Článek
Jméno autora zarezonovalo ve většině kulturní společnosti výrazně v roce 2009, kdy se po pár týdnech dohadů přiznal k zajímavé mystifikaci nebo - budeme-li přísní - k podvodu. Totiž, že své literární umění, které dekoroval Knižní klub dokonce cenou pro nejlepší knihu roku, propůjčil smyšlené vietnamsko-české dívce Lan Pham Ti, pod jejímž jménem vydal novelu „Bílej kůň, žlutej drak“.
Kritici tehdy vynášeli debut začínající spisovatelky až do nebe za to, jak pronikla do tajů našeho jazyka a dovede s ním obratně popisovat nejen situace, ale i emoce. O to studenější sprchu dostali, když následně zjistili, že se jedná o autora už publikujícího, byť spíš s regionálním než celostátním dosahem.
Naštěstí, protože šikovných spisovatelů není nikdy dost, jen ti z okraje mají mnohem náročnější cestu „nahoru“ na pražský nakladatelský Olymp či brněnský literární Parnas. Čest výjimkám typu Karin Lednické, které se i přesto prosadily.
Ostatně, Jan Cempírek by spíš překvapil, kdyby v sobě dar slova neměl. S lehkou nadsázkou řečeno literaturu doslova nasával s mateřským mlékem. Jeho maminka byla dlouholetou ředitelkou českobudějovické knihovny a dobrou duší řady událostí ze světa knih a informačních médií na jihu Čech.
Podstatná část děje se odehrává na rozhledně a v přilehlé turistické chatě
Po knížkách s tématikou stopu, tančírny na Novém Zélandu, či sebezpytování „nejšťastnější generace“, se tentokrát stává nejen dějištěm, ale i jednou z hlavních postav prózy Nahoru opravdová hora. Jak sám autor ve své závěrečné poznámce vysvětluje a znalci sami rychle odhalí, jde o Kleť - nepřehlédnutelný symbol části jižních Čech.
Když na jejím vrcholu kníže Josef II. ze Schwarzenbergu z nedalekého českokrumlovského zámku nechal postavit mezi lety 1822 - 25 kamennou rozhlednu, nejspíš ještě netušil, že tím nastartuje poměrně čilý, už dvousetletý turistický ruch. Za socialismu sem lidé stoupali nejen kvůli vyhlášené hvězdárně, ale i pro možnost za jasného počasí dohlédnout až na „Západ“. Tedy konkrétně na vrcholky rakouských Alp.
S tím také souvisí jedna ze zápletek knihy - návštěva mecenáše u zvonu svobody, který na výzvu majitele turistické chaty pomohl zafinancovat. Teď přijíždí zkontrolovat, jak jeho dar zní do kraje. Že je za tím ještě v druhém plánu propojena další, tentokrát ryze privátní pohnutka, to už si pozornější čtenář může postupně vydedukovat.
Cempírek nakonec i tenhle příběh dovypráví flashbackem do minulosti, stejně jako situace, proč místní hostinský má slabost pro paraplegičku Beatu, nebo co dovede vytočit zdánlivě smířlivé trampy-seniory z osady v Malinovém lomu. Asi nejdojemnější je pak linka entomologa - nadšence s poznáním, že za objev vzácného tesaříka alpského má smysl zaplati i cenu nejvyšší, je-li dosaženo kýžené mety.
Zvon svobody byl na Kleti instalován v roce 2019
Sympatických 226 stran v malém formátu tak akorát do kabelky nebo batohu je dokonalým prázdninovým společníkem, navíc díky obálce s něžně zadumanou ilustrací Elišky Strakové i krásným na pohled.
A když si dáte tu práci, možná mezi řádky objevíte i několik drobných fórků, jakým je třeba jméno majitele chaty - schválně si ho zadejte do vyhledavače.
Summa summarum je Nahoře příjemné čtení na líné letní odpoledne nebo několik podvečerů, které vás možná inspiruje k tomu, abyste si sami udělali výlet „nahoru“. Možná se dozvíte i něco sami o sobě podle toho, který typ výstupu si zvolíte - jestli to bude trampskou cestou přes výmoly, rachitickou lanovkou nebo značenou turistickou stezkou.
Pro další informace:
Jan Cempírek: Nahoře, Vyšehrad,2026
