Článek
U nás byl velkou módou v 70. letech, pak se na něj pozapomnělo, ale s novým tisíciletím se opět vrátil mezi oblíbené dekorativní pokojovky - a to plným právem.
Botanicky patří pochvatec nikoliv ke kopřivám, ale mezi hluchavkovité. Zavádějící je i přívlastek odkazující k Africe. Jeho původ totiž musíme hledat v úplně jiné části světa. Poprvé byl popsán v jihovýchodní Asii a zejména v Austrálii, odkud se jako nenáročná okrasná rostlina dostal dál do světa.
Jeho původním prostředím byly tropické deštné pralesy, zejména břehy řek. Domorodci v Číně, Indonésii či Malajsii si ho zvykli vysazovat coby lemy rýžových políček, aby si s jeho pomocí přesně označili, kam až sahá jejich majetek.

Pochvatec v několika variantách
Postupně se okrasná kopřiva rozšířila do střední a jižní Ameriky, do Afriky a také do Evropy, kde si ji zahradníci oblíbili pro snadné pěstování a hlavně nepřeberné množství variant barevných listenů.
Africká kopřiva totiž nezdobí svými květy - ty jsou spíš nenápadné, drobné modrobílé - ale především barevnými listy, které střídají odstíny od světle zelené, přes růžovou, bílou, žlutou až po temně syté tóny červené, fialové či bordó.
Ve svém přirozeném prostředí patří pochvatec k trvalkám, u nás se ale pěstuje venku spíš jako jednoletá rostlina pro okrasu. Na jeho množení naštěstí není nic složitého. Jednoduše si během léta odstřihněte pár řízků, necháte je ve sklenici s vodou zakořenit, zasadíte je a mladé rostlinky přezimujete doma.
Půvab afrických kopřiv vynikne, pokud je sesadíte s dalšími rostlinami, jako jsou petúnie, begonie, muškáty nebo netýkavky, ale obstojí i samostatně, zvlášť když nakombinujete několik barevných variant vedle sebe. U nás dorůstají maximálně do výšky 75 cm. Hned na začátku růstu je dobré jim zkrátit cca za 3 párem listů stonek, aby se pěkně rozkošatěly.

Květy jsou nenápadné, veškerý efekt obstarají různobarevné listy
Pochvatce mají rády spíš nepřímé sluneční světlo, proto se hodí spíš na východní i severní balkony. Hlavně ale potřebují vodu, proto je nezapomínejte denně zalévat. Pokud musíte na pár dnů odjet, zkuste jim na několik hodin namočit květináč a stejnou „pitnou“ kúru opakujte i po návratu. Obzvlášť zazáří těsně po dešti, kdy odstíny jejich dekorativních listů získávají na intenzitě.
Ve své domovině má pochvatec využití i v tradiční medicíně - šťáva z jeho listů se používá podobně jako u nás jitrocel - k hojení odřenin, škrábanců a popálenin.
Pro další informace:
vlastní pěstování