Článek
K oslavě 80 let od konce 2. světové války pořádá prezident republiky Petr Pavel setkání na Pražském hradě. Na rozdíl od svátku republiky 28. října na ni nebyli pozváni ani Miloš Zeman, ani Václav Klaus. Na rozdíl od Klause, který to dotčeně zmínil na křtu své poslední knihy, se s tím ale Zeman nikde „nechlubil“.
Kde jsou ty časy, kdy byl Václav Klaus v 90. letech synonymem pro volný trh a cestu na Západ? Dnes je, spolu se svým následovníkem Milošem Zemanem, mnohem víc symbolem toho, jak se otočit k vlastní zemi zády a být hlásnou troubou názorů, které se zájmy České republiky nemají nic moc společného.
Sice se jim v době, kdy vládli, nepovedlo udělat z České republiky obnovenou gubernii, dokonce nás dovedli do NATO a Evropské unie, ale téměř nikdy nepohrdli pozváním na oslavy konce války - ať už na ruskou ambasádu nebo přímo do Moskvy.
Tam se, jak známo, slaví na Rudém náměstí až 9. května, o den později než ve zbytku světa. Letos ještě okázaleji, než kdy dřív, protože Putin musí u svých občanů pořádně rozdmýchat vlastenecký plamen, když jim tu a tam doletí nějaký ten ukrajinský dron až do hlavního města. Naštěstí momentálně nemáme ve vládě nikoho, koho by jen letmo napadlo, že by tam chtěl jet slavit také. U opozice si tím tak jistá nejsem.
Naposledy stál na tribuně u Kremlu Miloš Zeman přesně před deseti lety, tedy rok po tom, co „zelení mužíčkové“ obsazovali Krym. Ostatně, o zabrání téhle části Ukrajiny Zeman později rozhlašoval s nonšalancí rádoby světového státníka, že by ji Kyjev měl vzít jako fait accompli, čili hotovou věc, a ideálně si za ni říct Putinovi o nějakou kompenzaci. Tehdejší ukrajinský prezident Peter Porošenko mu „poděkoval“ připomínkou odtržení Sudet a tím, že s územím se neobchoduje.
Dnešní Klaus a Zeman připomínají dva strýce, kteří sedí na zápraží, vzpomínají na své hrdinské činy a nadávají na všechno, co přišlo po nich. Bohužel, občas tak nahlas, až to z nich vždycky odloupne další kousek ctihodnosti propůjčené bývalými funkcemi. Na Hradě je tentokrát tedy neuvidíme, jak ostentativně kroutí hlavou, dělají grimasy nebo provozují „ne-potlesk“.
A co takhle na ruské ambasádě? Nebo se tam po jejím vyčištění Babišem a Hamáčkem před čtyřmi lety už žádné garden party na Den vítězství nepořádají?
Pro další informace:
