Článek
Ačkoliv byl oficiální první ročník oblíbené zemědělské výstavy až v roce 1973, vlastně by se dalo říct, že doopravdy její historie začala už v roce 1960, kdy se na levém břehu Vltavy v Českých Budějovicích odehrála tehdy ještě „jen“ krajská výstava a dožínky.
Rozsáhlé volné plochy bez stálého využití měly svou logiku - ze staletých zkušeností Budějčáci věděli, že je dobré nechat řekám Malši a Vltavě, na jejichž soutoku město leží, dost volného prostoru pro případné záplavy. Po částečné regulaci řek se ale město domluvilo s krajem, že volné prostory využije po vzoru Světové výstavy EXPO 1958 pro vybudování zbrusu nového výstaviště. Vzorem mělo být idealizované zahradní městečko Heyselský park, které EXPO 1958 hostilo v Bruselu. Díky tomu se v areálu budoucí Země Živitelky objevilo něco do té doby v Československu nevídaného - kruhové objezdy.
Postupně se z krajské výstavy socialistických výdobytků stala celorepubliková akce s národními dožínkami a později dokonce získala status mezinárodní přehlídky. Dodnes si pamětníci vybaví voňavé pavilony Bulharska s pyramidami zralého ovoce, sovětskou Surabaju nebo „vymazlený“ pavilon NDR. Právě jednotlivé pavilony vyrůstaly během let jako houby po dešti - v dnes už neexistující Rybářské baště byla expozice živých ryb, v dalších podupávali koně, jinde se batolila čerstvě vylíhnutá kuřata a u salaše se pořádala soutěž o nejrychleji ostříhanou ovci. Mimochodem, jde o jednu z nejoblíbenějších atrakcí, která se koná dodnes.
Pro autobusy plné zemědělců z celé republiky, kteří museli vyjíždět hluboko v noci, aby do Českých Budějovic dorazili nad ránem a stihli si „žívu“ užít do slova a do písmene plnými doušky (neptejte se, jak to pak vypadalo v oblíbené Pivovarské zahradě i po cestě zpět k parkovišti busů pod Dlouhým mostem, to už nejsou pro místní právě pozitivní vzpomínky), znamenala výprava na výstavu nejen možnost vydechnout si po žních, ale také si třeba nakoupit nedostatkové zboží. Z mladických vzpomínek lovím, že se tu dala s trochou snahy sehnat i naprosto nedostatková Rubikova kostka nebo o pár let později sběratelská komodita poloviny 80. let minulého století - ano, slavná plastová „céčka“.
To všechno, čím si Země Živitelka během půl století prošla, připomíná letos retroexpozice v pavilónu C1, včetně vysvětlení, proč nesedí počet let s počty ročníků. Výstaviště totiž v srpnu 2002 zalila stoletá povodeň, a proto musel být jeden ročník zrušen.
Co patří k výstavě neodmyslitelně už od začátku, to jsou návštěvy politiků, včetně prezidentů. Sama jsem zažila jako dítě soudruha Gustáva Husáka, kterému jeho ochranka dost nevybíravě zjednávala průchod v místech, kde byla „hlava na hlavě“. Tehdy to odnesl cca 10letý kluk , který se ze zvědavosti chtěl podívat na „toho pána, co visel na obraze ve třídě“ a skončil po zásahu „ostrého soudruha“ s brekem na zemi. Nevím, jestli si ho tehdejší ochrankář vyhodnotil jako případného útočníka nebo se tak z principu choval ke všem. Když jsem v pozdějších letech zaslechla z ampliónů, že se po areálu prochází další hlava republiky, raději jsem preventivně vyhledávala klidnější místa.
Pro minulé prezidenty bylo otázkou prestiže se na výstavě ukázat, zvlášť v oblibě ji mělo duo Václav Klaus a Miloš Zeman, který se pokaždé těšil na bohaté pohoštění, včetně napěněného půllitru.
V loňském roce nastala drobná prezidentská pauza, ale na letošní ročník už Petr Pavel dorazil i s manželkou Evou. Kromě centrálního předvádiště, kde se prezentují živé exponáty, zašli do expozice Jihočeského kraje nebo na prezentaci Potravinářské komory, kde ochutnávali tlačenku a výrobky z kozího mléka. Na úspěch českých a moravských zemědělců si připili ořechovkou a sešli se mj. i se stálým vystavovatelem a chovatelem hovězího Dexter, hercem Karlem Rodenem.
Politické tváře nejsou ale tím největším tahákem výstavy, byť se s prezidentem Pavlem nejeden návštěvník či vystavovatel rád vyfotil. Tím hlavním, co letos láká očekávaných 100.000 návštěvníků, je rekordní počet 300 zvířecích celebrit soutěžících o ceny, včetně Beef Show a už vzpomínaného stříhání ovcí na rychlost.
Dalším dárkem, který výstava letos dostala, je 600 vystavovatelů, kteří s sebou přivezli i takové lahůdky jako nejvýkonnější kombajn CR11, kterého je zatím vyrobeno pouhých 15 kusů, nejvýkonnější traktor roku 2024 s plynulou převodovkou, nejvýkonnější sklízecí řezačka či nejsilnější traktor současnosti. Pro odborníky je pak připraven Smart Firming - program o budoucnosti v zemědělství, kde se zájemci dozví o využití autonomních strojů bez lidské posádky, dronů nebo AI. Na nejúspěšnější vystavovatele čeká jako každý rok ocenění „Zlatý klas“.
Osobně se nejvíc těším kromě retroexpozice i na představení EXPO TEAM CZECHIA, který zájemce seznámí s tím, jak by příští rok měla na světové výstavě v Japonsku vypadat prezentace České republiky. Schválně, jestli nápady překonají „vodní řešení pro poušť“ uvedenou před dvěma lety v Dubaji.
A co vy, přijdete se na českobudějovické výstaviště do úterý 27.srpna také inspirovat a ochutnat třeba chilli speciality?
Pro další informace: