Článek
Dívka z okrajové části Brna nebyla sama, 20. listopadu 1944 se takových provinilců proti nucenému nasazení sešlo na brněnském policejním ředitelství rovnou 116. Většina si měla odsedět krátký trest spíš pro výstrahu, a pak se šupem vrátit montovat zbraně pro Hitlerovo vítězství, kterému už v té době věřil jen málokdo.
Kuchařka právě začala do várnic nandávat menáž pro všechny zadržené výtečníky, když se rozhoukaly sirény. Brno mělo tou dobou už svou zkušenost, v srpnu 1944 si poprvé vyzkoušelo, co to znamená, když na něj padají bomby. Proto se většina lidí vydala rovnou do krytů.
Stavba nového policejního ředitelství proběhla mezi lety 1924 - 1927
V jen dvacet let staré budově policejního ředitelství byl kryt ve sklepě, kde se sešli jak zaměstnanci, tak většina zadržených a vyšetřovaných. Nikdo z nich v té chvíli netušil, že na Brnem právě přelétá 149 bombardérů, které moravskou metropoli zasypou během 20 minut 2.500 pumami o váze od 50kg do 500 kg.
Pilotům nijak nepomohla mlha s téměř nulovou viditelností, proto bomby padaly do míst tušeného hlavního nádraží, ale zásah dostalo i širší centrum města.
Poničený byl výstavní obchodní dům Letmo naproti nádražní budově, dominikánský klášter i s kostelem sv. Michala, moderní palác Morava naproti dnešnímu Mahenovu divadlu, ale přímý zásah dostalo i policejní ředitelství na Orlí ulici.
Jedno ze schodišť do suterénu budovy
Jedna z bomb vletěla i do cely předběžného zadržení, kde byla zavřená Božena. Výsledkem bylo její rozsáhlé zranění, se kterým ji po odhoukání náletu rychle transportovali do nemocnice na Žlutý kopec, kde už ale druhý den zemřela. A tak ji téměř doma dohnalo to, čemu se svým odmítnutím „služby Říši“ chtěla vyhnout.
V suterénu poničeného policejního ředitelství toho dne zahynulo celkem 40 lidí, včetně zřízenců a kuchařky. Další desítky se podařilo ze sutin zachránit s většími či menšími zraněními. Celkem toho dne v Brně zemřelo bezmála 600 lidí, dalších 6.000 občanů přišlo o střechu nad hlavou.
Vzpomínkový reliéf na brněnské policisty padlé v 2. světové válce je k vidění ve vstupní hale budovy
Na to, že moderní budova ještě nebyla oficiálně otevřená ani dvě desítky let, už toho do roku 1944 byla svědkem dost. Původně pracovalo policejní ředitelství od roku 1911 „za rohem“, na dnešní ulici Benešova 8. Tam ale sídlilo jen v pronájmu a prostory po vzniku velkého Brna (přičleněním okolních obcí, mj. Králova Pole) přestaly stačit. Proto padlo rozhodnutí, že policie dostane zbrusu novou budovu „na míru“ na velkorysé rohové parcele v Orlí ulici.
Její autoři - mladí architekti Jaroslav Grunt a J. A. Šálek si pečlivě zjistili, co všechno takové policejní ředitelství ke své činnosti potřebuje. Poté navrhli dvoukřídlou budovu se zaobleným nárožím, do které vedou hned dva vchody. Od centrálního schodiště v hale se rozbíhá spleť chodeb jak do jednotlivých křídel, tak i do pater.
Centrální hala
Funkcionalistická budova s čistě puristickou fasádou ovšem skrývá jedno tajemství. Aby byl prostor dobře rozvržený a splňoval nejen čistě provozní podmínky, ale měl i dostatek místa do budoucna, skrývá se uvnitř, oddělené jen malým dvorkem, ještě třetí, zadní křídlo.
Aby se do všech částí dostalo denní světlo, sáhlo se po do té doby nebývale velkorysých prosklených plochách členěných symbolickým mřížováním. To sice odpovídalo funkcionalistickému pojetí, ale zároveň i vzbuzovalo respekt u těch, kdo sem vstupovali s ne úplně čistým svědomím.
Kromě kanceláří a výslechových místností se do objektu musela vejít i malá věznice pro zadržené a předvedené, než budou dotyční odesláni do káznice na Cejlu. Také nesměla chybět kasárna pro svobodné policisty, kteří v té době ještě museli v budově rovněž bydlet. S tím souvisela i kuchyně a jídelna pro mužstvo.
Opticky zamřížované hlavní schodiště
Navíc se na ředitelství vydávaly cestovní pasy a dostatek prostor musel být vyhrazený i pro rozsáhlou kartotéku, kde se kromě lapků, vrahů a jiných pobertů vedly i přehledy politicky nespolehlivých občanů. V čase první republiky tedy zejména fašistů a komunistů.
Právě obsáhlá kartotéka se stala záminkou k přepadení a obsazení budovy v noci ze 14. na 15. března 1939, kdy sem po krátké potyčce vtrhli němečtí ordneři vedení JUDr. Karlem Schwabem.
Brněnský rodák, který byl pro svou špionáž ve prospěch Polska a Maďarska zatčen československými úřady už v roce 1922 ještě coby student práv, získal po dvou letech milost prezidenta T.G. Masaryka. Díky tomu mohl v roce 1926 práva dostudovat a o tři roky později si otevřít vlastní advokátní praxi. Jeho ambice ovšem sahaly mnohem výš.
Za obsazení brněnského policejního prezidentství a předání budovy do rukou gestapa získal Schwab post zemského viceprezidenta moravskoslezského, který si podržel až do konce války. Po ní byl souzen a popraven.
Prostor mezi jednotlivými křídly budovy tvoří malý dvorek
Na Orlí ulici se během pár dnů po vyhlášení protektorátu otevřela první brněnská úřadovna gestapa, která se po pár měsících stěhovala do Mozartovy ulice, aby těsně před Vánocemi 1940 zakotvila v jen nedlouho před tím dokončené budově právnické fakulty Masarykovy univerzity na ulici Veveří.
Do „svého“ se na Orlí vrátilo české četnictvo, které mělo mj. za úkol zasahovat proti „běžné“ kriminalitě. Mezi jejich povinnosti ovšem také patřilo perzekuovat mladé české chlapce a dívky, kterým už se nechtělo pracovat pro pomalu se hroutící Třetí říši, jak tomu bylo i u v úvodu zmiňované Boženy Antonínové.
Fasádu zdobí z obou stran reliéf lva ze státního znaku ČSR od sochaře Josefa Kubíčka
Po konci války se do opravované budovy vrátila obnovená československá policie už 17.5.1945, ale dlouho v ní nepobyla. Během pár let ji vystřídalo střední odborné učiliště spojů. Když pak začátkem 90. let přebrala komplex pošta, rozhodla se celou budovu upravit pro své potřeby. Kromě vybudování podzemního trezoru to mj. obnášelo i doplnění centrálního výtahu a celkové zcivilnění prostor.
V současnosti slouží pro potřeby České pošty už jen malá část budovy, zbytek je v majetku Magistrátu města Brna, který sem umístil svůj stavební úřad.
Jeden ze dvou identických vstupů do budovy dnešního brněnského stavebního úřadu
Pro další informace:
