Článek
Pro politiky nejspíš není úplně obvyklé začínat sváteční den už v 8.30 hodin, ovšem právě u premiéra Babiše, který se roky holedbá tím, jak ráno vstává brzy a už úkoluje své ministry či spolupracovníky, poněkud překvapí, když dorazil na sjednanou schůzku o 15 minut později a ještě se ani slušně neomluvil. Být u toho moje babička, komentovala by to úslovím o dochvilnosti coby vlastnosti králů.
Na druhou stranu, Praha je známá svou složitou dopravní situací, i když právě dnes - se začátkem prodlouženého víkendu - asi nehrozila hned po ránu zácpa od Průhonic až na Hradčany.
Celé to spíš zapadá do „modu operandi“ aktuální vlády, která si sama vybrala za svého protivníka č. 1 prezidenta republiky. Ať už živí nepřátelství nenaplněné ambice Andreje Babiše, kterého při minulé volbě hlavy státu porazil Petr Pavel o statisíce hlasů, nebo jde pořád o zášť vyvolanou nejmenováním Filipa Turka z Motoristů na post libovolného ministra (což se během posledního půl roku několikrát potvrdilo jako jedno z nejprozíravějších prezidentových rozhodnutí), notabene kohabitační SMS od předsedy Motoristů Macinky, citelná nechuť ze Strakovy akademie vůči Hradu je čím dál patrnější.
V mnohém to připomíná kampaň, kterou vedl současný premiér proti svému předchůdci, kdy jej posměšně označoval za „nejslabšího premiéra“ a vládu za „pětidemolici“. Bez ohledu na fakta část obyvatel podlehla stokrát opakované lži a uvěřila, i přes často osobní trpkou zkušenost s minulou Babišovou „covidovou“ vládou, že on je jedinou spásou pro celou Českou republiku.
Jak se svými věrnými premiér nakládá, jsme se mohli opět přesvědčit během vynesení rozsudku nad jeho bývalou spolupracovnicí Janou Nagyovou, kterou nakonec nechal „na holičkách“. Za svou práci ve formě dotačního podvodu a poškození zájmů Evropské unie, kterou pro něj provedla, byla po zásluze „oceněna“ tříletým trestem podmíněně odloženým na zkušební dobu pěti let, a k zaplacení peněžitého trestu ve výši půl miliónu korun. Babiš se před trestem zbaběle schoval za poslaneckou imunitu.
Teď už vede soustavnou kampaň proti současné hlavě státu, přičemž zapomíná na prostý fakt, že právě Petr Pavel má k obraně nejvíc co říct nejen s ohledem na funkci vrchního velitele Armády ČR, ale i díky osobním zkušenostem z boje i z NATO.
Premiér se ke svému pozdnímu příjezdu na Hrad měl vyjádřit, že „není Pavlův podřízený.“ To má samozřejmě pravdu, ovšem zapomíná na prostý fakt, že je podřízeným nás všech - bezmála 11 miliónů obyvatel České republiky. Nikdo ho do politických funkcí nenutil, rozhodl se pro ně sám a (téměř) dobrovolně.
Čili by se podle toho měl i chovat a postavit sám sebe mentálně do role „prvního služebníka“ vlasti, nikoliv zájmů svých či kohokoliv jiného. Tedy pokud mu to jeho ego někdy dovolí. V opačném případě by se měl sám s polickými ambicemi rozloučit, než nadělá ještě větší škodu.
Pro další informace:
