Hlavní obsah
Cestování

Moderní poutník na Vysočině: 72 km Cyrilometodějské stezky

Foto: Se souhlasem autora Miloše Neumana

Po Cyrilometodějské stezce u Žďáru nad Sázavou

Vydejte se po části Cyrilometodějské stezky přes Vysočinu. Objevte krásy regionu při moderním poutnictví od středověkých hradů přes památku UNESCO až po moderní sportovní areál.

Článek

Na pouť za vysočinskými krásami se můžete pustit po části mezinárodní Cyrilometodějské stezky. Ta se na území destinační společnosti Koruna Vysočiny táhne od Ronova u Přibyslavi až po Doubravník a měří 72 kilometrů – v Česku stezka zahrnuje trasy v délce asi 822 kilometrů. Vzhledem k zajímavým zastávkám stezka aspiruje na oblíbené moderní poutnictví, kdy si turista vyhradí více času, s čímž je spojená i intenzita prožitku.

Co tedy můžete v Koruně Vysočiny vidět? Hned v Ronově je to kromě mostu z 16. století volně přístupná zřícenina hradu Ronov z počátku 14. století uprostřed obory. Počátek jeho zkázy se váže k obléhání Přibyslavi husity v říjnu 1424, kdy u dnešního Žižkova Pole zesnul vojevůdce Jan Žižka.

Foto: Koruna Vysočiny

Zřícenina hradu Ronov

Trasa dále vede přes Velkou Losenici do údolí řeky Sázavy s technickou památkou Šlakhamr. Původně hamr ke zpracování železné rudy se později stal mlýnem na obilí. Dnes tu najdete expozici věnovanou hamernictví, dřevařství a bydlení za posledních majitelů, přičemž nejzajímavějším prvkem je funkční hamerské kladivo poháněné silou vodního proudu, které využívají při akcích pro veřejnost kováři z celé republiky.

Foto: Koruna Vysočiny

Šlakhamr památka Technického muzea v Brně

Nedaleké město Žďár nad Sázavou je vyhlášené především památkou UNESCO - poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého, vrcholným dílem architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla ve stylu barokní gotiky. Pod ním se rozkládá zámek vzniklý na pozůstatcích cisterciáckého kláštera – právě jeho opat Václav Vejmluva navázal spolupráci se Santinim, jejímiž výsledky jsou další stavby ve Žďáře, jako je morový Dolní hřbitov nebo statek Lyra, ale i v širším okolí. V zámeckém areálu se z dob cisterciáků dochovala dnešní bazilika minor Nanebevzetí Panny Marie a sv. Mikuláše, někdejší klášterní kostel. A za návštěvu však stojí i unikátní Muzeum nové generace.

Foto: Se souhlasem autora Romana Šulce

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Za Harusovým kopcem – vyhlídkovým místem nad Novým Městem na Moravě – trasa klesne do areálu Vysočina Areny, známého konáním biatlonových mistrovství světa či světových pohárů horských kol. Areál je volně přístupný, přičemž cyklisté v Cyklo aréně Vysočina mají možnost využít singletracky o různých stupních obtížnosti, případně pumptrackovou dráhu. Na co koukat je taktéž v centru Nového Města, ať už jde o historické domy včetně Horáckého muzea a zámku, kde sídlí Horácká galerie, nebo kostel sv. Kunhuty s ojedinělými sgrafity na fasádě výtvarníka a místního rodáka Karla Němce.

Foto: Koruna Vysočiny

Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě

Přes Koníkovské a Lhotské polesí, Lísek a Písečné se Cyrilometodějská stezka dostane až ke starobylému kostelíku sv. Michaela Archanděla na kopci nad bystřickou osadou Vítochov. Románsko-gotická svatyně se hřbitovem opředená řadou legend stojí na místě někdejšího pohanského pohřebiště a příležitostně se dá nahlédnout i do jejího interiéru – zejména o pouti při červencových svátcích.

Foto: Se souhlasem autora Romana Šulce

Kostelík ve Vítochově

Přes Ždánice a vycházkovou lokalitu Rácová s rybníčky trasa dorazí na bystřické náměstí. Bystřice nad Pernštejnem se pyšní bohatou historií sahající až do 13. století, kdy se nedaleko začalo těžit stříbro a železná ruda. Projděte se historickým centrem a nechte se unést do doby, kdy město vzkvétalo pod ochranou mocného rodu Pernštejnů, jehož stopy jsou zde patrné dodnes. Na náměstí se nabízí návštěva Městského muzea s expozicemi uranu či živých ryb Vysočiny, kostela sv. Vavřince či depozitu automobilových veteránů Tatra v bývalém lihovaru.

Foto: Se souhlasem autora Romana Šulce

Bystřice nad Pernštejnem

Z Bystřice trasa klesá do údolí řeky Svratky s městečkem Nedvědice, nad nímž se tyčí pohádkový hrad Pernštejn, oblíbený turisty, fotografy i filmaři. V centru Nedvědice se v infocentru nachází expozice unikátního stříbrného pokladu s mincemi z třicetileté války, které byl v roce 2016 objeven u Dolního Čepí. Vede i nedaleko kostela Nanebevzetí Panny Marie s freskovou výzdobou a krytého mostu z roku 1718, nejstarším svého druhu na Moravě, jež jsou k vidění v obci Černvír. Povyražení tam lidé v létě najdou i ve Fantasy muzeu & galerii Černvír. Mimo robotů, vzducholodí a ponorek ve stylu Julese Vernea, Karla Zemana a Karla Čapka je tam možné poznat svět současných originálních filmových rekvizit.

Foto: Se souhlasem autora Romana Šulce

Hrad Pernštejn

Závěr putování po Cyrilometodějské stezce v Koruně Vysočiny je v městečku Doubravník, jemuž dominuje kostel Povýšení sv. Kříže s hrobkou rodu Mitrovských, posledních prvorepublikových majitelů hradu Pernštejn. Svatostánek vystavěný z ‚nedvědického‘, mramoru je jednou z nejvýznamnějších sakrálních staveb v regionu a první hrobkou Pernštejnů, kterou v roce 1645 vyplenili Švédové neúspěšně obléhající hrad Pernštejn.

Foto: Se souhlasem autora Romana Šulce

Interiér kostela v Doubravníku

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz