Hlavní obsah
Bydlení a architektura

Ikonická stavba nejdřív vítala cestující do Brna, pak je posílala do světa

Foto: anonymous/wikimedia.commons/public domain

Městská ubytovací kancelář v roce 1928

V roce 1928 se slavilo první desetiletí nové republiky a součástí oslav se stalo i otevření Brněnského výstaviště, kam proudily statisíce návštěvníků. Většina z nich potřebovala někde přespat.

Článek

Když se v desátém roce naší první republiky otevřely brány Výstavy soudobé kultury v Československu, nad níž převzal záštitu prezident T.G. Masaryk, bylo všude cítit nadšení pro budování něčeho nového. Nakonec do Brna dorazily během půl roku přes 2 milióny lidí nejen z celé země, ale i ze zahraničí.

Brněnská přehlídka si v ničem nezadala s obdobnou výstavou, kterou pořádala Praha v roce 1891. Pravda, budování výstaviště v Pisárkách předcházela určitá kontroverze. Ne až tak úplně dobrovolně odprodal městu své pozemky po vyhořelém cukrovaru podnikatel Viktor Bauer, který v budoucím výstavním areálu vlastnil zámeček a rozsáhlé zahrady.

Foto: Lasy/wikimedia.commons/CC-BY-3.0

Velkoryse pojaté Brněnské výstaviště

Na návštěvníky čekalo nejen 69 moderních pavilónů, výstavní kino či expozice moderního umění, ale také zbrusu nově postavená kolonie Nový dům v nedalekých Žabovřeskách, v sousedství Wilsonova lesa. Kdo chtěl všechno stihnout, musel počítat s tím, že se v Brně zdrží minimálně dva, ale spíš více dnů.

Právě pro tyto účely vznikla naproti hlavnímu vlakovému nádraží, v místě, kde ještě nedávno stála část historických hradeb, drobná zaoblená stavba, která hrdě hlásala, že v ní sídlí Městská ubytovací kancelář, a pro přijíždějící z ciziny rovnou i směnárna.

Foto: Harold/wikimedia.commons/CC-BY-SA-4.0

Stav z roku 2022

Architekt Oskar Poříska už měl s danou lokalitou předchozí zkušenost díky tomu, že v sousedství budoucí ubytovací kanceláře předtím navrhoval patrový objekt propojující v přízemí obchody a v patře restauraci s terasou.

Při navrhování nové zaoblené budovy ve funkcionalistickém stylu tedy dokonale znal místní situaci, včetně výškové nepravidelnosti a světelných podmínek. Proto dovedl denní světlo do svého objektu nejen velkoryse pojatým průčelím z pásových oken, ale také luxferovou stěnou. Mimochodem, ve své době to bylo se svými 9 pásy největší okno sestavené u nás ze skleněných cihel.

Ve čtyřicátých letech prošla budova úpravami - část luxferové stěny byla nahrazena kulatými okny, což budově propůjčilo přezdívku „parník na suchu“. Tak trochu to vystihovalo situaci, kdy sice zde sídlící cestovní kancelář Čedok nabízela pestrou škálu zájezdů do ciziny, ale ne každý měl to štěstí, aby s ní mohl vyjet právě tam, kam ho srdce táhlo.

Foto: knihoMolka

Rekonstrukce začala už v loňském roce

V minulých měsících prošla budova v majetku města rozsáhlou rekonstrukcí, díky níž se podařilo vrátit jí alespoň část podoby, jak ji ve svých bezmála sto let starých plánech pojal architekt Poříska, a to včetně návratu původního točitého schodiště.

Pod dohledem památkářů byl upraven i vstup a vrátila se dvě okna, která míří do ulice Bašty. Železobetonová, částečně nýtovaná konstrukce dostala zpátky původní fasádu a nově slouží jako stylová pobočka rychlého občerstvení.

Doufejme, že její hosty neodradí vyhlídka na zatím chátrající protilehlou funkcionalistickou budovu bývalé nádražní pošty dalšího slavného brněnského architekta Bohuslava Fuchse. I ta by si zasloužila pořádnou rekonstrukci a nové využití, třeba jako moderní muzeum.

Foto: knihoMolka

Funkcionalistická budova pošty (vpravo) s donedávna funkčním páternosterem momentálně moc velkou parádu nedělá

Pro další informace:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz