Článek
Když jsem po přestěhování do Brna hledala místo pro rychlé, ale intenzivní venčení, a přitom neměla čas nebo chuť jet až za město, poradila mi kolegyně, ať to zkusím tramvají na konečnou do Čertovy rokle.
Po čase jsem ji poslechla a přiznávám, že nemít u nohy hafana větší velikosti, asi bych se tam víckrát nevrátila. Uprostřed sídliště, které tu vyrostlo v 60. a 70. letech minulého století, totiž byla zarostlá průrva se zakroucenými pěšinami, kde by se asi člověk o samotě za šera spíš bál a rychle utíkal pryč. Jak jsem ale postupně od kolegyně - místní rodačky zjišťovala, nebylo tomu tak vždycky.
Dřevěná socha a pumpa jsou vítaným zpestřením dětského hřiště „Náměstíčko“, kde kromě moderních prolézaček nechybí ani příhodné posezení se stolem a lavicemi, jako udělané pro svačinu v přírodě.
Získat byt na sídlišti Lesná totiž pro Brňáky znamenalo něco jako vyhrát hlavní cenu ve Sportce. Architekti se při jeho plánování inspirovali bydlením ve finské Tapiole (odtud občas přezdívka Brněnská Tapiola) a navrhli promyšlené a vzdušné řešení s domy dál od sebe, takže zbylo spoustu prostor pro zeleň.
Kromě vlastního bydlení nechyběla ani kompletní síť služeb, včetně obchodů, školy a dalších služeb. Co ale místní vysoce cenili, byla rychlá možnost dostat se během pár minut do centra díky tramvajovým a autobusovým linkám.
Paneláky skryté za vzrostlými stromy jsou jen pár metru od „horního“ hřiště, takže rodiče se nemusí bát vypustit své ratolesti s kamarády ven, jak to znali ze svého dětství
Největší výhodou je sám fakt, že stačí udělat odkudkoliv pár kroků - a jste v zeleni, aniž byste museli překonávat jakékoliv bariéry. To oceňují především senioři - pamětníci původní Lesné, která byla původně rozdělena na celkem 4 okrsky.
Každý z nich měl centrum se samoobsluhou, restaurací a dalšími službami. Ve vybavení nechyběly ani 3 základní školy (z jedné z nich je dnes taneční konzervatoř), poliklinika a plavecký bazén.
„Horní“ dětské hřiště Haškova také dostalo novou podobu a ani tady nechybí posezení
S nástupem nového tisíciletí ale začala zeleň v Čertově rokli trpět suchem a časem i kůrovcovou kalamitou. Proto proběhla v letech 2020-21 rozsáhlá rekonstrukce, kdy se část zeleně obměnila.
Kromě toho se vybudovaly zádržné systémy, aby všechna voda hned neodtékala a zůstávala u kořenů rostlin. Díky tomu by lidé neměli přijít o vzácný kus přírody uprostřed sídliště.
Eldorádem je v centrální části rokle zachovaná halda hlíny s odhalenými pařezy a kořeny, kam se v zimě chodilo sáňkovat s menšími dětmi. Dnes většinou chybí to nejdůležitější - sníh.
Momentálně jsou ještě na některých místech vidět části zahradnických „vychytávek“, ale i ty postupně zarostou a „zmizí“ z očí. Mimoto probíhá další dosazování nových stromů tak, aby postupně přirozeně nahradily staré a nemocné předchůdce.
Dosud viditelné zahradnické úpravy
Celou pekelně náročnou rekonstrukci se podařilo zrealizovat vůlí místních „Lesňáků“ z Občanského sdružení Ježová, kteří spolu s městskou částí Brno-Sever žádali o finance Evropskou unii. Podařilo se a EU přispěla polovinou nákladů.
Celkově přišlo „nové bydlení pro čerty“ na víc jak 10 miliónů českých korun, ale užitek je z nich přímo andělský.
Čertova rokle je důkazem, jak Evropská unie pomáhá pro lepší život svých občanů
Ostatně na to, aby čerti v rokli moc neřádili, dohlíží i blahoslavená Marie Restituta, rodačka z nedalekých Husovic, kterou popravili za války nacisté. Jí zasvěcený moderní kostel byl na spodním konci Čertovy rokle otevřen v roce 2020.
Kostel blahoslavené Marie Restituty na brněnské Lesné vznikl podle návrhu architekta Marka Jana Štěpána
Pro další informace:
