila jako sopranistka Národního divadla. Už od dětství tak vyrůstala v prostředí hudby, divadla a kultury.
Talent se u ní projevil velmi brzy. Už jako malá vystupovala v představeních pražských konzervatoristů a později studovala anglické gymnázium. Nakonec ale dala přednost herectví a přešla na pražskou konzervatoř. Právě tam si jí všimli filmaři.
Rychlý vzestup filmové hvězdy
Do filmu vstoupila velmi mladá. První větší příležitost dostala už v šestnácti letech ve filmu Manželství na úvěr z roku 1936. Publikum si jí rychle všimlo – měla přirozený projev, elegantní vzhled a působila civilněji než některé tehdejší hvězdy.
Během pouhých tří let natočila více než deset filmů. Objevila se například ve snímcích Otec Kondelík a ženich Vejvara, Bílá vrána, Pán a sluha, Jarka a Věra nebo Kariéra matky Lízalky. Často hrála mladé, energické a sympatické dívky, které dobře odpovídaly poetice tehdejší české filmové komedie.
Na filmovém plátně působila nenuceně a elegantně. Nebyla okázalou femme fatale, ale spíše představitelkou moderní mladé ženy konce 30. let. Právě díky tomu si získala oblibu diváků.
Herečka, která odešla na vrcholu
Zatímco mnoho herců usilovalo o co nejdelší kariéru před kamerou, Eva Gerová se rozhodla jinak. Druhá světová válka výrazně proměnila filmové prostředí a zároveň změnila i její osobní život. Dostávala nabídky z německých společností a ona pro nacisty hrát odmítla. Během války se jí narodily dvě děti a neochotu objevit se v německých filmech vysvětlila starostí o rodinu. Po roce 1945 už se k herectví nevrátila, filmy se hodně změnily, Gerová ztratila kontakty a také její typ dívky z dobré rodiny nebyl v dělnických filmech příliš uplatitelný.
Zvolila si civilní povolání. Vystudovala knihovnickou školu a dlouhá léta pracovala v pražské knihovně. Z dnešního pohledu je její rozhodnutí téměř neuvěřitelné – žena, která měla zkušenosti s filmovou popularitou a mohla dál hrát, dala přednost klidnému a soukromému životu.
Zapomenutá tvář první republiky
Dnes Eva Gerová představuje trochu opomíjenou kapitolu českého filmu. Neprovázely ji velké skandály ani dramatické životní příběhy, které by živily bulvár nebo legendy. A možná právě proto se na ni postupně zapomnělo.
Když si ale člověk pustí některý z jejích filmů, zjistí, že měla přirozené charisma a schopnost působit na diváka velmi lidsky. Její herectví nepůsobí přehnaně ani po téměř devadesáti letech.
Tichý konec jedné filmové éry
Eva Gerová zemřela 5. června 2013 v Praze ve věku 93 let. Patřila k posledním žijícím herečkám, které zažily slavnou éru prvorepublikového filmu.
Eva Gerová možná nepatří mezi nejznámější jména české kinematografie, ale rozhodně patří mezi ta nejzajímavější.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eva_Gerov%C3%A1
https://casjenprome.cz/rubrika/inspirace/osudy/eva-gerova-93-nenapadna-knihovnice-ktera-se-vzdala-filmve-kariery/
https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/eva-gerova-zemrela.A130609_174439_filmvideo_lf
