Článek
Josefína – osudová žena Napoleona Bonaparta
Když se řekne Napoleon Bonaparte, většina lidí si představí geniálního vojevůdce, císaře a muže, který změnil dějiny Evropy. Jen málokdo ale ovlivnil jeho život tak silně jako žena jménem Josefína. Byla elegantní, okouzlující a nádherná. Dokázala si získat salony revoluční Paříže i srdce jednoho z nejmocnějších mužů své doby.
Jejich příběh přitom zdaleka nepřipomínal pohádku.
Dětství v tropickém ráji
Josefína se narodila roku 1763 na francouzském ostrově Martinik jako Marie Josèphe Rose Tascher de La Pagerie. Dětství prožila mezi cukrovými plantážemi, exotickou přírodou a horkým tropickým podnebím. Nikdo tehdy netušil, že se z dívky z daleké kolonie jednou stane francouzská císařovna.
Do Francie odjela jako šestnáctiletá kvůli sňatku s bohatým šlechticem Alexandre de Beauharnais. Původně si měl vzít její mladší sestru Catherine, která byla považována za větší krásku. Krátce před sňatkem ale Catherine zemřela, nahradila ji tedy starší Josefína. Manželství však nebylo šťastné. Přesto spolu měli dvě děti – Evžena a Hortensii – kteří později sehráli významnou roli v evropské politice.
Revoluce jí téměř vzala život
Manželé již delší dobu žili odděleně, když přišla Francouzská revoluce. Období chaosu, strachu a poprav změnilo život milionům lidí – a Josefína nebyla výjimkou.
Její manžel skončil pod gilotinou a ona sama byla uvězněna. Ve vězení čekala na rozsudek smrti a jen o vlásek unikla stejnému osudu. Po pádu jakobínského režimu byla propuštěna a musela začít znovu. Stala se společnicí bohatých mužů a tím si vydělávala na živobytí. Josefína měla díky tomu širokou síť kontaktů, obdivovatelů a mecenášů. Zároveň její laskavé chování a ochota pomáhat lidem v nouzi ji zajistila oblibu mezi lidmi.
Právě tehdy se zrodila žena, kterou později obdivovala celá Paříž. Josefína byla známá svým šarmem, vytříbeným vkusem a schopností okouzlit téměř každého, koho potkala.
Osudové setkání s Napoleonem
Když se roku 1796 seznámila s Napoleon Bonaparte, byl to mladý generál plný ambicí, ale ještě zdaleka ne slavný císař. Josefína byla starší, zkušenější a společensky mnohem jistější než on.
Napoleon se do ní zamiloval téměř okamžitě.
„Bez tebe je svět prázdný,“ psal jí v jednom z dopisů během vojenského tažení v Itálii. V jiném jí vyznával: „Nepřežil jsem jediný den, kde bych tě nemiloval.“
Jeho dopisy byly často překvapivě vášnivé, žárlivé a někdy i velmi osobní. Nejznámější věta, která se s Napoleonem spojuje, vznikla krátce před jeho návratem z fronty:
„Nemyj se, přijíždím za tři dny.“
Dnes tato věta působí úsměvně, ale tehdy měla vyjadřovat intenzivní touhu a blízkost. Napoleon byl Josefínou doslova posedlý. Josefína však jeho city ne vždy opětovala se stejnou intenzitou. Jejich vztah byl plný žárlivosti, hádek i nevěry, ale zároveň neobyčejné přitažlivosti. Právě díky ní se podařilo Napoleonovi proniknout do vyšší společnosti a posílit jeho postavení v Paříži. Josefína se stala nejen Napoleonovou partnerkou, ale také důležitou součástí jeho vzestupu k moci.
Císařovna Francie
Roku 1804 byl okamžik, který vstoupil do dějin. Napoleon se korunoval francouzským císařem v pařížské katedrále Katedrála Notre‑Dame. Během slavnostního obřadu nejprve korunoval sám sebe a poté položil korunu i na hlavu Josefíně. Tento provokativní symbolický čin měl ukázat, že svou moc získal vlastní silou, nikoli rozhodnutím církve.
Josefína se stala symbolem elegance a luxusu. Udávala módní trendy, které napodobovaly ženy po celé Evropě. Milovala šaty, šperky, umění a především květiny. Její sídlo Château de Malmaison se proměnilo v nádherný zámek obklopený slavnými zahradami plnými růží a exotických rostlin.
Láska, kterou zničila politika
Přesto jejich manželství postupně směřovalo ke konci. Josefína totiž Napoleonovi nedokázala dát dědice. A pro muže, který chtěl založit císařskou dynastii, to byl zásadní problém. Napoleon stál před těžkým rozhodnutím – láska nebo politika. Nakonec si vybral budoucnost své říše.
Roku 1810 se rozvedli. Napoleon se později oženil s rakouskou princeznou Marií Louisou, od které očekával dědice, ale podle mnoha historiků Josefínu nikdy úplně nepřestal milovat.
Poslední roky a odkaz Josefíny
Po rozvodu žila Josefína převážně na zámku Malmaison, kde se věnovala zahradám, umění a společenskému životu. Zemřela roku 1814, krátce po Napoleonově pádu.
Když se Napoleon o její smrti dozvěděl, údajně několik minut mlčky seděl a pak pronesl pouze: „Byla jedinou ženou, kterou jsem opravdu miloval.“
Dnes je Josefína připomínána nejen jako Napoleonova manželka, ale především jako mimořádná žena své doby. Přežila revoluci, vězení i pád aristokracie. Z dívky z karibského ostrova se stala císařovna Francie a jedna z nejvlivnějších žen evropské historie.
Její životní příběh dodnes fascinuje historiky, spisovatele i milovníky romantických dějin.
