Článek
O základ budoucí zoologické zahrady, která byla po Liberci teprve druhou veřejně přístupnou na území dnešní České republiky, se zasadil spolek Iris. V jeho plánu bylo pořídit do skleníku pronajatého na příštích dvacet let akvária pro pěstování rybiček a postupně se pokusit získat další pozemky kolem, kde už by vznikla regulérní zoologická expozice, jaké v té době rostly ve světě jako houby po dešti.
Postupně se pro veřejnost otevřely tří voliér s dravými ptáky, liškami a šakalem z Habeše, o rok později přibyla srnčí ohrada a dvě opice z rodu makaků jávských - Šorl a Minda. Zároveň ale přišel příkaz na odstěhování lišek a šakala kvůli zápachu, který rušil návštěvníky stále fungující plovárny.
Tropickou expozicí volně poletují exotičtí motýli, kteří se krmí na miskách s ovocem
I přes potíže s financemi se postupně zooexpozice rozrůstala, takže počátkem roku 1940 už mohli zájemci obdivovat daňky, mývaly, srnce či oslíky. Událostí pro celou Plzeň byl příjezd prvních lvů, levhartice, vlčice a medvědů.
Citelnou ránu dostala plzeňská zoo v roce 1961, kdy v ní vypukla epidemie anthraxu (sněti slezinné) vedoucí k úhynu celé řady zvířat, uzavření stávajících prostor a rozhodnutí vybudovat zoologickou a botanickou expozici v nové lokalitě. Volba padla na bývalý soukromý park rodiny Kodetovy v části Lochotín. Než se její brány poprvé otevřely, byla pro milovníky akvaristiky zřízena odloučená expozice přímo v centru města pojmenovaná AKVA-TERA (1962) zaměřená na tropické a subtropické rybičky a plazy.
Expozicí africké savany dokráčely ke krmení žirafy Rothschildovy
Nová lochotínská expozice začínala v roce 1963 poměrně skromně - s pouhými 29 druhy zvířat. Velká část byla zprvu budována dobrovolnicky, mj. dělníky z nedaleké Škodovky, proto vypadala řadu let spíš jako staveniště než zoologická zahrada. Expozice vznikaly postupně a nepůsobily moc přívětivě - všude mříže a pletivo. Navíc ani to nestačilo, takže se nedlouho po otevření odehrála tragédie - dítě prostrčilo ruku mřížemi k medvědovi a ten mu ji utrhl.
Naštěstí časem začala zahrada dostávat podobu moderní expozice s velkorysými výběhy, kde bariéru mezi návštěvníky a zvířaty - včetně berberských lvů - tvoří především příroda - vodní kanály a vyvýšené zdi se skrytým elektrickým zabezpečením.
Plzeň má úspěšné odchovy lvů berberských, kteří už ve volné přírodě neexistují
V současnosti nabízí plzeňská ZOO domov na 7.000 zvířatům ze 1.200 druhů, včetně naprostých unikátů, jako je pár zmijí pavoučích, které chová v zajetí jako jediná na světě. Zvláštní druh prudce jedovatého hada s návnadou na konci ocasu, která k němu vábí neopatrné ptáky, je součástí Království jedu - expozice, která by klidně mohla zlikvidovat celé město, pokud by nebyla v rukou odborníků.
Zdejší jedinečnou kolekci jedovatých živočichů zdobí i další unikát - tyrkysově modrý chřestýšovec, který je místní celebritou. Kromě naživo v Království jedu totiž na vás bude pomrkávat třeba i z vratných kelímků, které si ZOO nechala speciálně vyrobit.
V sousedství Království jedu je i „okno“ do světa medúz
Kromě zvířat mají v zahradě nepopiratelné místo i botanické exponáty - třeba symbol města Plzně v podobě víc než 400letého Körnerova dubu s dvojitým kmenem, který sousedí s pravou japonskou zahradou.
Jen kousek od ní je pak čínský pavilon s obřími porcelánovými mísami, kde se za jemných tónů orientální hudby prohánějí pestré závojnatky. Pod ním pak kvete dechberoucí kolekce pivoněk, která lemuje červeně lakovaný chodník.
Čínský pavilon
Kdo po něm sestoupí, dostane se až do minulosti. Konkrétně k bývalému zahradnímu domku, který nabízí hned tři mimořádné expozice.
Horní patro patří cestovatelskému tandemu ve složení plzeňského rodáka Miroslava Zikmunda a jeho nerozlučného parťáka Jiřího Hanzelky. Výstava pojmenovaná Past na rovníku mapuje jejich putování světem na přelomu 40. a 50. let 20. století.
Kromě exponátů, jako je model jejich legendární Tatry 87, cestovní temná komora pro vyvolávání fotografií, replika trůnu afrického císaře či kolekce fotografií známá z jejich knih, tu ale návštěvník objeví i živé exponáty původem ze zemí, kudy cestovatelé projížděli.
Past na rovníku - dobrodružné putování Zikmunda a Hanzelky
Přízemí je zasvěceno zakladateli botanické zahrady Miroslavu Vaňouskovi, ale zároveň už připravuje zvědavce na to, co jej čeká ještě o patro níž. Jsou tu totiž vystaveny předměty, které byly objeveny při vyklízení a zpřístupňování krytu vybudovaného v roce 1940 přímo pod Lochotínem.
Komplex čítající 148 metrů štol a 15 navazujících komor se vstupem maskovaným v zahradním domku měl poskytnout útočiště nejvyšším představitelům nacistické moci v Plzni - politickým, vojenským i policejním - v případě předpokládaného náletu na město s jeho pro armádu strategickými továrnami.
Podzemní pevnost vznikla pro potřeby čtyř organizací, a to NSDAP (Národně socialistická německá dělnická strana), Luftschutz (Civilní protiletecká obrana), Schutzstaffel (známa pod zkratkou SS) a Wehrmacht (branná moc). Celkem se tu v případě potřeby mohlo schovávat až 300 osob.
Kryt měl unikátní odvětrávací systém a hned několik protidetonačních komor se speciálními ocelovými záklopami. Ty měli všechny v krytu chránit proti tlakovým vlnám při leteckém náletu či jiném typu ohrožení.
Podzemní svět
Po válce byl kryt na dlouho téměř zapomenutý, než se ZOO rozhodla je vyčistit a přeměnit v další unikát - podzemní expozici, kde kromě krys, pavouků, netopýrů či červotoče umrlčího najdou návštěvníci i axolotly mexické, tertry jeskynní nebo kalony egyptské.
Sice vám možná bude chvílemi běhat mráz po zádech, ale určitě si výpravu pod zem nenechte ujít. Odměnou vám bude i to, že ven se dostanete tajným východem, který je jinak dokonale skrytý zrakům všech, co si nedodají odvahy se do podzemí vypravit.
Pro další informace:
