Článek
Před dvěma stovkami let běhal po zdejším nádvoří sedmiletý Fricínek Smetana, když si jeho otec František pronajal na čtyři roky zdejší zámecký pivovar. Přestěhoval sem celou rodinu a syna poslal nejen do školy, ve které to budoucího hudebního skladatele moc nebavilo, ale i do výuky hudby. Už o pouhý rok později se malý Smetana dokonce představil zdejší společnosti jako autor kvapíku D dur 1832 pro klavír.
Zároveň tady začala i jeho osobní tragédie, když s dalšími chlapci experimentovali se skleněnou lahví a střelným prachem. Byl to právě on, koho zasáhly střepy do obličeje, rána se mu zanítila a on v jejím důsledku později ohluchl.
Bývalá budova zámeckého pivovaru je dnes proměněna na Dům gobelínů
Hradečtí na „svého“ Bedřicha nezapomněli a v roce 1893 mu na stěnu pivovaru nechali instalovat pamětní desku na jeho mladá léta strávená právě u nich. Pivovarská tradice se v Jindřichově Hradci přerušila až v roce 1967 a od té doby budova sloužila spíš jako sklady, než v roce 2011 vyhořela.
Naštěstí v té době přišel nápad na nové využití prostor, možná ještě opojnější, než když se tam pracovalo s chmelem a ječmenem.
V Jindřichově Hradci vznikla díky Marii Hoppe-Teinitzerové od roku 1910 fungující dílna na výrobu tapiserií. Ačkoliv Marie pocházela z malé vsi na Pelhřimovsku, díky studiu malířství ve Vídni měla velký rozhled a hlavně dobrý nápad, jak se odlišit v konkurenci spolužáků.
Kromě absolutoria Umělecko-průmyslové školy v Praze sbírala zkušenosti i v severských zemích, kde získala stipendium do vyhlášených textilních dílen. Jejím osudem se stalo tkaní - po návratu do Čech si nechala dovézt svůj první stav, oslovila místní tkalce a začala je učit gobelínovou techniku.
Součástí expozice jsou i původní stavy z díly Marie Teinitzerové a jejího nástupce Josefa Müllera
Krásná a současně mimořádně odolná díla se těšila zájmu zákazníků, což Marii dovolilo si v roce 1912 zařídit vlastní prodejnu na pražské Národní třídě. Dařilo se jí také po vzniku republiky, kdy přijímala zakázky i od rodiny prezidenta Masaryka. Předlohy pro ni vytvářely největší osobnosti výtvarného umění, včetně Františka Kysely nebo Maxe Švabinského.
Vrcholem byl v roce 1925 zisk Grand Prix na Mezinárodní výstavě dekorativního umění a průmyslu v Paříži za cyklus „Práce“ podle Kyselova návrhu. Šlo o rozměrnou kolekci čítající osm velkých tapisérií, čtyři supraporty a čtrnáct gobelínových pruhů.
Nástup celosvětové krize se projevil i v jindřichohradecké dílně, která se dostala do finančních potíží a dokonce musela být v polovině 30. let na krátký čas i uzavřena. Naštěstí ji zachránily dvě velké zakázky, mj. na obří tapisérii se státním znakem podle návrhu Karla Svolinského pro Památník osvobození.
Výstava prací frekventantů kurzů tkaní pro veřejnost
Po válce zkusila Marie Teinitzerová zažádat stát o přidělení národní správy nad zámkem v Červené Lhotě, kde chtěla zřídit centrum textilní uměleckořemeslné výroby, ale neuspěla.
Zato získala pro dílnu zakázku na „Karolínský gobelín“ podle návrhu Vladimíra Sychry. Dodnes jej znají všichni absolventi Univerzity Karlovy, protože jej mají spojený se svou promocí. Jde totiž o dílo, které zdobí velkou aulu pražského Karolina, kam se dostalo v rámci šestistého výročí založení Karlovy univerzity.
Během padesátých let se dílna přestěhovala do nově upravených prostor pod jindřichohradeckým zámkem a stala se součástí Ústředí uměleckých řemesel. Jejím novým uměleckým vedoucím byl jmenován Josef Müller, který kromě tkaní nových tapiserií rozšířil zaměření dílny i na restaurování historických gobelínů. V čele dílny stál až do své smrti v roce 1994, kdy na jeho práci navázala manželka Mileva.
Od roku 2012 se v Jindřichově Hradci otevřel nový Dům gobelínů právě ve zrekonstruované budově bývalého zámeckého pivovaru. Kromě restaurátorské dílny a stálé expozice pořádá i kurzy pro veřejnost zaměřené nejen na tkaní, ale i na barvení látek, případně na další rukodělné dovednosti.
Aktuální výstava navazuje na úspěšnou loňskou expozici Když služba měla styl v Horšovském Týně
Část prostor je vyhrazena pro sezónní výstavy. Letos hostí výběr z prací mladých návrhářů ze Střední školy umění a designu a vyšší odborné školy Brno, kteří dostali zadání podívat se na „pracovní oděvy“ šlechtického služebnictva z nových úhlů.
Jejich výtvory byly vloni součástí velké výstavy livrejí v Horšovském Týně, nyní jsou až do konce října k vidění právě v Domě gobelínů v Jindřichově Hradci. A je to skutečná podívaná, co všechno se na základě studia střihů a materiálů původních uniforem podařilo mladým výtvarníkům originálně přetavit do zajímavých, až futuristických modelů.
Výstava inspirovaná livrejemi potrvá do konce října
Pro další informace:
