Článek
Jestli si chcete osvěžit, kam už za dobu svého panování Vladimír Vladimírovič posílal umírat svoje spoluobčany, je nyní k dispozici „encyklopedie ruských válek“ od britského autora Marka Galeottiho.
Nenechte se mýlit, že jde o salónního pisálka, který doma u krbu jezdí prstem po mapě. Jestli o sobě někdo může v současnosti bez uzardění prohlásit, že se orientuje v dnešním Rusku, pak je to právě britský historik Mark Galeotti.
Sovětskému a postsovětskému prostoru se věnuje více než 30 let, nesčetněkrát byl v Rusku i v dalších postsovětských republikách a dostal se i do vojenských zařízení, kam Rusové hned tak někoho nepustili. Podařilo se mu za ta léta nastudovat řadu veřejných a občas i tajných dokumentů (korupce funguje všude, v Rusku zvlášť).
Díky tomu je jeho kniha Putinovy války: Od Čečenska po Ukrajinu plná detailních informací ze všech konfliktů, které se na území bývalého SSSR od roku 1991 do současnosti odehrály, ale zdaleka nejen o nich.
Knížka totiž nezačíná až s nástupem Putina do prezidentské funkce, ale pro kontext se vrací do momentu kolapsu „obra na hliněných nohou“, jak se Sovětskému svazu na začátku 90. let přezdívalo.
Právě v té době, kdy se překotně odtrhávaly jednotlivé svazové republiky a území, se totiž zakládalo na většinu budoucích konfliktů. Armáda tehdy nedostávala peníze, chybělo základní vybavení, nebyly byty pro důstojníky stažené z posádek v zahraničí (týkalo se to mj. i posádek z Československa) a všeobecně vládl chaos. Navíc hrozilo, že se nepodaří „uhlídat“ jaderné zbraně, které byly najednou na území tří samostatných států - kromě samotného Ruska i na Ukrajině a v Kazachstánu.
Mark Galeotti provádí na 406 stranách svoje čtenáře krok za krokem všemi fázemi obou Čečenských válek, Gruzií, Krymem, Donbasem, Sýrií a začátkem války s Ukrajinou. Nechybí ani analýza vztahů s muslimy, Čínou, NATO a dalšími zeměmi, zhodnocení Putinova snu o „velké šestce“ moderních zbraní a úvaha o budoucnosti Ruska.
Putinovy války nejsou oddechovým čtením před spaním, ale spíš podrobným a skvěle zpracovaným dílem. Zvlášť bych upozornila na barevnou fotografickou přílohu složenou ze snímků ruské vojenské techniky a podrobný rozbor jednotlivých součástí ruské armády platný logicky do vpádu na Ukrajinu.
Galeotti nezapomíná ani na lokální konflikty v řádu dnů, roli pololegálních wagnerovců, ke kterým se Moskva původně nehlásila a věnuje pozornosti i fenoménu „bílé propagandy“ a „černé psychologické války“, včetně působení Oddílu 29155, se kterým jsme v České republice měli „osobně“ tu čest, když jeho členové vyhodili do vzduchu muniční sklad ve Vrběticích.
Závěrečná kapitola o „Speciální vojenské operaci“ na Ukrajině v původní verzi knihy nebyla a Galeotti ji dopisoval až po vpádu ruské armády ke svému západnímu sousedovi.
Po předchozí knize "Musíme si promluvit o Putinovi"(Host, 2019) jde o další „povinnou“ knihu pro všechny, kdo by chtěli získat alespoň obrysový náhled do dění v Rusku a nechtějí jen stavět jen na dojmech, ale na faktech.
Mark Galeotti: Putinovy války: Od Čečenska po Ukrajinu, nakladatelství Bourdon, 2023