Článek
Stromy katalpy jsou původním domovem až na severoamerickém kontinentě, kde se nejčastěji vyskytují v okolí řek a jezer. Teplomilnější druhy pak pocházejí dokonce z Karibiku.
Botaniky zkoumající rostliny západní polokoule už na první pohled zaujaly hluboké květy, které kromě hmyzu lákaly na nektar i některé druhy kolibříků. Bylo jen otázkou času, kdy se stromy s nápadnými listy a ještě nápadnějšími květy dostanou do evropských okrasných parků, ale starý kontinent si „počkal“ až do poloviny 18. století.
Časem se ukázalo, že zatímco čmeláci si s hlubokými květy katalpy poradí celkem bez problémů, pro včely medonosné se stávaly pastí. Sice je pustily do svých útrob, ale ven už se včela dostávala o poznání složitěji a nejednou v květu definitivně uvízla.
Zajímavý je i noční život kolem katalpových květů - po západu slunce se zvyšuje produkce nektaru, který sice není tak sladký jako ve dne, ale o to je ho víc. Proto k sobě katalpy lákají i rozmanité druhy nočních můr, které na nich pořádají „hostiny při měsíčku“.
Katalpy se rozmnožují pomocí semen dozrávajících v překvapivě malém množství (1-3 ks) v poměrně nápadných tobolkách. Mladé stromy bývají citlivé na mráz, ale čím je katalpa starší, tím bývá odolnější.
Ze dřeva vzrostlých stromů, které mohou dosáhnout výšky až 15 metrů, se v jejich domovině vyráběly lodě, vagony, ale i další konstrukce a nábytek. Domorodci na Haiti a na Jamajce mají pro dřevo z katalpy označení yokewood. V Evropě se ale používá jen zřídka, víc se cení samotné stromy pro svou dekorativnost.
Loňské tobolky zůstávají na stromě i během další fáze kvetení
Pro další informace:
