Hlavní obsah
Knihy a literatura

Záhada 7 ciferníků zrušila autorské prokletí Agathy Christie

Foto: Grzegorz W. Tężycki/wikimedia.commons/CC-BY-SA-4.0

Kralovala knižnímu trhu 20. století a její detektivní příběhy patří k nejprodávanějším i dnes. Přitom se Agatha Christie klidně mohla proslavit jako zakladatelka špionážního románu.

Článek

Zatímco Hercula Poirota či slečnu Marplovou zná snad každý čtenář, jsou i další hrdinové z pera „královny detektivek“, kteří zůstávají v jejich stínu. Ačkoliv si spisovatelka pocházející z dobře situované rodiny svým psaním spíš zpestřovala život, než aby psala kvůli zajištění existence, patří k nejplodnějším autorům. Za svůj život napsala na 100 knih, přes 150 povídek a navrch i dvě desítky divadelních her, z nichž Past na myši se stala legendou co do počtu repríz.

Agatha byla sama vzdělaná (byť její výuka probíhala převážně v domácím prostředí), sečtělá a zcestovalá. Se svým prvním manželem Archibaldem Christie podnikla cestu kolem světa, nebála se ale cestovat ani sama po bouřlivém rozvodu, a to i do oblasti někdejší Persie.

Díky tomu poznala i svého druhého muže, archeologa Maxe Mallowana a zároveň načerpala inspiraci pro některé ze svých knih odehrávajících se v exotičtějším prostředí. Vzhledem k lokalitě, o kterou měly zájem všechny mocnosti, je pravděpodobné, že tu i osobně nejednoho špióna či špiónku potkala.

Právě proto, že byl Max o celých 14 let mladší, zůstávala i Agatha spíš duchem blíž další generaci než rodákům z konce 19. století, a právě svěžest jejích příběhů bez nadbytečného moralizování ji řadila k nejoblíbenějším autorům na světě. Její knihy jako kdyby nestárly a dovedou oslovovat čtenáře i v současnosti. Důkazem jsou nejen nová a nová vydání, ale i násobné zfilmování příběhů Hercula Poirota + adaptace všech dílů do opulentního britské TV série s Davidem Suchetem v hlavní roli.

Trochu jinak je to v případě slečny Marplové. I její dobrodružství prošla TV reinkarnacemi, ovšem vzhledem ke spíš krátkým povídkám si museli autoři tu a tam vypomáhat i dalšími díly z pera slavné autorky. To je i případ Tajemství Chimneys, kde se v původní podobě slavná stará panna ze St. Mary Mead vůbec neobjevuje. Ostatně, ani by se sem nehodila.

Jako svou hlavní linku si sice Christie zvolila detektivní žánr, u kterého občas otočila pravidla naruby (Vražda Rogera Ackroyda, Deset malých černoušků), ale sem tam neodolala a vykročila ze své role. Sloužila jí k tomu alternativní Mary Westmacot, pseudonym, pod nímž publikovala „seriózní“ romány. Kupodivu, ty se nikdy velkému zájmu netěšily, dokud nevyšlo najevo, kdo je jejich skutečnou autorkou.

Foto: U1097x/wikimedia.commons/CC-BY-SA-4.0

Lavička Agathy Christie stojí v anglickém Wallingfordu, kde si Mallowanovi postavili dům a prožili tu celý společný život.

Vybočením z komfortní zóny se staly zejména dvě knihy, které propojuje místo děje - panství Chimneys. Nejprve vznikl už zmiňovaný román Tajemství Chimneys, kde se mladý muž vydává při doručení jistého rukopisu do Anglie pod cizím jménem. Je to nezbytné, protože jde o stránky, které by mohly svrhnout vládu v jistém evropském království. Než ho stihne odevzdat, ocitne se uprostřed značně spletitého špionážního příběhu, kde samozřejmě nechybí ani vraždy a žena s tajemstvím.

Do Chimneys se Agatha v duchu vrátila znovu po přelomovém období, kdy se jí rozpadalo první manželství a ona skandálně na několik dnů zmizela, aby se posléze objevila s amnézií na opačném konci Británie. Tehdy se potýkala s určitým autorským blokem.

Právě v té době jí napadlo, že by mohla prozkoumat svět špionáže podrobněji. Ponořila se do něj v Záhadě sedmi ciferníků, kde se rázná dcera lorda Catherhama přezdívaná Palička potkává s prohnaným detektivem, superintendantem Battlem. Během vyšetřování smrti mužů, které lemuje ciferníková symbolika, musí hlavní hrdinka doslova narazit na mrtvolu, následně strávit napínavý večer v tajné skříni, aby v závěru zažila šokující překvapení a výzvu, zda by svůj detektivní talent nechtěla rozvíjet i nadále.

Právě očividně otevřený konec vedl některé znalce k domněnce, že šlo o přelomový román, který měl zahájit novou sérii s dvojicí zmíněných hrdinů. Jenže k tomu už nikdy nedošlo. Přesto se záblesky špionážních motivů dostávají i do jiných Agathiných děl, stačí si vzpomenout na Kočku mezi holuby či Královský rubín.

Kdo ví, možná nebýt návratu k detektivkám, mohli bychom dnes místo Iana Fleminga a jeho Jamese Bonda oslavovali coby zakladatelku žánru špionážních příběhů právě Agathu Christie.

Pro další informace:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz