Článek
S Řeckem má ale tahle bylina kupodivu společné jen to, že miluje suché podnebí. I proto se v posledních letech objevuje v zahradách i v městské okrasné výsadbě po boku dalších suchomilných rostlin, které ustojí změnu klimatu a všeobecné šetření s vodou na zálivku.
Skutečným původním domovem třapatek jsou ale rozlehlé prérie severní Ameriky, kde rostly po tisíciletí divoce a vábily k sobě pozornost hmyzu a později i lidí. Zvířata se jí ale vyhýbala, nechutnala jim.
Indiánům připadalo, že tahle až 140 cm vysoká kráska má v sobě moc proti řadě jejich bolestí a začali ji používat ve své tradiční medicíně na rozmanité způsoby.
Nezvyklý dvoubarevný kultivar zdobí městské záhony v jihočeské Třeboni
Obyvatelé prérií znali rostlinu pod celou řadou domorodých označení, mj. jako „hadí kořen“. Používali ji v souladu s tímto označením mimo jiné na léčbu hadího uštknutí, ale i dalších povrchových poranění či kožních problémů.
V její účinek věřili natolik, že ji „ordinovali“ i svým koním. Možná vás překvapí, že na posílení imunity se dodnes přidává i do moderních doplňků koňské stravy.
Třapatky patří k oblíbeným medonosným květinám
Příbuzné slunečnic doputovaly do Evropy poměrně brzy po „objevení“ Ameriky Evropany. Z několika druhů si nejlépe na evropské podnebí zvykla právě třapatka nachová s růžovofialovými okvětními lístky. Jako první ji popsal lékárník a nadšený cestovatel Josef Meyer, který informace o využití rostliny pro léčbu všemožných neduhů získal údajně přímo od prérijních Indiánů.
Doma se rozhodl pro experimentování s jejím výtažkem v kapkách proti nachlazení a na posílení imunity. Podařilo se mu dostat novinku do povědomí zejména v německy mluvících zemích, kde je dodnes oblíbená.
Bílá varianta není tak výrazná, ale v kombinaci s barevnějšími rostlinami působí i ona efektně
Bohužel moderní medicína žádné zázračné účinky třapatky nachové neprokázala, takže se dnes objevuje zejména v doplňcích stravy a v alternativních léčivech. Pro jejich výrobu se používají zejména kořeny, v menším množství i květy.
Rozhodnete-li se obohatit svou zahradu „ježčí květinou“, pak pečlivě vybírejte stanoviště na přímém slunci a počítejte s tím, že vám bude dělat společnost v řádu let. Echinacea je totiž mimořádně odolná a hned tak někdo či něco ji nezničí.
V paletě moderních kultivarů nechybí ani oranžové či červené varianty
Díky své trvanlivosti se hodí i do rustikálně pojatých kytic, zvlášť sáhnete-li po některém z efektních moderních kultivarů. Třapatka je totiž dnes k mání v odstínech od bílé přes oranžovou, rudou, temně fialovou a dokonce i dvoubarevnou.
Když ji zkombinujete s její příbuznou, žlutou třapatkou srstnatou či rudbékií (třapatkou dřípatou), která pro změnu tvoří květy jako bohaté žluté bambulky, výsledkem bude doslova „léto ve váze“.
Třapatka srstnatá snadno zplaní
Na rozdíl od obou zmíněných, které rády zplaňují, se vám to s třapatkou nestane, ale je dobré ji jednou za několik let pro jistotu přesadit, aby vám pořád bohatě kvetla.
Pro další informace:
