Článek
Kdouloně se téměř vytratily z českých zahrad a je to škoda. Ještě před sto lety patřily k běžně pěstovaným ovocným stromům, byť nikdy nedosáhly obliby dalších malvic. Důvodem je i fakt, že v syrovém stavu nejsou konzumovatelné.
Přesto provází člověka už přes 4.000 let, kdy je člověk poprvé začal pěstovat na severu Číny. Odtud se přes Kavkaz dostaly až do Evropy. Oblibu si získaly nejen pro své aromatické plody, ale i pro krásné, růžovobílé květy, které působí neuvěřitelně dekorativně v kombinaci s většími, temně zelenými listy.
Kdouloň na jaře
Ve starém Řecku byly kdoule symbolem lásky a plodnosti, košík kdoulí proto nesměl chybět na žádné svatební tabuli, spolu s větvemi vavřínu symbolizujícími pro změnu věrnost a souznění.
Narazili byste na ně také ve středověkých klášterních zahradách, kde z nich mniši a jeptišky připravovali tinktury pro nemocné k rychlejšímu hojení ran. Až moderní věda jim dala plně za pravdu, že výtažek z kdoule působí jako účinný dezinfekční prostředek.
Doba kdoulí nastává, kdy už jsou všechny ostatní ovocné plody ze stromů sklizeny. Kdoulím, které kvetou téměř na počátku léta, trvá až do listopadu, než skutečně dozrají a přijde jejich čas. Výhodou je, že jim nevadí ani první mrazy, někteří zahradníci dokonce přísahají na to, že pak jsou jejich plody ještě sladší.
Čas kdoulí nastává v listopadu
V kuchyni mají kdoule hned několik způsobů využití. Před začátkem zpracování si ale dejte na čas s jejich dobrým umytím, abyste je zbavili chloupků a trochu voskovité svrchní vrstvy na slupce. Tu určitě neodstraňujte, skrývá se v ní množství pektinu, který vám pomůže džem správně zahustit a konzervovat.
Právě džem je nejobvyklejší recepturou, ve které se harmonicky propojuje chuť kdoulí s citrusy. Jedním z nejoblíbenějších je kombinace kdoule s pomerančem, hřebíčkem a skořicí. Pro silnou slupku i dužinu si ale musíte na vaření vyhradit víc času, než dosáhnete přijatelně měkké konzistence. Ideální je pak směs rozmixovat, aby se všechny chutě dokonale spojily. A nelekněte se, že ze žlutých kdoulí dostanete oranžový výsledný produkt.
V Ázerbajdžánu se kdoule dostaly v roce 2000 dokonce na poštovní známky
Kromě džemu se ale kdoule dají využít i pro přípravu želé, pálenky, kompotu nebo džusu, který je mimořádně oblíbený třeba v Ázerbajdžánu, zemi, kde se kdoule pěstují po staletí ve velkém a dokonce se tady dostaly i na poštovní známku.
A nebo s nimi můžete udělat to, co znaly naše babičky. Čistý a nepoškozený plod zastelte do prádla a po několika dnech zjistíte, že mu odevzdal svou jemně sladkou vůni.
Pro další informace:
