Do Nového Veselí za malebnými rybníky i hejkalem

Doporučená trasa: https://mapy.cz/s/hafugasune

Červená značka míří od žďárského nádraží kolem Kamenného rybníka přes les k Vetelským rybníkům, zachovalému kousku přírody v těsné blízkosti okresního města. Do soustavy Vetelských rybníků patří rybníky Dolní Vetla, Horní Vetla, Blátivý rybník, Pivovarský rybník, Peršlík, Návesník, Pobožný rybník a Černý rybník. Rybníky napájené Vetelským potokem, které byly obnoveny v letech 1992-2000, jsou od roku 2004 zahrnuty do soustavy chráněných území NATURA 2000 z důvodu výskytu chráněných druhů obojživelníků.

S lokalitou, kde kdysi mezi lesy stávala ves Vetla, se pojí legenda o hejkalovi. Lesní cesty vedoucí k tehdejšímu Městu Žďár se jen hemžily různými duchy a strašidly, kteří škodili lidem, a místní se jim proto v noci vyhýbali. To však nemohl udělat čeledín umírajícího vetelského hospodáře mířící navečer do Žďáru pro kněze. Na zpáteční cestě se už na kraj snesla tma a když s farářem dojeli k lesu Kuželka, ozval se hejkal. Farář se ale nezalekl, vzal do ruky modlitební knížku a začal hejkala zaříkávat. Ten se vzápětí objevil a prosil, aby ho farář nezaklínal za devatery hory a řeky, ovšem duchovní ho ještě pokropil svěcenou vodou. Vřískající strašidlo pak uteklo na opačnou stranu k lesu Babín. Vyděšeného čeledína však v noci čekala ještě jedna cesta do Žďáru, ale hlavně zase zpět, kdy se už vracel sám. V lese se do něj pro změnu pustily lesní panny. Zastavily vůz a vyhazovaly mládence do vzduchu. Ten si však vzpomněl na několik slov z knězova zaříkání a když je vyřkl, panny ho upustily na vůz, čeledín rychle práskl do koní a uháněl k domovu.

Na rozcestí u rybníků je buď možné sejít ze značky a dát se po cyklotrase 4369 k Novému Veselí, anebo se vydat dál kolem rybníků Horní Vetla, Dolní Vetla a Peršlík, přičemž na cyklotrasu se je možné vrátit u křížku pěšinou vpravo okrajem lesa a pole. Po pravé straně cyklotrasy se rozkládají další rybníky a v lesíku u posledního z nich stojí kamenný pomník na památku dávného mordu. Již obtížně čitelný nápis říká, že v noci 5. března 1884 byl na tomto místě zavražděn Františkem Svobodou a Jakubem Škodou četník Jan Špaček.

Cesta dále pokračuje do Nového Veselí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. Místní tvrz je poprvé uváděna v roce 1447 a roku 1529 bylo sídlo oficiálně označeno jako městečko. Od roku 1563 užívá svůj současný název a získalo novou pečeť. Tehdejší majitelka Alena Meziříčská nechala v roce 1564 původní tvrz přebudovat na renesanční zámek. Ten roku 1709 přešel do držení žďárského kláštera a postupně zpustl. Po dražbě v roce 1793 byl rozdělen na několik obytných jednotek, v jedné z nich občasně pobývá i bývalý prezident ČR Miloš Zeman. V centru Nového Veselí stojí barokní kostel sv. Václava s románskou křtitelnicí z původního svatostánku zmiňovaného již k roku 1393. K dalším pamětihodnostem patří barokní kaple svatého Rocha, barokní fara a kamenný kříž u kostela.

Z centra cesta míří k Veselskému rybníku, který patří k největším (87,2 ha, 1 995 000 m3) a nejstarším na Moravě. Podle některých pramenů byl jeho zakladatelem tehdejší majitel panství Jan z Pernštejna (1487-1548). Břehy rybníku lemuje naučná stezka zaměřená na flóru, faunu a přírodní i historické zajímavosti. V okolí žije velké množství ptactva a na opačném břehu se nachází krytá pozorovatelna – k té se lze dostat po silnici směřující k Újezdu a pak odbočkou k rybníku.

Vodní naučná stezka kolem Veselského rybníka vede k Matějovskému rybníku, kde se napojí vpravo na žluté či modré značení. I tento rybník slouží jako útočiště vodním ptákům a dalším živočichům. Cesta podél břehu dojde ke křížku u rozcestí Holetín a pokračuje neznačenou pěšinou vlevo k rybníku Velký Babín.

Také od Velkého Babína vede naučná stezka, neboť okolí nádrže je rašeliništěm, kde roste třeba masožravá rosnatka okrouhlolistá. Stezka kopíruje modrou značku a kousek za rybníkem se dá vlevo v lese prozkoumat ‚turistický‘ pramen Oslavy. Ten je na rozdíl od toho skutečného ležícího v mokřadech za rybníkem lehce přístupný a krytý dřevěným domečkem. Trasa výšlapu následně pokračuje mezi lesy zpět do Žďáru nad Sázavou, kde výlet začal.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz