Článek
Pouhé tři bloky od East River a pět od Central Parku je místo, které před 130 lety obývala bezmála 50.000 česká krajanská komunita. Čechům v „Novém Yorku“ zoufale chybělo vlastní důstojné místo, kde by se mohly odehrávat společné oslavy, bály, divadelní představení, zkrátka nějaká ta „sokolovna“ po americku.
Proto vznikl nápad vybudovat si ji vlastními silami a za vlastní vybrané peníze. Pomáhal s tím mimo jiné i Antonín Dvořák, který během svého amerického působení na místní konzervatoři uspořádal a dirigoval v roce 1892 benefiční koncert pro stavbu českého národního domu.
A když už se podařilo sehnat v Little Bohemian na Manhattanu i potřebné místo, nechali si krajané navrhnout od Williama C. Frohneho hned pětipatrovou novorenesanční budovu, kam se kromě velkorysého hlavního sálu vešlo i několik společenských místností, dvě učebny pro děti, baletní sál, kuželník či střešní terasa. A samozřejmě nesměla chybět ani česky vařící hospoda.
Expozice Antonína Dvořáka v National Bohemian Hall
Po svém otevření v roce 1896 se český dům stal místem nejen pro společenské, ale i soukromější akce, jako byly třeba oslavy svateb. Teď si ovšem nepředstavujte akci po dvacet lidí - svatebních hostů mohlo být v té době klidně i přes dvě stovky.
Během první světové války se tu krajané setkávali se zástupci emigrace, aby společně pracovali na vizi budoucího státu. V té době si mohli hosté českého domu poslechnout přednášky T.G. Masaryka či E. Beneše a diskutovat s nimi, jak si vlastně budoucnost staré vlasti, potažmo celé Evropy, představují. Zároveň se tu podařilo prodat Libety Bond (dluhopisů Svobody financujících americkou účast v 1. světové válce) za úctyhodných 500.000 dolarů, které byly věnovány ve prospěch dosažení nezávislosti budoucího Československa.
Dalším obdobím, kdy sehrál český dům podstatnou roli v naší novodobé historii, byl čas druhé světové války, ale hlavně po ní, kdy do New Yorku dorazila emigrace po převratu v roce 1948. Tehdy se z národního domu stalo přirozené centrum všech, kteří věřili, že nástup komunistů uprostřed Evropy je jen dočasná záležitost a zanedlouho se zase budou moc vrátit domů.
Srdcem National Bohemian Hall je prostorný společenský sál s variabilním pódiem
Jak ale roky ubíhaly, ztrácel se zájem o udržování původních kořenů a tím i o financování provozu nákladné budovy. Souviselo to i se stěhováním potomků původních krajanů mimo neustále se zdražující oblast Manhattanu. V roce 1986 byl provoz budovy až na malou výjimku zastaven a vypadalo to, že jako většina jejího okolí půjde i ona k zemi a uvolní místo nové výstavbě.
Naštěstí se to nestalo a v roce 1994 byla prohlášena za památku města New York. Byl to první krůček k jejímu znovuzrození, zvlášť když se krajanský spolek Bohemian Benevolent and Literary Association (BBLA), který tehdy budovu spravoval, domluvil s architektem Martinem Holubem na kompletní rekonstrukci.
Po několikaletém jednání se podařilo budovu převést do majetku České republiky a rozběhla se několikafázová rekonstrukce a přestavba celého objektu. Dbalo se při tom nejen na historii, ale zároveň byla snaha i prezentovat moderní Česko. Proto tu najdete kromě historizujících částí i zcela moderní prvky, jako je třeba skleněné schodiště vedoucí do galerie, kde se pravidelně pořádají výstavy nejen malířů a sochařů, ale třeba i moderních verzí modrotisku.
V hlavním sále nad oponou nechybí nápis, který nenechá nikoho na pochybách, kdo budovu zaplatil
České centrum, které dnes v National Bohemian Hall sídlí, pořádá promítání českých filmů, koncerty vážné i moderní hudby, přednášky, půjčuje knihy a pořádá desítky dalších akcí určených nejen pro krajany a jejich potomky.
Navíc tu má své místo i Dvořák American Heritage Association, které se nejen daří živit zájem Američanů o slavného hudebního skladatele mj. kopií jeho pracovny. Do ní se jim podařilo přestěhovat i originální mramorovou krbovou římsu z domu na East 17th Street, kde Dvořák žil mezi lety 1892 - 1895. Zároveň pořádá i rozmanité koncerty převážně mladých hudebníků, kterým tak otevírá dveře do mezinárodního hudebního světa.
Skleněné schodiště do galerie
A co by to bylo za český dům bez české hospody? Ani ta tu nechybí a kromě českého piva si v Bohemian Spirit můžete pochutnat na všem, co naší kuchyni dělá tak jedinečnou. Mimochodem, všimli si toho i přísní inspektoři Michelinova průvodce, kteří jí v posledních letech opakovaně udělili cenu BIB. Díky ní nejen Američané, ale kdokoliv, kdo sem zavítá, má jistotu, že se dobře nají, aniž by ho to stálo obsah celé peněženky. Třeba taková bramboračka s houbami vás tu vyjde na 15 dolarů, svíčková na 34 a ovocné knedlíky na 17.
Jen pozor s pivem nebo slivovicí, aby se vám třeba při koncertu nebo u filmu, na který pak zavítáte, nechtělo dát si „šlofíka“. Byla by škoda nechat si utéct cokoliv z pestrého programu, který se tu odehrává.
Pro další informace:
