Článek
Řeč je o dvou dobrovolnicích z několika set, kteří každoročně od zimy do léta vyrážejí zkontrolovat a opravit turistické značení na oblíbených trasách tak, aby nejpozději na prázdniny už bylo všechno hotovo.
Cca 20 km dlouhou trasu si předem rozdělily na tři úseky, které musí nejen projít, ale dle potřeby i přeznačit. Nejhorší byla podle nich situace před několika lety, kdy kvůli kůrovcové kalamitě vzala za své celá řada stromů, na něž se barevné značky zpravidla umisťují do výše očí dospělého člověka.
Historie turistického značení souvisí se vznikem Klubu českých turistů (KČT) v roce 1888 kolem propagátora všeho nového Vojty Náprstka. Jako vůbec první se objevily červené turistické značky v květnu 1889 na 8 km dlouhé trase ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Ve stejném roce ještě přibyly další tři cesty - z Berouna na Karlštejn, z Řevnic na Skalku a z Holoubkova na hrad Radeč.
Možná vás ale překvapí, že na Slovensku (neboli tehdy ještě v Horních Uhrách) se začalo ještě dřív. Vůbec první turistickou trasu vyznačil Sitnianský klub z Banské Štiavnice už v roce 1874 a zájemce vedla mj. ke zřícenině hradu Sitno.
Replika první turistické značky vedená ještě místo kilometrů v krocích
Tradiční značka pro pěší má rozměry 10 × 10 centimetrů a v přehledném terénu se opakuje každých 250 metrů cesty. Když trasa odbočuje, je navíc doplněna šipkou ve směru, kam mají turisté pokračovat.
Kromě obvyklých tří proužků, z nichž krajní jsou bílé a prostřední barevný, existuje i řada specifických značení pro studánky, jeskyně, odbočky na vyhlídku či k zajímavému přírodnímu, historickému či technickému bodu.
Lyžařské značení vychází ze stejného principu, jen bílou krajní barvu nahrazuje v zimě viditelnější oranžová. Třetím do počtu je značení cyklotras, které má žlutý podklad a nechybí ani symbol bicyklu.
Od roku 2008 má Klub českých turistů v programu značených cest i speciály pro vozíčkáře, které musí splňovat několik kritérií, mj. musí vést po cestách s asfaltovým, betonovým nebo i přírodním zpevněným povrchem, který se však ani při deštivém počasí nepodmočí a nerozbahní, a musí splňovat šířku minimálně 1 m a sklon 2%.
Bez zajímavosti není ani barevná symbolika používaná pro jednotlivé trasy. Červeně jsou značeny dálkové trasy, modře propojení významných turistických bodů, zelené jsou vyhlídkové a často vás dovedou třeba na rozhlednu nebo jiný významný bod nad krajinou. Žluté jsou zkratky mezi jednotlivými trasami nebo nástupní body třeba od nádraží.
Aby tohle všechno měli značkaři v malíku, musí nejprve absolvovat školení a zkoušky, až pak mohou sami vyrazit s přepravkou a barvami, ale i se škrabou a speciálním štětcem, který má na sobě rozměry odpovídající celé značce i jednotlivým částem, do terénu. Každá trasa se nejpozději do tří let kontroluje a obnovuje. Ostatně příprava podkladu zabere značkařům poměrně víc času, než pak samotné malování.
Tradiční podoba rozcestníku
V současnosti je značeno víc než 44 000 km. Zdálo by se, že Česko je prošpikované značenými turistickými cestami a stačí je jen udržovat, ale to byste byli na omylu. Čas od času vznikají i nové, třeba když někde vyroste nová rozhledna a místní zastupitelé ji chtějí ukázat světu.
Jednou z nich je třeba letošní novinka - zelená trasa na Olomoucku, která vede od Přemyslovic k Běleckému mlýnu a rozhledně Strážná. Její vznik inicioval starosta Přemyslovic. Nejnáročnější na celé akci byla administrativa, kdy se musí najít a oslovit majitelé všech pozemků, přes které trasa povede. A ti s tím samozřejmě musí nejdřív souhlasit.
Kromě Čech a Slovenska je stejný systém značení díky krajanům alespoň na části území rumunského Banátu, na Ukrajině, v Chorvatsku, ale i v Brazilii nebo nejnověji v Mongolsku. Jinde sice také existují turistické značky, ale k české dokonalosti a promyšlenosti jim přece jen něco chybí.
Zkrátka je s tím spojena spousta práce, než si v mapě nebo jen tak v krajině najdete turistickou značku a vydáte se po ní. O značení se stará na 1.700 dobrovolníků, ale vzhledem k jejich vyššímu věku je Klub českých turistů vděčný za každého nového zájemce, který se nelekne i náročnějších terénů a vydrží u bohulibé činnosti, za kterou jim my ostatní můžeme jen poděkovat.
Pro další informace:
