Článek
Byl to celkem zajímavý moment, kdy nevěsta v letech oděná do bílého dirndlu dostala od nejvyššího ruského představitele na své svatbě v srpnu 2018 kytici a „živý“ dar v podobě vystoupení donských kozáků. Putin kvůli tomu přerušil svůj let do Německa za Angelou Merklovou, prý jen jako důkaz dobré vůle, když ho nevěsta při nedávném mezinárodním summitu pozvala.
Už tenkrát mi to připomnělo, jak byla po druhé světové válce Vídeň vyhlášená coby rejdiště všemožných agentů ze všech stran, speciálně pak těch z východu. Ostatně, pokud jste někdy viděli film Třetí muž z pera Grahama Greena s Orsonem Wellesem v hlavní roli, víte, co mám na mysli.
Že se nic nezměnilo ani později dokládají zprávy z nedávné minulosti, kdy podle informovaných zdrojů působí v současnosti ve Vídni na 180 lidí s diplomatickým krytím. Podle střízlivého odhadu jich nejméně 1/3 pracuje na špionáži. Střechy vídeňských domů, kde tito „nájemníci“ bydlí, jsou plné neidentifikovatelných a nepovolených antén a satelitních přijímačů.
Pokud by k tomu nebyly připraveny podmínky, asi by se jim v rakouské metropoli tak nedařilo. Je otázkou, jak moc do hloubky jsou rakouská ministerstva „prošpikována“ více či méně vstřícnými úředníky majícími příslušné věci na starosti. Někdo může být motivován ideologií /ale takových už se asi po loňském únoru moc nenajde/, někdo penězi a další jednoduše tajemstvími, které na něj špióni mohou mít.
Karin Kneisslová bude asi spíš ten první nebo druhý příklad, případně kombinací obojího. Jako dítě vyrůstala v Jordánsku, kde působil její otec jako pilot krále Husajna I. Později se rodina vrátila do Rakouska. V mládí při studiu práv a arabistiky pracovala Karin jako dobrovolnice v Amnesty International a Greenpeace, a její určitá protisystémovost se dá tedy přičíst na vrub mladické horlivosti.
Později nastoupila na rakouské ministerstvo zahraničí, ale v roce 1998 odešla a stala se nezávislou novinářkou s vyhraněnými názory na Evropskou unii. Svými sympatiemi k Rusku se netajila už v době, kdy jako nestranická kandidátka za populistickou Svobodnou stranu Rakouska (FPö) nastupovala v roce 2017 do funkce ministryně zahraničí. Svobodní v té době už spolupracovali s Putinovým Jednotným Ruskem, se kterým o rok dřív podepsali smlouvu a ještě si pochvalovali, jak díky tomu získávají mezinárodní vliv. Rakouská opozice se tehdy nezdráhala označit FPö za „Putinovu pátou kolonu“.
Vláda Svobodných skončila v Rakousku v roce 2019 po skandálu s údajným pokusem o koupi deníku Kurýr za černé, rusko-turecké peníze. S nimi zmizela v propadlišti dějin i Karin Kneisslová.
Nyní se odtud překvapivě vynořila, aby lámanou ruštinou zdravila vesnici Petruševo, kde po ulicích běžně běhají slepice, kozy a kachny. Údajně má v plánu tam ještě nějaký čas zůstat a napsat knihu. A možná se pak zase vrátit do Rakouska…
