Článek
Na mysli mám chráněnou krajinnou oblast Slavkovský les nedaleko Mariánských Lázní, kde je mezi vrchy Lesný a Vlčí kámen miniaturní Švýcarsko s několika typickými usedlostmi, kterým vévodí lovecký zámeček.
Kde se tu vzaly? Iniciátorem jejich stavby byl v 70. letech 19. století kníže Otto Sigismund Schönburg-Waldenburg ze starého panovnického rodu Šumburků vládnoucích v nedalekém Sasku-Anhaltsku, ale obhospodařujících majetky i na Ústecku a Karlovarsku.
Otto proslul coby vášnivý milovník přírody a chovu zvěře. Když zavítal do nedalekých vzdušných Lázní Kynžvart, doslova se zamiloval do zdejší téměř panenské krajiny. Proto se rozhodl sem citlivě zasadit lovecký zámeček. Oslovil jej návrh vycházející z alpského stylu, který nechal postavit na tzv. Kladské louce, nedaleko stejnojmenného rybníka.
Lovecký zámeček knížete Schönburg-Waldenburg
Místu nakonec propadl natolik, že si pár set metrů od zámečku nechal vybudovat ve svahu Lysiny i svou hrobku označenou jednoduchým křížem, aby měl ke Kladské blízko i po smrti. Údajně v ní leží balzamovaný a pohřbený v zelených bačkorách, jak se proslechlo, když po 2. světové válce byla hrobka otevřena nejprve americkými a později i československými vojáky. Ti tu měli za socialismu nějaký čas výcvikový prostor. Dnes už hlídá knížecí spánek pro jistotu betonová plomba, aby někoho zase nenapadlo jít zkoumat, co je na pověsti o Ottovi v papučích pravda.
Stavba lovecké osady ale nebyla prvním zásahem člověka do zdejších lesů. Už během 16. století tu vznikla tzv. Dlouhá stoka. Díky zeměměřiči Hansi Rossmeislovi, který pod šikovným sklonem vybudoval během pouhých pěti let kanál dlouhý 24 kilometrů a široký 2 metry, se podařilo propojit desítku lesních rybníků. Jejím úkolem bylo přivést k Hornímu Slavkovu vodu pro vypírání horniny vytěžené místními horníky.
V době největšího využití Dlouhé stoky na ní pracovalo až 52 rudných mlýnů. Dnes už sice svému původnímu účelu neslouží, zato ji budete hned několikrát překračovat během své výpravy za krásami zdejší polopralesní krajiny.
Dlouhá stoka připomíná místy přírodní zrcadlo, díky rašelině se jeví voda jako inkoustově černá
Oblast Kladské se dělí do tří částí - na Tajgu, Paterák a Lysinu. Než se vydáte loukou k dřevěnému chodníčku, který vás provede celou naučnou stezkou dlouhou něco přes 1 km, ujistěte se, že máte pevné a neklouzavé boty. Teď v zimě mohou být některé partie chodníčku namrzlé, ale byla by škoda si celou trasu neprojít. Zvlášť, když vám bude přát počasí.
Doslova na každém kroku se vám totiž otevírají nádherná přírodní panoramata složená z neporušeného lesa, rašelinišť, která mají místy hloubku až 6 metrů, a břehů Kladského rybníka. V okolí žije celá řada zástupců fauny, včetně vzácných tetřevů. Kdysi se tu vyskytovalo i hojně rysů, ale ti byli před staletími vystříleni. Nikdo ovšem nemůže spolehlivě vyvrátit, že by se sem nemuseli zase postupně vracet, klid pro život velkých koček tu je po většinu roku.
Dlouhou stoku budete po mostech překračovat hned na několika místech
Jednou ze zdejších rarit, za kterou sem přicházejí milovníci přírody, je tajemný čarověník - doslova strom na stromě, který z dálky připomíná na špičce smrku velkou kouli z větví.
Legendy čarověníku přisuzovaly magickou moc a spojovaly je s košťaty, na kterých létaly čarodějnice. Ostatně, v angličtině se jim říká „witches broom“ a v němčině pro změnu „Hexenbesen“. Vy se ale bát nemusíte, jen se můžete v klidu pokochat pohledem na vzácný přírodní úkaz a místní smrkovou celebritu v jednom.
Čarověník na naučné stezce v Kladské
Pro další informace:
Oficiální stránky Mariánské Lázně
