Zvládla jsem všechny motanice hlavy

Jako první vždycky sáhnu po hořčíku. Zjistila jsem totiž, že při jeho nedostatku se mi začne příšerně točit hlava, mockrát jsem měla pocit, že upadnu. A jak jsem to zjistila? Už měsíc se mi motala hlava, v noci se k tomu přidaly křeče do nohou, což je neklamná známka toho, že chybí hořčík. Začala jsem brát hořčík křeče přestaly, ale přestalo i motání. Později jsem si ověřila, nejen u našich zákazníků, ale i od odborné veřejnosti, že to možné je.

A odborné vyjádření

Hořčík je klíčový minerál, který se podílí na správné funkci nervové soustavy, svalů a regulaci krevního tlaku. Pokud ho má organismus dlouhodobě nedostatek, může dojít k narušení přenosu nervových vzruchů a k poruchám regulace cévního napětí, což se může projevit právě závratěmi, slabostí nebo pocitem nejistoty při chůzi. Podle odborníků z Mayo Clinic patří mezi typické příznaky nedostatku hořčíku mimo jiné svalové křeče, únava, nervozita, nepravidelný srdeční rytmus a také závratě. Ty mohou vznikat i nepřímo – například v důsledku nízkého krevního tlaku nebo srdečních arytmií, jejichž vznik je s nedostatkem hořčíku rovněž spojován.

Lékaři zároveň upozorňují, že riziko nedostatku hořčíku je vyšší u osob vystavených dlouhodobému stresu, při nadměrné fyzické či psychické zátěži, u lidí s jednostrannou stravou, při zvýšené konzumaci alkoholu nebo u osob užívajících některé léky (například diuretika).

Jsem workoholik a pokud tenhle „koníček“ dosáhne maxima, upozorní mě migréna, že je čas s tím přestat. A je to drsné upozornění. Migréna totiž není jen bolest hlavy, jak si často lidé myslí, ale je to ošklivý záchvat, který nikomu nepřeju. Mně začíná točením a hučením v hlavě, před očima mám černé obrazce, které se otvírají a zavírají, přestávám vidět, padám na zem. Těžko se to popisuje, ale je to fakt docela hrozné. Ovšem naučila jsem se s tím žít.

Nejdůležitější je, nenechat ten záchvat rozjet, takže jakmile cítím, že se něco děje, začnu pít rychle hromadu vody, třeba pět, šest sklenic a strčím si hlavu pod vodu. Tím se ten záchvat zabrzdí a celý problém odezní. Dobré je si pak uvařit bylinkový čaj, na trhu jich je spousta, ten náš obsahuje Meduňku, Vrbku, Ginko Bilobu, Kopretinu Řimbabu a Dvouzubec trojdílný. Je kvalitní, pomáhá, ale není to podmínkou. Ať vyberete jakýkoliv, důležité je v klidu a v pohodě jej vypít a pak si jít lehnout a prospat se. Migréna je totiž hodně vyčerpávající.

A odborné vyjádření

Migréna je z odborného hlediska chronické neurologické onemocnění s typicky záchvatovitým průběhem. Nejde pouze o bolest hlavy, ale o komplexní poruchu regulace nervového systému a mozkové činnosti. Tento pohled sdílí například Světová zdravotnická organizace, která řadí migrénu mezi významná neurologická onemocnění s dopadem na kvalitu života, i International Headache Society, jež stanovuje mezinárodní diagnostická kritéria migrény.

U řady pacientů se migréna projevuje i výraznými neurologickými příznaky, mezi které patří poruchy zraku, točení hlavy, hučení v uších, porucha rovnováhy nebo dočasné výpadky zorného pole. Tyto projevy jsou typické zejména pro migrénu s aurou a podle odborných neurologických zdrojů, například Mayo Clinic, vznikají v důsledku přechodných změn elektrické aktivity mozkové kůry. Přestože mohou působit dramaticky a pro pacienta velmi děsivě, nejde o trvalé poškození mozku.

Migrénový záchvat bývá velmi vyčerpávající a může mít několik fází – od varovných příznaků přes neurologické projevy až po následné vyčerpání, které často vyžaduje klid a spánek. Spouštěčem migrény bývá mimo jiné dlouhodobý stres, psychické přetížení a také nedostatečný pitný režim, což potvrzují neurologická doporučení publikovaná například NHS.

Z pohledu medicíny je dehydratace považována za jeden z významných spouštěčů migrény. Odborné společnosti i klinická pracoviště proto doporučují dbát na dostatečný příjem tekutin a při prvních příznacích záchvatu hydrataci aktivně doplnit. U části pacientů může rychlé doplnění tekutin v časné fázi migrény vést ke zmírnění nebo zpomalení rozvoje záchvatu. Tento postup je v odborných textech popisován jako podpůrné nefarmakologické opatření, nikoli jako samostatná léčba.

Chladové podněty, například ochlazení hlavy studenou vodou, nejsou standardní léčebnou metodou, ale v neurologické praxi jsou popisovány jako individuální úlevová strategie. Někteří odborníci upozorňují, že chlad může ovlivnit cévní regulaci a snížit intenzitu přenášených bolestivých signálů, což může u citlivých pacientů přispět k úlevě v počáteční fázi záchvatu.

Bylinné čaje jsou odborníky vnímány jako podpůrný prostředek ke zklidnění nervového systému a regeneraci po záchvatu. Některé byliny, například meduňka, kopretina řimbaba nebo ginkgo biloba, jsou dlouhodobě zmiňovány v neurologické a fytoterapeutické literatuře jako doplněk režimových opatření. Jejich účinek nelze považovat za náhradu odborné léčby, mohou však vhodně doplnit celkový přístup ke zvládání migrény, což připouští i odborné neurologické společnosti, včetně Česká neurologická společnost.

Migréna je onemocnění, které vyžaduje respekt, včasnou reakci na první příznaky a individuálně nastavený přístup. Klid, hydratace a odpočinek jsou v doporučeních odborníků opakovaně zmiňovány jako důležitá součást zvládání tohoto onemocnění.

„Dnes je blbej tlak,“ slyšívám někdy v krámku. Nemusí mi to nikdo říkat, protože moje mírně se motající hlava, mi to už dávno řekla. Takže pokud nezabere hořčík a ani voda, je jasné, že je potřeba hledat jinde. A tak po mnoha neúspěšných pokusech zabral až levandulový čaj. Stačí jen pár kvítků i pár doušků a situace se začne vylepšovat. Já jsem ještě tuhle zázračnou bylinku doplnila ibiškovým čajem.

A odborné vyjádření

Motání hlavy v souvislosti se změnami počasí je jev, který je v medicíně označován jako meteosenzitivita nebo meteorotropní reakce organismu. Nejde o samostatné onemocnění, ale o soubor fyziologických reakcí na změny vnějších podmínek, zejména atmosférického tlaku, teploty, vlhkosti vzduchu a elektrických změn v atmosféře. Tento fenomén je dlouhodobě popisován v lékařské literatuře a uznáván odbornými institucemi, například Světová zdravotnická organizace, která meteosenzitivitu uvádí jako faktor ovlivňující zdravotní stav části populace.

Změny atmosférického tlaku mohou ovlivňovat regulaci krevního oběhu a činnost autonomního nervového systému. Podle odborníků z Mayo Clinic mohou tyto změny vést k pocitu závratě, nejistoty v prostoru, lehkému motání hlavy, únavě nebo tlaku v hlavě, zejména u citlivějších jedinců. Výrazněji se tyto obtíže objevují při rychlých změnách počasí, typicky při přechodu tlakových níží a výší.

V českém prostředí se vliv počasí na lidské zdraví dlouhodobě sleduje také v rámci biometeorologických pozorování, například Český hydrometeorologický ústav, který upozorňuje, že prudké změny tlaku a teploty mohou u části populace vyvolávat subjektivní zdravotní obtíže, včetně závratí, bolestí hlavy a poklesu koncentrace.

Pokud se motání hlavy nelepší po základních režimových opatřeních, jako je doplnění tekutin nebo minerálů (například hořčíku), je podle odborníků vhodné uvažovat o vlivu nervového systému a psychofyziologického napětí. Autonomní nervový systém totiž hraje klíčovou roli v adaptaci organismu na změny prostředí a u citlivých osob může reagovat přehnaně.

Z pohledu odborné fytoterapie jsou některé byliny tradičně využívány ke zklidnění nervového systému a podpoře rovnováhy organismu. Levandule je dlouhodobě popisována v odborných zdrojích jako rostlina s mírným sedativním a anxiolytickým účinkem. Podle přehledových studií a doporučení fytoterapeutických pracovišť může levandule napomáhat ke snížení vnitřního napětí a nepříjemných vegetativních projevů, mezi které patří i pocit motání hlavy.

Ibiškový čaj je odborníky spojován zejména s podporou krevního oběhu a mírným vlivem na regulaci krevního tlaku. V kombinaci s levandulí může působit harmonizačně a podpořit adaptaci organismu na zevní změny, což je u meteosenzitivních reakcí považováno za žádoucí. Tyto byliny nejsou léčbou příčiny, ale mohou být vhodnou součástí režimových opatření zaměřených na zmírnění obtíží.

Motání hlavy v souvislosti se změnami počasí je tedy odborně uznávaný jev, který vychází z individuální citlivosti nervového a cévního systému. Pokud se obtíže opakují, je vhodné je vnímat jako signál organismu ke zpomalení, zklidnění a podpoře adaptačních mechanismů, nikoli jako banální nebo „vymyšlený“ problém.

Autorka Alena Klímková je majitelkou malé firmy s kořením, bylinkami a čaji, která se snaží spolu se svým manželem vrátit koření a bylinkám důležitost, kterou si zaslouží.