Článek
Výsledek nebyl jasný ani po osobní návštěvně prezidenta Petra Pavla před časem přímo na jednání vlády. Premiér byl v kleštích - buď mohl naštvat koaličního partnera Motoristy nebo hlavu státu, se kterou se po volbách zuby-nehty snažil držet vztah v intencích slušnosti, i když se mu to mj. při pozdním příchodu 8. května moc nedařilo.
Popůlnoční nátlakové SMS Petra Macinky, které se prezident rozhodl zveřejnit, mu to ovšem pěkně „zavařily“. Kličkovaná mezi Černínským palácem a Pražským hradem dopadla tím, že Babiš ustoupil Motoristům a s důvodem, že prezident během svého mandátu podnikl už 61 zahraničních cest, z toho jen za Babišovy vlády do 12 zemí. Navíc přidal, že ve stejném formátu se sešli zástupci členů NATO už vloni, čímž naznačil, že letošní prezidentova cesta by byla podle vlády tak nějak „navíc“.
Nemám tušení, zda si Babiš všimnul, že během posledních 12 měsíců se situace v Evropě i ve světě radikálně změnila. Ať už jde o Trumpovu snahu vycouvat ze starého kontinentu a naopak konflikt na Ukrajině doplnil i otevřený střet mezi Izraelem, Íránem a Libanonem. Navíc do Ankary vyrazí česká delegace s cejchem záškoláka, který neplní domácí úkoly.
Ono ani v letošním roce to nevypadá, že by Česká republika splnila 2 % na obranu, jak se k tomu při vstupu do NATO zavázala. Babiš s odvoláním na rozpočtové provizorium věří, že se mu podaří naše ne-investice „okecat“ a navíc se navezl do minulých vlád, že jejich nákupy nebyly vždy transparentní a řada z nich se zpětně vyšetřuje. Konkrétní přitom nebyl.
Petr Macinka se držel na uzdě, rozhodnutí nekomentoval a s poukázáním na to, že už vše řekl premiér, si užil svou malou satisfakci. Do chvíle, než na něj premiér přehodil dotaz, zda bude česká delegace v Ankaře objasňovat, jak hodlá docílit během devíti let avizovaných 5% výdajů na obranu. V nicneříkající odpovědi se zaštítil tajnými informacemi a tím, že „jeho“ vláda rozhodně nic nepodceňuje. Babiš pro jistotu z tiskové konference zmizel po anglicku s tím, že jde řešit duševní zdraví.
Nakonec se ale ministr zahraničí neudržel, aby se neblýskl před novináři alespoň v tématu zdanění tichého vína, kde označil svého spolustraníka, ekonoma Vladimíra Pikoru, za vydřiducha. Ten prý by chtěl víno z Macinkova regionu zdanit hned, ale předseda Motoristů prý bude raději než na svých krajanech z moravských sklípků bude hledat úspory na neziskovkách.
Míček ve věci summitu NATO je teď na straně prezidenta a jeho připravené kompetenční žaloby, která by měla zamířit k Ústavnímu soudu. I když se Filip Turek hned ráno, ještě před zasedáním vlády, kam dochází alespoň jako zmocněnec, nechal slyšet, že věří, že prezident takový spor prohraje. Nejspíš už zapomněl, jak on sám chtěl prezidenta žalovat kvůli ochraně své osobnosti, aby se pak ukázalo, že žalobu vůbec nepodal.
Ať už vše dopadne jakkoliv, vzkaz je jasný - Andrej Babiš je zcela ve vleku svého juniorního koaličního partnera, který ve jménu osobní pomsty hazarduje s mezinárodní pověstí České republiky i naší bezpečností.
Pro další informace:
