Článek
Spisovatel Jaroslav Foglar (1907 - 1999) byl proslulý svou pracovní pílí. Nejenže psal své vlastní autorské texty - ať už pod svým jménem nebo pod řadou pseudonymů anglických i ruských, ale do povědomí celé řady dospívajících se hluboce zapsal i tím, že jim odpovídal na nadšené dopisy, které mu ve stovkách posílali po přečtení jeho dobrodružných knížek. Ostatně, nedávno na to vzpomínal i autor Návratu krále Šumavy David Jan Žák, který si s Foglarem v dětství také dopisoval.
Píli a šetrnost (údajně nikdy nic nevyhodil a nechával si každý výstřižek) nejspíš vtisklo Foglarovi neradostné dětství - ve čtyřech letech přišel vinou srdeční vady o otce a spolu s maminkou a starším bratrem se protloukali, jak se jen dalo. Maminka si později pořídila papírnictví a vůně nových tužek i sešitů se Foglarovi nesmazatelně zapsala coby jedna z nejmilejších. Ostatně jeho četné návštěvy to dobře věděly a nosily mu psací potřeby jako drobné dárky.
Vstupem do nového světa bylo pro Jardu, když se coby 13 letý poprvé dostal ke skautům. Pár let ale trvalo, než se skautingu upsal celou duší. Legendární Jestřáb - podle své skautské přezdívky - se v roce 1925 stal vedoucím pražské Dvojky, chlapeckého skautského oddílu, který pak vedl po šedesát let, i v časech, kdy skauting u nás nemohl působit oficiálně.
Právě z kontaktu s kluky všeho věku čerpal inspiraci i ke svým příběhům. Není náhodou, že jednomu ze členů Dvojky, budoucímu chemikovi a pedagogovi Jindrovi Hojerovi, zajistil nesmrtelnost tím, že jeho jméno propůjčil jednomu z hrdinů Rychlých šípů.
Jindra Hojer s legendárním ježkem v kleci
Kde se ale vůbec vzal nápad na slavný hlavolam? Ačkoliv se to nezdá, Jaroslav Foglar začínal svou literární kariéru jako redaktor časopisu Mladý hlasatel, kde měl psát mj. i „drobky“. Jednalo se o krátké zajímavosti z celého světa. Pravděpodobně někde mezi stovkami zpráv, kterými se při tvorbě drobků probíral, byla i ta o hlavolamu tvořeném ostnatou kuličkou v „kleci“.
Ačkoliv byl Foglar až do konce svých dnů přesvědčen, že se jedná o jeho vynález, pravda je taková, že originální hlavolam pochází z Ameriky a poprvé je zmiňován v roce 1895. Firma Peck, Stow & Wilcox Co. v Plantsville v Connecticutu tehdy inzerovala bronzový odlitek se čtyřmi otvory, ve kterém hnízdí kulička se šesti trny. Alespoň tak jej navrhl k realizaci James Quinlan, který svůj vynález nazval Trilby. Pohříchu si drobnost v ceně 10 centů nedal patentovat, což později využili jiní.
Co je ale skutečným Foglarovým originálem? Určitě využití „ježka“ jako úkrytu pro plán létajícího kola Jana Tleskače.
Nejen Záhada hlavolamu, ale i další Foglarovy texty podnítily celou předválečnou a válečnou generaci dětí a dospívajících k četbě - z původně skromného nápadu vytvořit alespoň sto čtenářských klubů vyrostlo po celém Československu na 23 000 míst, kde se děti s chutí dělily o své čtenářské zážitky - a to nejen ve velkých městech, ale i v malých vesničkách, kde do té doby moc vyžití pro jejich věkovou kategorii nebylo.
Že se později na podobný model snažilo navázat vydavatelství Albatros se svou iniciativou Klub mladých čtenářů, je už úplně jiná historie.
Ježci v kleci v různých variantách
Ale ještě zpátky k ježkovi. Dnes existuje kromě kovového i celá řada ježků z plastu či ze dřeva. Pokud jde o správný model, pak by měl být jeden otvor klece o něco širší, než ty ostatní. Najděte ho a provlékněte jím nejdelší bodlinu. Postupně pak ježkem otáčejte a uvolňujte další trny, až se vám podaří dostat celou ostnatou kuličku ven. Jestli bude uvnitř nějaké tajemství, to vám nezaručím, ale minimálně budete mít dobrý pocit, že jste nad ježkem vyhráli.
Pro další informace:
Přepište dějiny | Seznam Podcasty - Na návštěvě u Jaroslava Foglara
