Článek
Jejich význam v květomluvě je „přináším Ti dobrou zprávu“ ovšem mnohem líp, než je obdivovat ve váze, je nechat kosatce kvést v místě, kde rostou. Jejich květy totiž poměrně brzy po oddělení od mateřské rostliny uvadají.
Polovina května je na jihu Moravy ideální čas pro kvetení kosatců. Ve stejném termínu už přes půl století zpřístupňuje Botanická zahrada Mendelovy univerzity v Brně svou unikátní sbírku velkokvětých irisů.
Ve školce pro kosatce právě dospívá něklik desítek druhů, včetně naprostých unikátů
Nejinak je tomu i v letošním roce, kdy až do 24. května mohou přijít zájemci obdivovat desítky kultivarů hýřících všemi odstíny - od ledově bílé až po hnědou či téměř černý odstín fialové.
U vstupu z ulice generála Píky (zastávka tramvaje č. 9 Fügnerova) dostanete radu, kterým směrem rozlehlé botanické zahrady a arboreta se vydat. Doprava vás cesta dovede do školky, kde právě vyrůstá nová generace legendami opředených květin.
Malí „chovanci“ se těší náležité pozornosti návštěvníků, kteří přemýšlejí, co si pořídit do své sbírky
První zmínky o irisech se objevují před 4000 lety, ale pravděpodobně je znali a pěstovali už Summerové ještě o 3000 let dříve. Odtud si je do své vlasti dovezli Egypťané coby součást válečné kořisti při vítězném tažení faraona Thutmose ze syrských válek.
Původním důvodem pěstování kosatců ovšem nebyla jejich krása, ale léčivé účinky a vonné silice. Oddenky se žvýkaly kvůli čištění zubů před vynálezem zubního kartáčku, malým dětem byl doporučován pro usnadnění prořezávání zoubků. Ženám sloužil výtažek ze sušeného oddenku k tišení křečí a porodních bolestí, všeobecně byl aplikován při dně a problémech s dýcháním. Alespoň tak o tom referují lékařské spisy už od časů Hippokrata.
Záplava květů od bílé až po temně fialovou je pastvou pro oči nejen milovníků kosatců
Pro Francouze má kosatec ještě jeden význam - jde o erbovní rostlinu jejich králů označovanou sice „fleur de lis“ neboli královskou lilii. Ve skutečnosti šlo spíš o žlutý iris, který divoce kvetl na stráních u říčky Vienne, kde v roce 507 porazil první křesťanský král Chlodovík I. přesilu Vizigótů a položil základy pro budoucí Francii.
Nejen na francouzských erbech, ale na obrazech, kachlích či nádobí se symbol kosatce coby ušlechtilé rostliny objevuje napříč staletími. Už středověcí mniši zjistili, že kromě krásy pro oči a pro nos má iris ještě jednu výhodu, poměrně dobře se dá pracovat s jeho šlechtěním. Od té doby existují tisíce kultivarů s jednoduchými i zkadeřenými okvětními lístky, od nízkých až po více než 1 m vysoké lodyhy.
Mimořádné pozornosti se těší vícebarevné kultivary
Šlechtitelé si dovedou vyhrát i se jmény jednotlivých odrůd - od Mnicha Řehoře, před Drama Queen, Florentine Silk, Queen´s Circle až třeba po Červenou sukýnku, Modrý krystal nebo Stmívání.
O brněnskou sbírku několika set druhů irisů se zasadil profesor Mendelovy univerzity Ivar Otruba, který také v roce 1975 poprvé pozval milovníky kosatců na jejich první veřejnou brněnskou výstavu. Po jeho smrti v roce 2022 převzaly štafetu Barbara Ševčíková a Anna Magni z Ústavu zahradní a krajinářské architektury ZF MENDELU.
Součástí aktuální, 51. výstavy jsou i prohlídky s výkladem a poradna pro současné i budoucí pěstitele jedné z nejkrásnějších kvetoucích rostlin, která provází člověka víc než 7 tisíciletí.
Kosatcový záhon plný barev a vůní s výhledem na Špilberk
Pro další informace:
