Článek
Jenže ruku na srdce, kdo z vás občas nezapomene, že mu někde v obálce leží peníze, které třeba dostal na Vánoce, a pak je jen příjemně překvapený, pokud je zase objeví?
Není to úplně dokonalé přirovnání, systém kampeliček a jejich existence ve 21. století byl pro mne tak trochu záhadou. Název kampelička mi totiž evokuje něco, co jsem znala maximálně z předválečné literatury. To, že v ní má člověk peníze a zároveň je i jejím podílníkem, mi „vysvětlil“ právě až případ Petra Fialy, který - soudě podle jeho reakce - na tom byl donedávna podobně.
Nebudu bagatelizovat, že si má člověk na své finance dávat pozor, zvlášť pokud působí v politice, kde je na jeho jednání vidět ze všech stran. Ale to, co se ze strany opozice proti „zapomenutému“ podílu v ústavu, který - bez viny premiéra - má v současnosti problémy, zvedlo, mne vede k úvahám o dvojím metru. Ano, přesně o tom, kterým se s takovou chutí ohání poslanec ANO Patrik Nacher.
Položme si na jednu stranu vah „vinu“ premiéra Fialy a na druhou všechny aféry finančního rázu jeho předchůdce a adepta na premiérský post v příštích volbách Andreje Babiše. Jen namátkou - ať už jde o neprávem čerpanou a aktuálně znovu souzenou dotaci 50 milionů na „malý až střední podnik“ Čapí hnízdo, státem zpět žádanou dotaci 100 milionů na linku vyrábějící „inovativní“ toustový chléb z Penamu, korunové podíly a čachrování s nimi a celou řadu dalších „malých domu“. A to jsem si na první dobrou vzpomněla jen na některé.
Ať počítám, jak počítám, vidím tam silný nepoměr na straně toho, který se teď mohutně na všech kanálech i ve sněmovně ohání tím, že by měl Petr Fiala okamžitě odstoupit, zatímco jeho vlastní průšvihy vlastně nic neznamenají, a tak se má přece správně hospodařit. Zisk je zisk - čert vem morálku! Ostatně, jedním z hesel, s nimiž šel kdysi Andrej Babiš do politiky, bylo „budu řídit stát jako firmu…“ Díky, za posledních deset let už máme celkem slušnou představu, jak to v Agrofertu chodí.
Ale zpátky ke kauze Fialova „milionu“ a nekompromisního postoje opozice. Nemůžu si pomoct, ale musím při tom pořád myslet na ono biblické: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“
A jak to vidíte vy?
Pro kontext:
