Článek
Asi nejjednodušší variantou je dojet tramvají č. 1 na zastávku Svratecká, přejít po lávce pro pěší řeku Svratku a vykročit při mírném stoupání do svahu po zelené turistické značce. Možná vás překvapí, že rozhledna nestojí na nejvyšším bodě vrchu, ale o něco níž.
Důvodem je fakt, že téměř celý kopec mezi Jundrovem, Kohoutovicemi a Bystrcí zabírá obora o rozloze 327 hektarů, která tu byla předchůdcem Lesů ČR zřízena během 80. let minulého století. Kromě vlastního chovu daňků, muflonů a divokých prasat má i edukativní roli, takže až na výjimky, jako bylo nedávné nebezpečí zavlečení slintavky a kulhavky z Maďarska a Slovenska, je celoročně otevřená veřejnosti bez omezení.
Vstup do obory Holedná u sídliště Kohoutovice
Jeden z několika vchodů do oplocené obory přímo sousedí s rozhlednou. Ta vznikla na popud občanů v rámci tzv. participativního rozpočtu vyhlašovaného každoročně městem Brnem.
S nápadem na tehdy ještě dřevěnou a nižší rozhlednu přišel v roce 2017 Petr Chobola, kterému se pro ni podařilo získat celkem 1366 hlasů. Jenže pak přišel zádrhel. Odborníci vypočítali, že stavbu by v řádu roků přerostly okolní stromy a zcela by ztratila svou funkci při rozhledu do okolí.
Proto se projektu ujaly Lesy města Brna, díky kterým se nakonec realizovala ocelová konstrukce vysoká 34,32 metru, která je rozdělena do 13 pater. 208 schodů rozděluje několik plošinek, kde se mohou turisté navzájem vyhnout nebo si na chvíli odpočinout a vychutnat si pohled do korun stromů, než se dostanou na finální vyhlídkový ochoz.
Rozhleda působí poměrně subtilně, ale není to žádný „drobek“
Pokud se zájemců sejde najednou víc, mohou někteří počkat u základny na posezení se stolkem, lavicemi a stříškou, než provoz trochu opadne. Zatím se mohou kochat samotnou stavbou, která vypadá jako utkaná z ocelových lan a působí díky tomu neuvěřitelně subtilně. Ale nenechte se mýlit, uvnitř je pevná a její celková váha je 31.083 kilogramů zakotvených do základové desky z betonu.
Odměnou za zdolání všech pater je výhled z kruhového ochozu na velkou část Brna, ale také na Brněnskou přehradu.
A to úplně nejlepší - vstup na rozhlednu je zdarma. Podle „podpisů“ některých návštěvníků na konstrukci je vidět, že se tam vrací poměrně pravidelně. Ostatně příroda kolem je proměnlivá během celého roku a zvlášť na podzim si připadáte jako v království zlata.
Konstrukce z ocelových lan připomíná krajku
Pokud se budete chtít projít na skutečně nejvyšší místo smíšeného lesa, vyrazte dál po žluté turistické trase na Hobrtenky, které leží 405 metrů nad mořem. Tady už sice nebudete mít přes lesní velikány výhled do kraje, zato si pár set metrů od civilizace budete připadat třeba jako na Šumavě.
Díky poměrně husté spleti cest a pěšinek nezabloudíte, ani když se vzdálíte od značené trasy, a navíc budete mít spíš naději, že se - půjdete-li potichu - potkáte mezi borovicemi, duby a modříny se stádem divoké zvěře. Jak připomínají vývěsky, není radno je krmit, aby neztratila přirozenou plachost, případně po pozření čehokoliv nevhodného neuhynula.
Rozcestník Hobrtenky
Vrch Holedná má ale mnohem starší historii, o čemž svědčí třeba hraniční kámen „U zabitého“ z roku 1588 se značkou „SA“ oznamující, že zde končil majetek kláštera u sv. Anny na Starém městě, který založila královna Eliška Rejčka a zrušil císař Josef II.
Modernější historii pro změnu připomíná mohyla Heinricha Pelikana, ředitele Bochnerovy textilky ve výslužbě, který sem chodil pravidelně na lov. To se mu stalo osudným v květnu 1899, kdy bylo v bývalé Soví boudě nalezeno jeho mrtvé tělo s prostřelenou hlavou.
Prvotní obavy z vraždy či sebevraždy vyvrátila až pitva, podle které vyšel výstřel z Pelikanovy nezajištěné pušky náhodou, když při vstupu do boudy zakopl a při snaze pád vyrovnat stiskl nedopatřením spoušť.
Pomník sestřeleného letce Kašutina
Ještě bližší dějiny připomíná obří nakloněný balvan - pomník sovětskému letci Viktoru Sergejeviči Kašutinovi, který tu byl ve svých jedenadvaceti letech sestřelen 25. dubna 1945 při závěrečných bojích o Brno. Spolu s další stíhačkou typu Lavočkin útočil na kolonu německé armády, přičemž jeho stroj dostal zásah a zřítil se do hustého lesa, kde se rozbil na mnoho úlomků.
Zbytky letadla se našly až 5. května 1945, ale trvalo bezmála dalších 30 let, než se v archivech podařilo dohledat, kdo osudný let pilotoval. Proto byl původně pomník vztyčen v roce 1973 na památku všech sovětských letců padlých při boji o Brno. Kašutinovo jméno a fotografie byly doplněny až dodatečně.
Pro další informace:
