Článek
Julie se během dosavadních třiceti let života stihla díky svému mimořádně rozvinutému chuťovému talentu, pevné vůli a neuvěřitelné píli vypracovat na šéfkuchařku v sice nevelké, ale o to luxusnější jihoněmecké restauraci Savoir vivre nedaleko Bodamského jezera.
Každé ráno vyráží brzy na trh, aby získala nejlepší ingredience a poskládala z nich denně nové menu. Na stůl v restauraci existují měsíce dopředu zamluvené pořadníky, zvlášť poté, co získá Savoir vivre michelinskou hvězdu. A tady je zakopaný pes. Hvězda je propůjčena nikoliv přímo Julii, ale podniku, který jí nepatří.
Když se ozve Juliin bratr žijící na Kanárských ostrovech, že jeho napůl osiřelý syn utekl ze školního internátu také nedaleko Bodamského jezera a on se momentálně nemůže vrátit do Evropy, pověří svou mladší sestru, aby chlapce našla. Co na tom, že ona má momentálně zcela jiné plány a problémy.
Naštěstí se synovec ještě ten samý den objeví u jejích dveří s tím, že do školy se po odchodu nejlepšího kamaráda prostě nemíní vrátit. Julie se tedy odhodlá říct si po dlouhé době majiteli restaurace o první dovolenou, což skončí roztržkou.
Když se pak v důsledku bouře, kdy nesmí z ostrova startovat letadla, včas nevrátí a dostane vyhazov, zjišťuje, že se něco takového majitel chystal udělat už delší dobu a nahradit „drahou“ Julii jejím o poznání lacinějším zástupcem.
Julie má najednou po letech neplánované volno a spontánně se rozhodne koupit starou opuštěnou restauraci na La Palma, aby mohla zůstat nablízku svému synovci, který se v nové otcově rodině evidentně trápí.
Ještě se ani nerozjedou opravy a přípravy Juliina nového podniku, když se jí přimotá do života svůdný ostrovan. Shodou okolností se živí získáváním výjimečně skvělé mořské soli, ideální přísady do chutných pokrmů, které se začnou v Juliině hlavě rodit coby vlajková loď její budoucí restaurace. Navíc se se sídlem, které koupila, pojí jakési dávné tajemství mající co dočinění i s mužem, který ji zaujal.
Přes nedorozumění, intriky a přírodní i jiné katastrofy se příběh vyvíjí poměrně jasným směrem, tedy k finálnímu „žili spolu šťastně až do smrti“.
Inspirací se autorce stala návštěva „solné zahrady“ na La Palma
Což je celkem předvídatelné u literární kategorie „oddechové ženské čtení“. Co mne ale víc zaujalo, byl poměrně slušný vhled autorky do gastronomického podnikání se všemi jeho úskalími a nepravostmi, a pak také barvitý popis sopečného ostrova, kam bych se jednou moc ráda podívala.
Letos pětašedesátiletá německá autorka Tabea Bach, vlastním jménem Beate Rygiert, má na svém kontě po ukončení kariéry operní dramaturgyně už několik sérií s nespokojenými ženskými hrdinkami. Zpravidla je přesadí do nového prostředí, a tím jim dodá zbrusu nový životní impulz, včetně lásky. Kromě La Palmy už Bach provedla své čtenáře i po Bretani (série z ostrova kamélií) či po italském Venetu (série z domu hedvábí).
Příběh Julie, která zakotví v solné zahradě daleko od domova, je jen úvodním dílem do zatím celkem čtyřdílné ságy. Řekla bych, že jde o literární počin ideální, pokud si potřebujete odpočinout od všech starostí a na chvíli se zasnít. Díky necelým 300 stranám se čte svižně a nádavkem můžete vyzkoušet i některý z Juliiných receptů, které se mezi řádky skrývají.
A navíc, pokud si k tomu pustíte i melodie kanárské zpěvačky Imy Galguén, která je v knize několikrát zmiňována, bude váš prázdninový dojem dokonalý, i když bude za okny teplota pod nulou.
Pro další informace:
Tabea Bach: Slunce nad solnou zahradou, Euromedia Group - Ikar, 2024
https://tabeabach-autorin.de/en/buecher/salzgarten/
