Hlavní obsah

S „ježčí rostlinou“ léčili Indiáni hadí uštknutí i kopyta svých mustangů

Foto: knihoMolka

Třapatka nachová

Když si sáhnete na střed květu třapatky nachové, hned vám dojde, proč se jí dostalo latinského názvu echinacea odvozeného z řeckého ekhinos (ježek). Opravdu si připadáte, jako když se dotýkáte bodlin.

Článek

S Řeckem má ale tahle bylina kupodivu společné jen to, že miluje suché podnebí. I proto se v posledních letech objevuje v zahradách i v městské okrasné výsadbě po boku dalších suchomilných rostlin, které ustojí změnu klimatu a všeobecné šetření s vodou na zálivku.

Skutečným původním domovem třapatek jsou ale rozlehlé prérie severní Ameriky, kde rostly po tisíciletí divoce a vábily k sobě pozornost hmyzu a později i lidí. Zvířata se jí ale vyhýbala, nechutnala jim.

Indiánům připadalo, že tahle až 140 cm vysoká kráska má v sobě moc proti řadě jejich bolestí a začali ji používat ve své tradiční medicíně na rozmanité způsoby.

Foto: knihoMolka

Nezvyklý dvoubarevný kultivar zdobí městské záhony v jihočeské Třeboni

Obyvatelé prérií znali rostlinu pod celou řadou domorodých označení, mj. jako „hadí kořen“. Používali ji v souladu s tímto označením mimo jiné na léčbu hadího uštknutí, ale i dalších povrchových poranění či kožních problémů.

V její účinek věřili natolik, že ji „ordinovali“ i svým koním. Možná vás překvapí, že na posílení imunity se dodnes přidává i do moderních doplňků koňské stravy.

Foto: Niranjan Arminius/wikimedia.commons/CC-BY-SA-4.0

Třapatky patří k oblíbeným medonosným květinám

Příbuzné slunečnic doputovaly do Evropy poměrně brzy po „objevení“ Ameriky Evropany. Z několika druhů si nejlépe na evropské podnebí zvykla právě třapatka nachová s růžovofialovými okvětními lístky. Jako první ji popsal lékárník a nadšený cestovatel Josef Meyer, který informace o využití rostliny pro léčbu všemožných neduhů získal údajně přímo od prérijních Indiánů.

Doma se rozhodl pro experimentování s jejím výtažkem v kapkách proti nachlazení a na posílení imunity. Podařilo se mu dostat novinku do povědomí zejména v německy mluvících zemích, kde je dodnes oblíbená.

Foto: knihoMolka

Bílá varianta není tak výrazná, ale v kombinaci s barevnějšími rostlinami působí i ona efektně

Bohužel moderní medicína žádné zázračné účinky třapatky nachové neprokázala, takže se dnes objevuje zejména v doplňcích stravy a v alternativních léčivech. Pro jejich výrobu se používají zejména kořeny, v menším množství i květy.

Rozhodnete-li se obohatit svou zahradu „ježčí květinou“, pak pečlivě vybírejte stanoviště na přímém slunci a počítejte s tím, že vám bude dělat společnost v řádu let. Echinacea je totiž mimořádně odolná a hned tak někdo či něco ji nezničí.

Foto: Rolf Dietrich Brecher/wikimedia.commons/CC-BY-2.0

V paletě moderních kultivarů nechybí ani oranžové či červené varianty

Díky své trvanlivosti se hodí i do rustikálně pojatých kytic, zvlášť sáhnete-li po některém z efektních moderních kultivarů. Třapatka je totiž dnes k mání v odstínech od bílé přes oranžovou, rudou, temně fialovou a dokonce i dvoubarevnou.

Když ji zkombinujete s její příbuznou, žlutou třapatkou srstnatou či rudbékií (třapatkou dřípatou), která pro změnu tvoří květy jako bohaté žluté bambulky, výsledkem bude doslova „léto ve váze“.

Foto: Pandries/wikimedia.commons/CC-BY-SA-4.0

Třapatka srstnatá snadno zplaní

Na rozdíl od obou zmíněných, které rády zplaňují, se vám to s třapatkou nestane, ale je dobré ji jednou za několik let pro jistotu přesadit, aby vám pořád bohatě kvetla.

Pro další informace:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz