Hlavní obsah
Věda

Slovenští „Indiana Jonesové“ našli mocného hadího boha Nehebkau

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: AmiraAdel93/wikimedia.commons/CC-BY-SA-4.0

Výzkum Egypta se nesoustředí jen na nejatraktivnější místa, jako je Údolí králů, pyramidy nebo oáza Síwa (na snímku)

Řekne-li se starověký Egypt, většina z nás si představí pyramidy nebo Údolí králů. Je ale celá řada dalších zajímavých míst, které vydávají svědectví o životě v dobách faraonů.

Článek

Už od roku 2007 se téměř každý rok vrací egyptologové ze Slovenské akademie věd (SAV) do míst, kudy teklo pravěké rameno Nilu a v současnosti je tu lokalita Tell el-Retábí.

Dělí se o ni s polskými kolegy a občas neví, co dřív. Jen rok po objevení lokality jim místní oznámili, že na části budou stavět silnici, což vyžadovalo urychlený záchranný výzkum, který se naštěstí podařilo včas dokončit.

Příště jim „soused“ začal na pozemku připravovat mangový sad a o kus dál zase místní plánují postavit novou mešitu. Navíc podmínky pro výzkum jsou o to náročnější, že probíhá během nejteplejší části roku.

Pro vědce je velkou satisfakcí, že v jedné lokalitě dosáhli hned několika významných objevů. Kromě pevnostní architektury 20. dynastie faraonů tu našli i sídliště z 18. dynastie a dokonce pohřebiště z Druhého přechodného období.

Zvlášť zajímavý je nález amuletu představující boha s hadí hlavou Nehebkau. V egyptské mytologii šlo o mimořádně důležité božstvo, které mělo na starosti spojení zemřelého těla s duší „ká“. Ta se totiž od něj odpoutávala v momentě smrti. Jejich znovuspojení bylo nezbytné, pokud měl dotyčný bez problémů vstoupit do zásvětí a dočkat se svého vzkříšení, ve které starověcí obyvatelé Egypta věřili.

Foto: MMA/wikimedia.commons/CC-Zero

Nehebkau

Bez zajímavosti není ani nález střepu z řecké amfory, která podle značky pocházela ze středomořského ostrova Rhodos či osel pohřbený jen pár kroků od cihlové hrobky přibližně padesátiletého muže. V komůrce hrobky pak objevili i dětské ostatky. Ale v centru zájmu expedice byly i zbytky opevnění pevnosti z časů faraona Ramsese III., která zanikla přibližně 600 let před naším letopočtem.

Slovenští archeologové se vrací na lokalitu téměř každý rok, pokud jim to podmínky a finance dovolují. Šestnáctičlenný tým pod vedením Jozefa Hudce ze SAV má za sebou letošní fázi expedice, kdy pracovali v Egyptě celkem 4 týdny.

Pro členy výpravy to znamená zvládnout poměrně nabitý program. Vstávají už ve 4.30 h ráno, do 14 hodin se věnují vykopávkám a později až do večera pro změnu dokumentaci, focení a prvotnímu vyhodnocování nálezů. Kromě egyptologů a archeologů pracovali letos v Tell el-Retábí i stavební inženýr, pedolog neboli znalec půdy, geodetka, keramičky či fotografka.

Za rok by se opět chtěli vrátit a pokračovat ve výzkumu, ale už předem se obávají, kam až se zatím rozroste současné osídlení, s nímž lokalita přímo sousedí.

Pro další informace:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz