Článek
Dnes si pečlivě čteme složení krémů a řešíme, jestli neobsahují škodlivé látky. V minulosti by nám ale z kosmetické taštičky možná naskočila husí kůže – a dost možná by nás to i zabilo.
Ženy totiž po staletí používaly kosmetiku, která obsahovala jedy jako olovo, arsen nebo rtuť. A nebyl to jen výstřelek jedné doby – šlo o trend, který se táhl tisíce let.
Krása s jedem má dlouhou historii
Už ve starověkém Egyptě a Římě si ženy upravovaly pleť pomocí látek, které dnes považujeme za nebezpečné. Olovo i rtuť byly běžnou součástí kosmetiky a nikdo tehdy přesně netušil, jak vážné následky mohou mít. Touha po světlé, „dokonalé“ pleti byla silnější než opatrnost. Protože.. co by se mohlo stát, když chceme a potřebujeme být krásné?
Skutečný extrém ale přišel až mnohem později. V 16. století, například za vlády Alžběty I., se bledá pleť stala téměř posedlostí. Ženy si nanášely silné vrstvy olověného make-upu, který dokázal zakrýt nedokonalosti, ale zároveň pleť postupně ničil.
V 18. století už bylo používání olova a rtuti v Evropě naprosto běžné – nejen mezi ženami, ale i mezi muži z vyšších vrstev. Kosmetika se stala součástí každodenního života, i když první varování před její nebezpečností už existovala.
Vrchol ale přišel v 19. století. K olovu a rtuti se přidal arsen, který se začal objevovat nejen v krémech a pudrech, ale dokonce i v pilulkách slibujících krásnější pleť. Přestože už tehdy byly známy případy otrav, popularita těchto „zázračných“ přípravků dál rostla. Až na konci 19. století začaly první zákazy a regulace, které postupně jedovatou kosmetiku vytlačily z trhu.
Olovo: dokonalá pleť za cenu zkázy
Porcelánově bílá pleť byla symbolem luxusu. Znamenala, že žena nepracuje na slunci a patří k vyšší vrstvě.
Bílý olověný prášek se míchal s tukem nebo vodou a nanášel přímo na obličej. Výsledek byl okamžitý: hladká, světlá, téměř „dokonalá“ pleť.
Jenže pod povrchem se odehrávala katastrofa. Olovo se postupně vstřebávalo do těla a způsobovalo vyrážky, padání vlasů, rozpad zubů a poškození nervového systému. Mnoho žen se tak dostalo do začarovaného kruhu – čím víc si pleť ničily, tím víc make-upu používaly, aby škody zakryly.
Arsen: elixír krásy, který pomalu zabíjel
Pokud chtěla žena ještě jemnější a zářivější pleť, sáhla po arsenu. Ten se přidával do krémů, pudrů, ale dokonce i do pilulek, které slibovaly krásu zevnitř.
Krátkodobě mohl arsen skutečně zlepšit vzhled pleti. Dlouhodobě ale vedl k chronickým otravám, nevolnosti, zvracení, vypadávání vlasů a poškození vnitřních orgánů. Přesto se tyto produkty doporučovaly i mladým dívkám, které toužily po „dokonalé“ pleti.
Rtuť, fosfor a další šílenosti
Olovo a arsen nebyly jediné nebezpečné látky v kosmetice. Rtuť se používala jako prostředek proti vráskám a pigmentovým skvrnám, protože dokázala pleť zesvětlit a sjednotit.
Bílý fosfor se zase přidával do některých přípravků, aby pokožce dodal jemný lesk a zdání zdraví. Ve skutečnosti ale tyto látky poškozovaly ledviny, nervový systém a mohly vést i k vážným zdravotním komplikacím, včetně neplodnosti.
Krása nebo společenský tlak?
Touha po světlé pleti nebyla jen otázkou estetiky, ale i společenského postavení. Bledá pokožka byla symbolem bohatství, urozenosti a „čistoty“. Naopak opálená pleť naznačovala těžkou práci na slunci a nižší společenskou třídu.
Právě tento tlak vedl mnoho žen k tomu, že riskovaly, často vědomě, své zdraví. Touha zapadnout nebo být obdivovaná byla silnější než obavy z následků.
A nebyly to jen ženy. I muži z vyšších vrstev používali pudry a krémy s olovem nebo rtutí, aby působili upraveně a reprezentativně.
Krémy krásy, které zabíjejí
Nejvíc znepokojivé je, že nebezpečí nebylo úplně neznámé. Už v 19. století existovaly případy otrav, o kterých se vědělo.
Přesto se kosmetika s arsenem dál prodávala a reklamy ji propagovaly jako tajný elixír mládí. Okamžitý efekt byl zkrátka silnější než dlouhodobé následky. Ženy si tak doslova každý den nanášely na tvář jed – a doufaly, že právě jim se nic nestane.
Dnes už naštěstí jiný svět
Moderní kosmetika prochází přísnými testy a regulacemi. Honba za krásou ale dlouhá staletí byla nebezpečně slepá a lidé si své krásné a dokonalé bledé tváře užívali… až do smrti. Měli asi v mysli zakořeněné, že pro krásu se musí trpět..
Zdroje:
https://www.nationalgeographic.com/science/article/ingredients-lipstick-makeup-cosmetics-science-history
https://www.smithsonianmag.com/science-nature/five-unusual-ways-people-used-lead-180985961/
https://www.forbes.com/sites/davidbressan/2021/07/15/stone-age-cosmetics-based-on-lead-mineral-oldest-of-its-kind/
https://www.historicmysteries.com/history/toxic-cosmetics/26842/
