Článek
Říká se, že nás minulé životy ovlivňují v současném životě. Na internetu můžeme najít různé testy, díky kterým zjistíme, kým jsme v minulém životě byli, ale jedná se spíše o zábavu.
Někteří lidé dokonce tvrdí, že si pamatují své minulé životy, většinou se jedná o malé děti. A také je vypráví.
Jsem svůj dědeček
Tenhle příběh se stal Gusovi Taylerovi. Rok před tím, než se narodil, zemřel jeho dědeček August. Chlapec od svých 18 měsíců tvrdil: „Jsem svůj dědeček.“ Rodiče tomu nepřikládali jakýkoli význam, mysleli si, že se jedná o dětskou fantazii. Když mu ale ukázali fotoalbum, poznal svého dědečka a tvrdil, že je to on. Dokonce si ve svých 4 letech vzpomněl na svou sestru z minulého života, kterou někdo zavraždil a její tělo nalezli v San Francisku na pláži. Ano, skutečně tomu tak bylo, ale rodina nikdy o tomto nemluvila. Uchovávala to jako hrůzné tajemství.
V minulém životě jsem se nestihla narodit
Kendra Carter byla 4 roky stará holčička, když začala chodit na lekce plavání k instruktorce Ginger. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby Ginger nebyla její matkou z minulého života. Mezi holčičkou a Ginger vznikl vztah, dívka vyprávěla, že byla u maminky v bříšku a zlý pán ji vyndal z břicha, nenarodila se. Ginger ale skutečně šla před tím na potrat. Ginger a Kendra spolu trávily hodně času a měly mezi sebou zvláštní vztah.
Matce Kendry se to moc nelíbilo, tak zařídila, aby se dcera s instruktorkou nesetkávala. Dívka začala mít deprese a přestala mluvit. A tak maminka nakonec povolila setkávání své dcery s instruktorkou plavání a současně její matkou z minulého života. Podle příběhu dívka věděla, kdo je Ginger. Obě duše si vše vynahrazovaly. Příběh pochází z knihy Life Before Life (Život před životem).
Jsem z ostrova Barra
Cameron Macauley se narodil ve skotském Glasgow. když mu byly 4 roky, říkal mamince, že pochází z ostrova Barra. Vyprávěl o bílém domě, kde žil. O krásné pláži, kam přistávala letadla a o tom, že měl černobílého psa. Také o svém otci který zemřel, když ho přejelo auto. Jmenoval se Shane Robertson. Stýskalo se mu po jeho „matce“ z minulého života, zhoršoval se mu zdravotní stav a tak rodiče s chlapcem letěli na ostrov. Přistáli nedaleko pláže. Bílý dům Robertsnových našli, dokonce i v jejich rodinném fotoalbu našli fotku auta a černobílého psa. Rodina Robertsových ale neměla nikoho v rodině, kdo by zemřel po autonehodě a nikoho, kdo by se jmenoval Shane. Ale zase chlapec dokonale znal cestu k domu.
Tady jsem pohřbená
Virginie zemřela 16 let před tím, kdy se její sestra Estell narodila. Estell byla rok a půl stará holčička a rodiče s ní jeli kolem hřbitova, kde jejich dcera Virginie byla pohřbená. Estell ukázala na hřbitov: „Tady jsem pohřbená.“ Nutno dodat, že přes zeď nebylo na hřbitov vidět. A pak chtěla slamák, který Virginie ráda nosila.
Filmy o minulých životech
Včerejší děti : Hlavní hrdinka žijící v Americe je těhotná a začínají se jí zdát zvláštní sny o vesničce v Irsku z doby 30. let minulého století. O tom, jak tam žila, měla děti a manžela, který se k ní a k dětem choval více než hrubě a hodně pil. Zemřela během porodu posledního dítěte. Nakonec se vydá do daného městečka. Příběh byl nafilmován podle skutečné události.
Psí poslání: Příběh tentokrát vypráví o reinkarnaci psa. Hlavní hrdinou je věrný pes Bailey a jeho Ethan. Když pes zemře, několikrát se reinkarnuje do různých ras psů, až se dostane zpět ke svému Ethanovi. Ten je už ale starší pán a nikoli mladý kluk.
Knihy o minulých životech
Minulé životy jsou pěknou inspirací i pro některé spisovatele.
Barbara Erskine -Žila jsem již před staletími
Brian L. Weis- Mnoho životů, mnoho mistrů.
Raymond A. Moody- Život před životem
Jana Štrausová- Děti nového věku
zdroj:
