Výlet po kopcích Vysočiny, které inspirovaly malíře

Doporučená trasa: https://mapy.com/s/kogupamegu

Start přibližně dvacetikilometrového výšlapu vedoucího přes lesy i zajímavá vyhlídková místa je v Herálci pod Žákovou horou – vysočinské vesnici uprostřed Žďárských vrchů rozdělené historickou hranicí mezi Čechami a Moravou a tvořené řekou Svratkou. Obyvatelé se po staletí živili vesměs dřevařstvím a později i sklářstvím. Ostatně dřevorubec porážející strom je vyobrazen i na obecní pečeti z roku 1749 a v interiéru kostela sv. Kateřiny se nachází unikátní lustr vyrobený v kdysi vyhlášené místní sklářské huti. Spojnici na historické zemské hranici tvoří tříobloukový kamenný most z roku 1856, dodnes označený historickými hraničními kameny.

Trasa dál vede přes vesnici ve směru k Vortové, poté uhne vpravo a za rybníkem Šantrůček se napojí na cyklotrasy křižující tamní lesy, než kolem rybníka Krejcar dorazí do Kameniček. Těsně před vsí se nabízí odbočka k atraktivní vyhlídce do okolí na Vojtěchově (Volákově) kopci, kde se rovněž mezi stromy skrývá malé jezírko v místě bývalého lomu. Hned pod kopcem u silnice stojí bílé vesnické stavení s pamětní deskou – místo, kde pobýval malíř Antonín Slavíček, když v roce 1904 prakticky „z domu“ maloval známé dílo U nás v Kameničkách, kde je v pozadí zřetelný Volákův kopec. Kameničky a okolní malebná krajina ho nicméně upoutaly natolik, že v plenéru vytvořil více než sedm desítek obrazů. Fotogenický Volákův kopec zaujal také filmaře - v roce 1996 se tam natáčela pohádka Lotrando a Zubejda.

Než se trasa z Kameniček stočí vlevo po červené značce k Chlumětínu, nabízí se ještě odbočka ke kostelu Nejsvětější trojice s upraveným parčíkem a netradiční křížovou cestou z roku 2017 od uměleckého kováře Pavla Tasovského a odtud dál polní cestou na nedaleký kopec zvaný Hrobka. Kromě toho, že se v lokalitě kdysi nacházel lom, dnes obrostlý náletovou vegetací, je tam k vidění svérázná vyhlídková plošina postavená z dřevěných vojenských muničních beden umožňující výhled na Kameničky a okolí.Zajímavostí je i tamní samoobslužný bar s nápoji zdarma. Další zastávka se nabízí v Galerii Antonína Slavíčka, kde jsou vystaveny kulisy, které pro místní divadelní spolek maloval v roce 1904 Antonín Slavíček s Bohuslavem Dvořákem. Galerie je otevřena v období letních prázdnin od úterý do neděle.

Z Chlumětína červená značka pokračuje do nedaleké Svratky. Také toto malé město patří k sídlům s historickou česko-moravskou hranicí tvořenou řekou Svratkou. První písemná zmínka o Svratce pochází z poloviny 14. století, povýšena na město byla až v roce 1867. Trasa projde kolem kostela sv. Jana Křtitele, do jehož areálu se vchází přes kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem, a přes náměstí Národního povstání s kašnou a sochou sv. Václava, pokračuje vyústí a na krajskou silnici protínající město. Na její opačné straně se nachází koupaliště a také zrevitalizovaný rybník Svratka, jehož malebné okolí je vyhledávaným cílem vycházkových tras místních i turistů.

V Obřadní síni města Svratky můžete navštívit výstavu Z obrazů do přírody ve Svratce, kde se představí dvacítka obrazů krajin, jak je zachytili malíři, kteří v minulosti tvořili ve Svratce a jejím okolí. Autoři výstavy se vydali po jejich stopách – pokusili se v terénu lokalizovat místa, kde jednotlivé obrazy vznikly, a po více než sto letech zachytili stejná místa fotograficky. Výstava je otevřena v období letních prázdnin od úterý do neděle.

Cesta však dále míří po cyklostezce vedoucí nejdříve podél silnice, odkud odbočuje do lesů. Tři kilometry dlouhá stezka pro cyklisty i pěší, jež spojila Svratku s Herálcem na konci roku 2022, míří proti proudu řeky Svratky, který v některých místech tvoří četné meandry. Tok a podmáčený terén překonává čtyřiasedmdesát metrů dlouhý dřevěný most a současně hlavní dominantu cyklostezky. Ta poté pokračuje lesem a následně mezi poli s vyhlídkou na okolí a vyústí u heráleckého kulturního domu.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz