Článek
Varín ležící pod zříceninou středověkého hradu Starhrad má za sebou poměrně barvitou historii. Od pravěkého osídlení v éře tzv. púchovské kutury, přes keltské stopy, až do modernějších dějin, pořád tu žili různí lidé.
Před druhou světovou válkou byla v nevelké obci početná židovská komunita, která tu dokonce měla i vlastní hřbitov. Během války bylo z obce deportováno 25 židovských rodin - 56 dospělých i dětí, z nichž se nikdo nevrátil.
Židovský majetek si přivlastnili někteří z tehdejších obyvatel a hřbitov začal upadat. Několikrát se stal během let terčem vandalů, dodnes neproběhla žádná rekonstrukce, byť si před časem zastupitelé mohli zažádat o příspěvek na opravu. Nevyužili toho.
Jako špatný vtip zní skutečnost, že jedna z ulic obce, pojmenovaná původně po hrdinovi Slovenského národního povstání Ladislavu Pfliegelovi, dostala v roce 1993 nový název.
Na tabuli se z rozhodnutí zastupitelů objevilo jméno Dr. Jozefa Tisa, prezidenta Slovenského štátu (1939 - 1945), který nejenže kolaboroval s Hitlerovým Německem a Horthyovským Maďarskem, ale také měl na svědomí právě deportace až 90 tisíc slovenských Židů do vyhlazovacích táborů, za což Hitlerovi jako jediný ještě i platil.
Slovenský prezident Tiso na návštěvě u Adolfa Hitlera
Tiso, který byl původně duchovním a navazoval na odkaz svého nacionalistického předchůdce Andreje Hlinky, byl v roce 1945 zatčen a o dva roky později odsouzen jako válečný zločinec. Trest smrti oběšením na něm byl vykonán 18.4. 1947. Přesto se i dnes najde dost těch, kteří jej považují za slovenského hrdinu a mučedníka.
Co inspirovalo varínskou obecní radu před víc jak třiceti lety k přejmenování ulice už dnes nikdo neví. Tiso se totiž ve vesnici ani nenarodil, ani tu nežil, dokonce chybí jakýkoliv důkaz, že by tudy někdy byť jen projížděl. Přesto tu má svou jedinou ulici na celém Slovensku.
Ulice Dr. Tisa bude brzy minulostí
Už několik let se obyvatelka Tisovy ulice a místní zastupitelka Lucie Ticháková angažovala v iniciativě za opětovné přejmenování ulice. Celá věc skončila až u správního soudu v Banské Bystrici, který teď - po víc než třiceti letech- nařídil obci, aby do půl roku název změnila. Důvodem je fakt, že nelze veřejné místo pojmenovat po člověku, který je prokazatelně válečným zločincem a nelze ho vnímat pozitivně.
Paradoxem je, že ne všichni občané s tím souhlasí - ani ne tak proto, že by byli na někdejšího válečného politika hrdí, ale nechce se jim obíhat úřady a měnit si doklady.
Ostatně, i v dalších slovenských městech jsou některé ulice dodnes pojmenovány třeba po zakladatelích komunismu Karlu Marxovi, Bedřichu Engelsovi, ruském revolucionáři V. I. Leninovi nebo po komunistických prezidentech z dob Československa - Klementu Gottwaldovi či Antonínu Zápotockém.
Pro další informace:
